Forward rate agreement

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Forward rate agreement (FRA) je finanční instrument, který umožňuje zajistit pro určité období v budoucnosti fixní úrokovou sazbu pro určitý závazek či pohledávku. Nespočívá ve skutečném poskytnutí nebo přijetí budoucího úvěru (depozita) za pevně sjednaných podmínek. Je to smluvní ujednání dvou stran o výměně dvou částek finančních prostředků, z nichž jedna je známá a u druhé částky je znám jen předpis potřebný na výpočet. Jedná se o vzájemné započtení obou plateb, podkladové nástroje se mezi sebou nepřesouvají, obchod je sjednaný v jedné měně, dochází jen k poskytnutí úrokového rozdílu mezi pevně sjednanou úrokovou sazbou ve FRA a skutečnou výší tržní úrokové sazby. Je druh úrokového derivátu, který je sjednáván jako nestandardizovaný kontrakt na mimoburzovním trhu. To znamená, že partneři nejsou limitování nařízeními burzy a mohou si podmínky obchodu sjednat individuálně.

Náležitosti FRA[editovat | editovat zdroj]

Jak bylo uvedeno výše, FRA má smluvní charakter, mezi základní náležitosti patří :
- subjekty sjednávající kontrakt
- úrokové období, ke kterému se FRA vztahuje
- termín v budoucnosti jako počátek úrokového období
- fixní úroková sazba
- referenční sazba - určitá tržní úroková sazba
- nominální částka, ze které se určuje výše plnění
- měna, ve které je FRA sjednáno
- termín, ve kterém probíhá sjednání


Subjekty sjednávající FRA[editovat | editovat zdroj]

FRA spolu sjednávají dva subjekty. Označují se jako prodávající a kupující. Kupující FRA si zajišťuje fixní úrokovou sazbu pro své budoucí pohyblivě úročené závazky neboli se zajišťuje proti vzestupu úrokových sazeb. Prodávající FRA si zajišťuje fixní úrokovou sazbu pro své budoucí pohyblivě úročené pohledávky neboli se zajišťuje proti poklesu úrokových sazeb.

FRA období[editovat | editovat zdroj]


Je to délka úrokového období, pro které se vztahují úroky. FRA období se určuje dvěma lhůtami, které udávají v měsících časovou vzdálenost ode dne sjednání FRA do začátku a do konce FRA období. Protože je to nestandardizovaný instrument, nejsou zadány striktní lhůty pro obchodování. V praxi se obchodují hlavně FRA se splatností do jednoho roku ( 3x6, 6x9, 6x12 )

Nominální hodnota FRA[editovat | editovat zdroj]


Slouží pro výpočet výše plnění plynoucího z FRA. Tato částka sa mezi subjekty nepřesouvá. Nominální hodnota FRA se nachází v podrozvaze, proto se FRA uvádějí jako bilančně neutrální nebo podrozvahové obchody.

Referenční úroková sazba[editovat | editovat zdroj]


Slouží k odvození výše plnění vyplývajícího z FRA. Referenční sazba musí splňovat následující podmínky :
-vyjadřovat úroveň tržních úrokových sazeb vztažených vzhledem k délce FRA období
-způsob jejího stanovení musí být jednoznačně předem dán
-její výší nesmí mít možnost žádný ze subjektů ovlivnit.
Nejčastěji se používají sazby : LIBOR, EURIBOR, pro korunové FRA je to PRIBOR.

Odvození FRA sazby z úrokové sazby z vkladů[editovat | editovat zdroj]


FRA ask 2.jpg

FRA bid 2.jpg
rL - dlouhodobá úroková míra
rS - krátkodobá úroková míra
B - počet dnů
DL - počet dnů, dlouhodobá úroková míra
DS - počet dnů, krátkodobá úroková míra
DFRA - počet dnů, FRA

Plnění z FRA[editovat | editovat zdroj]

Základ plnění z FRA spočívá ve vzájemné směně FRA sazby a referenční sazby. V praxi dochází pouze k vyrovnání salda vyplývajícího z rozdílu mezi oběma sazbami ( interest netting )

Vypořádání FRA kontraktů[editovat | editovat zdroj]


Pro určení toho, kdo komu plnění poskytuje a jaká je jeho výše, je rozhodující hodnota referenční sazby v rozhodný den na počátku FRA období vzhledem k sjednané FRA sazbě. Mezi sjednanou FRA sazbou a referenční sazbou mohou nastat tyto situace :
a) referenční sazba leží nad sjednanou FRA sazbou - plnění poskytuje prodávající kupujícímu
b) referenční sazba leží pod sjednanou FRA sazbou - plnění poskytuje kupující prodávajícímu
c) referenční sazba se rovná sjednané FRA sazbě - k žádné platbě mezi prodávajícím a kupujícím nedochází

Odvození výše plnění z FRA[editovat | editovat zdroj]


Výše plnění je odvozená z :
1. rozdílu mezi dohodnutou FRA sazbou a referenční sazbou v rozhodný den,
2. nominální hodnotou,
3. délkou FRA období.
K termínu T2 ji můžeme z pohledu kupujícího vypočítat podle vzorce pro výpočet úroku : FRA urok.jpg
V praxi se plnění z FRA platí zpravidla na počátku FRA období, musí být tedy k datu T1 diskontováno : Diskont FRA urok.jpg
pFRA - dohodnutá FRA sazba v % p.a.
pref - referenční sazba v % p.a.
tFRA - délka období FRA ve dnech
NH - nominální hodnota FRA

Ohodnocování FRA[editovat | editovat zdroj]


Hodnota vyplývá z rozdílu mezi cenou bázického instrumentu dohodnutou v kontraktu a aktuální cenou na trhu. V okamžiku sjednání kontraktu je hodnota rovná nule, protože mezi obchodními subjekty neproběhla žádná platba, čistá současná hodnota všech plateb spojených s FRA je nulová. Po sjednání FRA se v důsledku pohybu tržních úrokových sazeb mění i hodnota FRA kontraktu. Hodnotu FRA je možné odvodit z aktuální FRA sazby. Hodnotu FRA v určitém okamžiku představuje částka, kterou je možné získat prostřednictvím uzavření pozice plynoucí z původního FRA prostřednictvím opačného kontraktu sjednaného na základě aktuálních podmínek na trhu na shodné období, nominální hodnotu i referenční sazbu jako původní FRA. Tato částka vyplývá z rozdílu mezi plněním z původního a nového FRA.

Využití FRA[editovat | editovat zdroj]


- prodávající FRA k zajištění kapitálu investovaného do úrokových instrumentů citlivých na vývoj tržní úrokové míry proti poklesu úrokových sazeb
- kupující FRA k zajištění své očekávané budoucí potřeby kapitálu proti vzestupu tržních úrokových sazeb.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dvořák, Petr ( 2005 ) : Bankovnictví pro bankéře a klienty
  • Jílek, Josef ( 2005 ) : Finanční a komoditní deriváty v praxi
  • Dvořák, Petr ( 2006 ) : Deriváty

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]