Flintové sklo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vysoká (flint) a nízká disperze světla
Achromatická dubleta: korunová spojka a flintová rozptylka

Flintové sklo je olovnaté sklo s vysokým indexem lomu, který se navíc výrazně liší pro různé vlnové délky světla (vysoká disperze). Používá se hlavně k optickým účelům a v kombinaci například s korunovým sklem umožňuje kompenzovat barevnou vadu optických systémů .

Složení[editovat | editovat zdroj]

Flintové sklo obsahuje:

Podle obsahu olova se rozlišuje lehký, střední a těžký flint.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Typické flintové sklo má hustotu asi 3,5 až 4,8 g/cm3, index lomu 1,5 až 2 a Abbeovo číslo menší než 50. Kombinace spojky z korunového a slabší rozptylky z flintového skla lze výrazně snížit barevnou vadu tmeleného objektivu (achromát). Pro vysoký index lomu se užívá také v bižuterii a na výrobu ozdobných předmětů, při použití v brýlích je na překážku vysoká hmotnost.

Název[editovat | editovat zdroj]

Označení flintové sklo pochází z anglického "flint", pazourek. Anglický sklář George Ravenscroft v roce 1674 objevil pazourek - velmi čistý křemen - jako vhodný materiál pro výrobu skla a na flintové sklo navázala olovnatá skla a křišťály.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Sklo. Sv. 23, str. 274

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.