Francesco Borromini
Francesco Borromini (25. září 1599 Bissone – 3. srpna 1667 Řím) byl italský architekt, tvůrce dynamického baroka.
Jeho chrámové stavby se vyznačovaly složitými půdorysy, samostatným vnitřním prostorem a na něm nezávislým interiérem. Borrominiho stavby byly inspirací pro českého architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. Je zakladatelem dynamického typu baroka. Průkopník iluzionistické architektury. Jako první budoval v církevních stavbách vnitřní prostor a nezávislý vnějšek.
[editovat] Život
Byl synem kameníka Giovanniho Domenica Castelli Brumina a Anastasie Garavo, která byla vzdáleně příbuzná s Carlo Madernou a Domenicem Fontanou. Ve věku 68 let se v záchvatu zuřivosti probodl kordem a zemřel o dva dny později. Celé dva dny psal podrobný deník, ve kterém zachycoval své pocity z umírání a smrti.[1]
[editovat] Dílo
- kostel San Carlo alle Quattro Fontane v Římě
- kostel sv. Anežky in Agone
- bazilika San Giovanni in Laterano
- kostel Sant'Ivo alla Sapienza
- Palác Propagandy fide s kaplí Tří králů
- kostel San Giovanni in Oleo
[editovat] Reference
- ↑ MORRISSEY, Jake. The Genius in the Design. New York : HarperCollins books, 2005. ISBN 0-06-052533-9. S. 36. (en)
