Fonace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fonace (z řec. fóné, hlas, zvuk) znamená proces vytváření zvuku v hlasivkách, případně v celém hrtanu. Vzduch z plic prochází hlasivkami a hrtanem a je dále modulován jazykem, rty atd.
Obsah |
Fonetika [editovat]
Ve fonetice se rozlišují různé druhy fonací, podle toho, které části hrtanu se vytváření zvuku účastní. Hlasivky resp. jejich napětí určují základní frekvenci (výšku) zvuku, jejich oscilace nejsou ovšem čistě sinusovité, a tak zvuk obsahuje množství harmonických.
Filosofie [editovat]
Rudolf Carnap a Vídeňský kruh užívali pojem fonace pro označení řečových útvarů, které nemají žádný smysl.
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Speech production na stránkách Uni Stuttgart