Folksonomie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Folksonomie (anglicky folksonomy, francouzsky folksonomie) je pomocný prostředek pro kategorizaci obsahu internetu.

Uživatelé sami označují/popisují obsah WWW stránek pomocí určitých tagů (popisků), které slouží pro jejich utřídění a pozdější rychlejší vyhledání.[1]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Termín folksonomie pochází z folk = lidový, a taxonomie = třídění. Je to tedy takové lidové třídění znalostí. Obvykle je tvořena určitou skupinou, uživateli určitého zdrojového dokumentu. Objevuje se na internetu, hlavně v komunitách jako jsou Flickr, Del.ico.us, či The Library thing. Souvisí s trendem Webu 2.0, kdy je internet stále více tvořený uživateli (různé sociální komunity, personalizace domén – Seznam, Google). V současnosti je folksonomií rovněž stále více využíváno v Library 2.0 a v OPACích nové generace (např AquaBrowser, WorldCat či VuFind).[2]

Tagování[editovat | editovat zdroj]

Tagové mračno (tag cloud) vyjadřující velikost populace v jednotlivých zemích

Uživatelé sami vytvářejí tagy, něco jako laická klíčová slova popisující věcný obsah dokumentů (webové stránky, video, obrázky, blogy, fóra atd), a přidávají je k těmto online vystaveným dokumentům/položkám. Konečné tagy uživatelé hodnotí, třídí a sdílejí. Tento způsob je pro uživatele atraktivnější, než kolikrát nepřístupné uživatelské rozhraní speciálních systémů. Uživatelé postupně doplňují další a další tagy, které se seskupují kolem jednoho hlavního a vznikají tak tzv. tag clouds (tagová mračna). Tyto tagy, vyskytující se kolem jednoho hlavního, jsou navzájem propojeny, dále mohou být nějakým způsobem příbuzné a mohou nás dovést k hledanému dokumentu. Tagová mračna se objevují v různorodých grafických zpracováních, mohou být seřazena abecedně, nebo to může být shluk různě proházených slov a důležitost, frekvence četnosti se zde zdůrazňuje pomocí velikosti fontu.[3]

Druhy folksonomií[editovat | editovat zdroj]

Folksonomii můžeme rozdělit na širokou a úzkou.

  • V široké folksonomii popisuje více lidí stejný objekt více tagy. Každý uživatel samozřejmě uplatňuje subjektivní hledisko pohledu a subjektivní slovní zásobu. Slouží jako archívy metadat, obsahují pouze odkazy na cílové dokumenty a pomáhají je třídit.
  • V úzké folksonomii uloží uživatel do databáze skupinu tagů.[4]

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Velkou výhodou, je že uživatel si sám tvoří folksonomický systém, své vlastní vyhledávání. Je pro něj srozumitelnější než různé speciální systémy. Vyhledávání se pro něj stává osobnějším, založeným na jeho zkušenostech, a tak se uživateli zde i lépe vyhledává. Další výhodou je velká pružnost systému. Nové termíny se do systému bez problémů včleňují. Uživatelův slovník se mění rychle a často, což u folksonomie není větší problém zohlednit, ale u řízených slovníků již to není tak lehké. Dalším z důležitých prvků folksonomie je sdílení klíčových slov, tagů, popisující obsah dokumentu.[5]

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Velkým problémem u tagování dokumentů se jeví jeho nepřesnost. Uživatelé nepoužívají žádné standardy, které by jejich indexování sjednotily. Folksonomické systémy tvoří sami uživatelé, a tak jsou tagy neodborné, subjektivní a nepřesné. Většinou je problém, že zde neprobíhá žádná kontrola, například by byla velmi žádaná kontrola synonym a homonym, používání množného a jednotného čísla, kontrola pravopisných chyb a překlepů. Problémem je, že některé komunity nepovolují u víceslovných pojmenování mezeru, dále např. nepovolují velká písmena, což může způsobovat problém u zkratek. Také by bylo záhodno kontrolovat nesmyslné tagy (gaming), které někteří vtipálci rádi přidávají. Vzhledem k tomuto všemu jsou folksonomie vhodné jen u určitých typů dokumentů.[5]

Doporučená literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOTHO, Andreas; JÄSCHKE, Robert ; SCHMITZ, Christoph and STUMME,Gerd. Information Retrieval in Folksonomies : Search and Ranking. In SURE, York; DOMINIGUE, John (eds). The Semantic Web : Research and Applications : 3rd European Semantic Web Conference, ESWC 2006, Budva, Montenegro, June 11-14, 2006,Proceedings. 1st edition. Berlin ; New York : Springer, 2006, s. 411-426 [cit. 2011-05-13].

Lecture Notes in Computer Science - Information Systems and Applications, incl. Internet/ Web, and HCI, Volume 4011/2006. Dostupný také komerčně z WWW (doi): <http:>. ISBN 978-3-540-34544-2.

  • NĚMEČKOVÁ, Lenka; PAVLÁSKOVÁ, Eliška. Aplikace folksonomií v uživatelském rozhraní Jednotné informační brány [online]. Předneseno 2007-05-16 [cit. 2011-05-13]. Dostupné z URL: <http:>.
  • SINCLAIR, James, CARDEW-HALL, Michael. The folksonomy tag cloud: when is it useful?. Journal of Information Science. 2008, vol. 34, is. 1, s. 15-29. [cit. 2011-05-13].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HAVLOVÁ, Jaroslava. Folksonomie. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-05-13]. Dostupné z WWW:<http:>.
  2. MATHES, Adam. Folksonomies : Cooperative Classification and Communication Through Shared Metadata. University of Illinois Urbana-Champaign, 2004. 13 s. Computer Mediated Communication, Graduate School of Library and Information Science, University of Illinois Urbana-Champaign. Diplomová práce. [cit. 2011-05-13] Dostupný z WWW: <http:>.
  3. GUY, Marieke, TONKIN, Emma. Folksonomies : Tidying up Tags?. D-Lib Magazine [online]. 2006, vol. 12, no. 1 [cit. 2011-05-13]. Dostupný z WWW: <http:>. ISSN 1082-9873.
  4. VAISHAR , Antonín. Folksonomie. Inflow : information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 1 [cit. 2011-05-13]. Dostupný z WWW: <http:>. ISSN 1802-9736.
  5. a b HOLÁSEK , Daniel. Výhody a nevýhody folksonomií. Inflow : information journal [online]. 2008, roč. 1, č. 3 [cit. 2011-05-13]. Dostupný z WWW: <http:>. ISSN 1802-9736.

Související články[editovat | editovat zdroj]