Francisco Ferrer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Francisco Ferrer Guardia
Pohlednice vydaná kolem roku 1910
Pohlednice vydaná kolem roku 1910
Narození 10. ledna 1859
Alella, Španělsko
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Úmrtí 13. října 1909
Barcelona, Španělsko
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Občanství Španělsko
Povolání pedagog a učitel
Některá data se získávají z datové položky.

Francisco Ferrer Guardia (10. ledna 185913. října 1909, rodnou katalánštinou Francesc Ferrer i Guàrdia) byl katalánský volnomyšlenkář a anarchista.

Narodil se v Alelle (malé městečko poblíž Barcelony) v římskokatolické rodině. Jako stoupenec španělského republikánského vůdce Ruize Zorrilla byl v roce 1885 vyhoštěn s manželkou a dětmi. Uchýlil se do Paříže, kde se také v roce 1899 podruhé oženil s bohatou francouzskou učitelkou.

V roce 1901 se vrátil do Španělska, kde otevřel Escuela Moderna (Moderní školu) pro učení dětí střední třídy radikálním sociálním hodnotám. V roce 1906 byl uvězněn pro podezření ze zapojení do atentátu Mateu Morrala na španělský královský pár. Jeho podíl na atentátu nebyl prokázán a Ferrer byl propuštěn rok poté. Mezitím se jeho škole nezadařilo a byla uzavřena. Ferrer v roce 1907 navštívil i Prahu, kde se zúčastnil jako čestný člen předsednictva kongresu volných myslitelů. V roce 1908 pak vydal i knihu o Moderní škole.

Po vyhlášení stanného práva v roce 1909, během tzv. Tragického týdne byl zatčen a po krátkém vojenském soudu popraven zastřelením v pevnosti Montjuic. Proti jeho odsouzení se postavila početná evropská inteligence. Po popravě následovaly anarchistické a dělnické demonstrace provázené násilím ve Španělsku i v Evropě. V Paříži si demonstrace před španělskou ambasádou vyžádala život policisty a několik desítek lidí bylo zraněno a zatčeno. Den po popravě v Barceloně vybuchla puma, která naštěstí nikoho nezabila, v souvislosti s Ferrerovou popravou následovalo později ještě několik anarchistických atentátů.

Poslední slova Ferrerova zněla prý, jak sděluje poddůstojník, súčastnivší se popravy: "Mé děti, vy za to nemůžete! Měřte dobře! Jsem nevinen! Ať žije....!" Další slova Ferrerova byla přehlušena výstřely.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. K popravě Ferrera. Národní politika 27, 1909, č. 286 (16. 10.), s. 3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]