Franco Alfano
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franco Alfano (8. března 1875 Posillipo u Neapole - 27. října 1954 San Remo)[1] byl italský hudební skladatel, pianista a pedagog. Je autorem několika oper a baletů. Po smrti Giacoma Pucciniho na žádost jeho syna dokončil finále opery Turandot, které ovšem nebylo přijato - poprvé byla opera s Alfanovým závěrem uvedena až v roce 1982.
Obsah |
Přehled díla [editovat]
Balety [editovat]
- Lorenza (premiéra v Paříži, Folies-Bergère, 1901)
- Napoli (premiéra v Paříži, Folies-Bergère, 1901)
- Vesuvius
Opery [editovat]
- Miranda
- La fonte di Enschir
- Risurrezione (podle Tolstoje, premiéra v Turíně 1904)
- Il principe di Zilah (1909)
- L'ombra di Don Giovanni (premiéra v Miláně 1914)
- La leggenda di Sakuntala (premiéra v Bologni 1921)
- Finále k Pucciniho Turandot (Milán 1926)
- Madonna Imperia (premiéra v Turíně 1927)
- L'ultimo Lord (Neapol 1930)
- Cyrano de Bergerac (premiéra v Římě 1936)
- Il dottor Antonio (Řím 1949)
- Sakúntala (Řím 1952)
- I cavalieri e la bella
Symfonie [editovat]
- Symfonie Nr. 1 Classica (1910/1953)
- Symfonie Nr. 2 (1931/1932)
Reference [editovat]
- ↑ HOLDEN, Amanda. The new Penguin opera guide. [s.l.] : Penguin, 2001. s. 11. (angličtina)
