Seznam francouzských panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík XVI., král předrevoluční Francie

Seznam francouzských panovníků obsahuje přehled panovníků (králů a císařů), kteří vládli ve Francii mezi lety 8431870. Někdy se mezi francouzské panovovníky počítají i vládcové franské říše (481–843) počínaje Chlodvíkem, kteří jsou uvedeny v seznamu franských králů.

Panovníci západofranské říše (843–987) jsou panovníci z rodu Karlovců a Robertovců, kteří vládli západní části říše Karla Velikého rozdělené verdunskou smlouvou roku 843.

V letech 987–1792 vládla francouzskému království dědičně dynastie Kapetovců, nejdříve v přímé linii, pak její větve Valois (13281589) a Bourbon (1589–1792). Ve středověku, zejména za stoleté války, si titul francouzského panovníka nárokovali někteří angličtí králové.

V 19. století po francouzské revoluci vzniklo císařství Napoleona Bonaparteho (18041814/1815), poté restaurovaná a červencová monarchie (1814/1815–1848) s panovníky rodu Bourbon a Bourbon-Orléans. Poslední francouzskou monarchií bylo druhé císařství Napoleona III. (1852–1870).

Karlovci (843–987)[editovat | editovat zdroj]

Karlovci vládli v Západofranské říši od jejího vzniku v roce 843 do roku 987, kdy zemřel poslední legitimní mužský Karlovec Ludvík V. Mezi těmito roky vládlo také několik králů, kteří pocházeli z jiného rodu. Jednalo se o Rudolfa Burgundského (vládl 923–936) a příslušníky roku Robertovců – Oda Pařížského (888–898) a Roberta I. (protikrál, 922–923).

Portrét Jméno Král od Král do
Karel II. Holý 843 877
Ludvík II. Koktavý 877 879
Ludvík III. 879 882
Karloman II. 879 884
Karel III. Tlustý 884 887
Odo Pařížský 888 898
Karel III. Prostý 898 923
Robert I. 922 923
Rudolf Burgundský 923 936
Ludvík IV. Zámořský 936 954
Lothar I. 954 986
Ludvík V. Lenivý 986 987

Kapetovci (987–1328)[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Kapetovců, mužských potomků Huga Kapeta, vládla Francii nepřetržitě od roku 987 do roku 1792 a poté od roku 1814 do 1848; větve dynastií vládnoucích po roce 1328 se ale nazývají Valois a Bourbon. Předkové Kapetovců se nazývají Robertovci a pocházeli z nich také dva západofranští králové v éře Karlovců.

Portrét Jméno Král od Král do
Hugo I. Kapet 987 24. října 996
Robert II. 24. října 996 20. července 1031
Jindřich I. 20. července 1031 4. srpna 1060
Filip I. 4. srpna 1060 29. července 1108
Ludvík VI. 29. července 1108 1. srpna 1137
Ludvík VII. 1. srpna 1137 18. září 1180
Filip II. 18. září 1180 14. července 1223
Ludvík VIII. 14. července 1223 8. listopadu 1226
Ludvík IX. 8. listopadu 1226 25. srpna 1270
Filip III. 25. srpna 1270 5. října 1285
Filip IV. 5. října 1285 29. listopadu 1314
Ludvík X. 29. listopadu 1314 5. června 1316
Jan I. 15. listopadu 1316 20. listopadu 1316
Filip V. 20. listopadu 1316 3. ledna 1322
Karel IV. 3. ledna 1322 1. února 1328

Kapetovci, větev z Valois (1328–1589)[editovat | editovat zdroj]

Hlavní větev (1328–1498)[editovat | editovat zdroj]

Hlavní větev dynastie z Valois, vedlejší větve Kapetovců, vládla Francii mezi lety 1328 a 1498.

Portrét Jméno Král od Král do
Filip VI. 1. února 1328 22. srpna 1350
Jan II. 22. srpna 1350 8. dubna 1364
Karel V. 8. dubna 1364 16. září 1380
Karel VI. 16. září 1380 21. října 1422
Karel VII. 21. října 1422 22. července 1461
Ludvík XI. 22. července 1461 30. srpna 1483
Karel VIII. 30. srpna 1483 7. dubna 1498

vedlejší větev z Orléans (1498–1515)[editovat | editovat zdroj]

Větev Valois-Orléans vládla ve Francii od roku 1498 do roku 1515 v osobě jediného krále, Ludvíka XII.

Portrét Jméno Král od Král do
Ludvík XII. 7. dubna 1498 1. ledna 1515

vedlejší větev z Angoulême (1515–1589)[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1515 a 1589 pocházeli francouzští králové z větve Valois-Angoulême.

Portrét Jméno Král od Král do
František I. 1. ledna 1515 31. července 1547
Jindřich II. 31. července 1547 10. července 1559
František II. 10. července 1559 5. prosince 1560
Karel IX. 5. prosince 1560 30. května 1574
Jindřich III. 30. května 1574 2. srpna 1589

Kapetovci, větev Bourbon (1589–1792)[editovat | editovat zdroj]

Další vedlejší větev Kapetovců, Bourboni, vládli ve Francii od roku 1589 až do vyhlášení první Francouzské republiky v roce 1792.

Portrét Jméno Král od Král do
Jindřich IV. 2. srpna 1589 14. května 1610
Ludvík XIII. 14. května 1610 14. května 1643
Ludvík XIV. 14. května 1643 1. září 1715
Ludvík XV. 1. září 1715 10. května 1774
Ludvík XVI. 10. května 1774 10. srpna 1792

První republika (1792–1804)[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1792 a 1804 existovala první Francouzská republika. Monarchisté ale stále uznávali královskou linii jako vládnoucí – považovali tedy Ludvíka XVI. za krále až do jeho smrti v roce 1793, poté jeho syna Ludvíka XVII. (který nikdy skutečně nevládl) do roku 1795, a od té doby Ludvíka XVIII., který byl strýcem Ludvíka XVII.

První císařství, dynastie Bonapartů (1804–1814, 1815)[editovat | editovat zdroj]

První konzul Francouzské republiky Napoleon z rodiny Bonapartů se v roce 1804 nechal korunovat francouzským císařem, čímž vzniklo první Francouzské císařství, které trvalo až do roku 1814 a poté krátký čas i v roce 1815, kdy se druhým císařem stal Bonapartův syn.

Portrét Jméno Císař od Císař do
Napoleon I. 18. května 1804
20. března 1815
6. dubna 1814
22. června 1815
Napoleon II. 22. června 1815 8. července 1815

Kapetovci, větev Bourbon (1814–1830)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1814 se Bourboni opět dostali k moci a bylo obnoveno království. Větev Bourbonů poté vládla Francii s přestávkou v roce 1815 do roku 1830.

Portrét Jméno Král od Král do
Ludvík XVIII. 6. dubna 1814
8. července 1815
20. března 1815
16. září 1824
Karel X. 16. září 1824 2. srpna 1830

Kapetovci, větev Bourbon-Orléans (1830–1848)[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1830 a 1848, v tzv. červencové monarchii, vládla ve Francii větev Bourbon-Orléans. Vláda jediného krále Ludvíka Filipa skončila při vyhlášení druhé Francouzské republiky.

Portrét Jméno Král od Král do
Ludvík Filip I. 9. srpna 1830 24. února 1848

Druhá republika (1848–1852)[editovat | editovat zdroj]

Období druhé Francouzské republiky skončilo v roce 1852, když byl její prezident Ludvík Napoleon zvolen císařem.

Druhé císařství (1852–1870)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1852 byl francouzský prezident a příslušník rodiny Bonapartů zvolen francouzským císařem Napoleonem III. (synovec Napoleona I. Bonaparta). Druhé francouzské císařství zaniklo v roce 1870, kdy byla vyhlášena třetí Francouzská republika.

Portrét Jméno Císař od Císař do
Napoleon III. 2. prosince 1852 4. září 1870

Tato chronologie pokračuje článkem Seznam prezidentů Francie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of French monarchs na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové