Francesco Borromini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Francesco Borromini

Francesco Borromini (25. září 1599 Bissone3. srpna 1667 Řím) byl italský architekt, tvůrce dynamického baroka.

Jeho chrámové stavby se vyznačovaly složitými půdorysy, samostatným vnitřním prostorem a na něm nezávislým interiérem. Borrominiho stavby byly inspirací pro českého architekta Jana Blažeje Santini-Aichela. Je zakladatelem dynamického typu baroka. Průkopník iluzionistické architektury. Jako první budoval v církevních stavbách vnitřní prostor a nezávislý vnějšek.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem kameníka Giovanniho Domenica Castelli Brumina a Anastasie Garavo, která byla vzdáleně příbuzná s Carlo Madernou a Domenicem Fontanou. Ve věku 68 let se v záchvatu zuřivosti probodl kordem a zemřel o dva dny později. Celé dva dny psal podrobný deník, ve kterém zachycoval své pocity z umírání a smrti.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MORRISSEY, Jake. The Genius in the Design. New York : HarperCollins books, 2005. ISBN 0-06-052533-9. S. 36. (anglicky)