Flavinmononukleotid
| Flavinmononukleoktid | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | oxidovaný: 7,8-dimethyl-10-(5-fosfo-D-ribityl)isoalloxazin redukovaný: (dihydroriboflavin-5′-fosfát)-1,5-dihydro-7,8-dimethyl-10-(5-fosfo-D-ribityl) isoalloxazin[1] |
| Triviální název | Flavinmononukleoktid |
| Sumární vzorec | C17H21N4O9P |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 146-17-8 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 456,344 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Flavinmononukleoktid (FMN, riboflavin-5'-fosfát) je redoxně aktivní kofaktor (podle Vodrážky prostetická skupina[2]) řazený mezi flavinové nuleotidy, která se od FAD liší nepřítomností adenosinmonofosfátu (AMP). Dokáže přecházet z oxidované chinonové formy na tzv. hydrochinonovou formu, a to nikoliv přímo, nýbrž přes tzv. semichinonovou formu. Tato existence tří oxidačních stavů je důležitá pro propojení různých oxidoredukčních drah.[3] První redukovaný stav je možno označit jako FMNH•, druhý se značí jako FMNH2. K redukci dochází na dvou dusíkových atomech v heterocyklických kruzích flavinu.[1] Oproti názvu se však nejedná o nukleotid, protože isoalloxazinový skelet není navázán na ribózu, ale na ribitol, a spojení není realizováno glykosidickou vazbou.[2]
FMN je z definice součástí flavoproteinů a je kofaktorem například v komplexu I v dýchacím řetězci.[3]
Reference
- ↑ a b Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
- ↑ a b VODRÁŽKA, Zdeněk; RAUSCH, Pavel; KÁŠ, Jan. Enzymologie. [s.l.]: VŠCHT v Praze, 1998.
- ↑ a b VOET, Donald; VOET, Judith. Biochemie. 1.. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-44-9.
