Francisco Macias Nguema
| Francisco Macias Nguema | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Jednotná národní strana dělniků (1970–1979) Populární idea Rovníkové Guineje (1958–1963) Národní hnutí osvobození Rovníkové Guineje (1966–1968) Hnutí národní unie Rovníkové Guineje (1963–1966) Populární idea Rovníkové Guineje (1968–1970) |
| Rodné jméno | Mez-m Ngueme |
| Narození | 1. ledna 1924 Mongomo |
| Úmrtí | 29. září 1979 (ve věku 55 let) Černá pláž |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Malaboský hřbitov |
| Děti | Monique Macíasová Filiberto Ntutumu Nguema |
| Profese | politik |
| Ocenění | řetěz Řádu za občanské zásluhy (1968) Řád nezávislosti Národní řád Rovníkové Guineje |
| Commons | Francisco Macías Nguema |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francisco Macías Nguema nebo také Masie Nguema Biyogo Ñegue Ndong (1. ledna 1924 Nzega Ayong, Španělská Guinea – 29. září 1979, Malabo, Rovníková Guinea) byl guineyský politik a prezident Rovníkové Guiney.
Život
Nguema byl příslušníkem kmene Fabng. Jeho otec byl kmenový medicinman, který duchům obětoval svého mladšího bratra. Když bylo Franciscovi Nguemovi 9 let, jeho otce zavraždil španělský koloniální úředník. Brzy nastoupil do armády a poté mu španělská koloniální správa nabídla místo starosty města Mongomo. Kátce předtím než Rovníková Guinea získala nezávislost, zastával Nguema post poslance parlamentu. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1968 vyhrál první prezidentské volby.[1] Poražený protikandidát Bonifacio Ondó Edu byl krátce na to zavražděn. Nguema přerušil kontakty se Španělskem a upevňoval svoji neomezenou nadvládu. V roce 1971 zavedl trest smrti za urážku hlavy státu, v roce 1972 se prohlásil doživotním prezidentem a zrušil opoziční politické strany, v roce 1973 zorganizoval referendum, které většinou 99,9 % hlasů zrušilo ústavu a dalo prezidentovi neomezené pravomoci.
Jeho vláda byla brutální, stát získal přezdívku Africké Dachau. Odhaduje se, že za jedenáct let, co byl u moci, bylo zabito 50 000 ze zhruba 300 000 obyvatel země. Prezident zakázal slovo intelektuál a nechal všechny vzdělané lidi popravit nebo vyhnat, odstartoval krvavé represe proti kmeni Bubi (původní obyvatelé ostrova Bioko, který nechal pojmenovat podle sebe), neboť se jednalo o tradiční nepřátele jeho vlastního kmene Fang. Nařídil také masakr sezónních dělníků z Nigérie, po kterém ze země odešli všichni cizinci. Nechal zabít guvernéra národní banky a všechny devizové rezervy země uložil ve svém domě. Stupňující se regulérní šílenství diktátora bylo vysvětlováno užíváním rostlinného halucinogenu iboga. Prohlásil se bohem zvaným Jedinečný zázrak a všechny ostatní církve postavil mimo zákon, kněží nechal popravit. Oddával se tradičním rituálům kmene Fang, uctívání fetišů a zřejmě i rituálnímu kanibalismu. Jeho přesvědčení o vlastních nadpřirozených schopnostech vedlo k tomu, že zrušil nemocnice jako zbytečné, protože on sám dokáže vyléčit všechny nemoci. Rostoucí paranoia vedla k tomu, že začal likvidovat i své nejbližší spolupracovníky a příslušníky svého klanu. Nakonec ho jeho synovec Teodoro Obiang Nguema Mbasogo sesadil, odsoudil k smrti a 29. září 1979 spolu s šesti dalšími nejvyššími představiteli režimu dal zastřelit popravčí četou z Maroka.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francisco Macías Nguema na anglické Wikipedii.
