François Mansart
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
François Mansart (23. ledna 1598 v Paříži – 23. září 1666 tamtéž) byl francouzský architekt, významný představitel klasicismu. Je autorem mnoha významných budov – zámků, paláců a kostelů, většinou stavěných na objednávku francouzského krále a šlechty. Mansartovi je neprávem přisuzován vynález architektonického prvku – vytvoření obytného patra z podkroví nazývaného mansarda. Architekt tuto techniku na svých stavbách používal velmi často, ovšem první použití mansardové střechy je známé již z poloviny 16. století u paláce Louvre architekta Pierra Lescota (1515-1578).
Obsah |
Dílo [editovat]
François Mansart navrhl následující stavby (výběr):
- zámek v Balleroy
- zámek Berny (1623-1625), dnes zbořený
- část zámku v La Ferté-Saint-Aubin
- fasáda kostela kláštera feuillantů v Paříži, dnes zbořeného
- Temple du Marais (1632-1634) v Paříži
- Hôtel de Toulouse (1635-1650) v Paříži
- křídlo Gastona Orléanského na zámku Blois (1635-1638), které posloužilo jako vzor pro Palais du Luxembourg
- zámek v Maisons-Laffitte (1641-1650), vzor barokní architektury, často napodobovaný jinde v Evropě
- Hôtel de Guénégaud (1651-1653) v Paříži
- Hôtel Carnavalet (kolem 1650) v Paříži
- zámek Villette v Condécourtu dokončil 1669 jeho synovec Jules Hardouin-Mansart
- zámek v Guiry-en-Vexin, (dokončen 1665)
- kostel Val-de-Grâce v Paříži
Související články [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku François Mansart na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy [editovat]
- (francouzsky) Životopis a dílo F. Mansarta
