Flavia Pennettaová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Flavia Pennettaová
Flavia Pennettaová na French Open 2015
Flavia Pennettaová na French Open 2015
StátItálieItálie Itálie
Datum narození25. února 1982 (42 let)
Místo narozeníBrindisi, Itálie
BydlištěBrindisi, Itálie
Výška172 cm
Hmotnost58 kg
Profesionál od25. února 2000
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek14 197 917 USD
Tenisová raketaWilson Blade
Dvouhra
Poměr zápasů582–365
Tituly11 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění6. místo (28. září 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2014)
French Open4. kolo (2008, 2010, 2015)
Wimbledon4. kolo (2005, 2006, 2013)
US Openvítězka (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2015)
Olympijské hry1. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů393–243
Tituly17 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (28. února 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (2011)
French Openčtvrtfinále (2010, 2015)
Wimbledonsemifinále (2010, 2012)
US Openfinále (2005, 2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňvítězka (2010)
Olympijské hryčtvrtfinále (2008)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2006, 2009, 2010, 2013)
Hopman Cupzákladní skupina (2009, 2014, 2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20151031a31. října 2015
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pennettaová na US Open 2009

Flavia Pennettaová, vlastním jménem Flavia Pennetta (* 25. února 1982 v Brindisi, Itálie), je bývalá italská profesionální tenistka, vítězka ženské dvouhry na US Open 2015, bývalá světová jednička ve čtyřhře, vítězka Turnaje mistryň 2010 a grandslamu Australian Open ve čtyřhře z roku 2011. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jedenáct singlových turnajů, když první z nich získala na antukovém Orange Warsaw Open 2004. Ve čtyřhře pak dokázala vybojovala sedmnáct trofejí, když si premiérovou z nich připsala s Jelenou Dementěvovou na LA Women's Tennis Championships 2005. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2015 na 6. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2011 na 1. místě. Stala se vůbec první Italkou, která pronikla do první desítky klasifikace žebříčku WTA.[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše hodnocena v lednu 2000 na 49. místě.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrála newyorský US Open 2015, kde v italském finále zdolala krajanku Robertou Vinciovou. Během slavnostního ceremoniálu oznámila, že po dohrání sezóny ukončí profesionální tenisovou kariéru.[2] Rozloučení pak proběhlo 10. května 2016 na Pietrangeliho dvorci během Rome Masters.[3] Přes půlroční neaktivitu se ve vydání žebříčku z 16. května 2016 vrátila do první světové desítky, a to na 10. příčku.

V ženském deblu triumfovala společně s Argentinkou Giselou Dulkovou na Australian Open 2011, když ve finále porazily poměrem 2–6, 7–5 a 6–1 bělorusko-ruský pár Viktoria Azarenková a Maria Kirilenková.[4] V roce 1999 získala na dvorcích Rolanda-Garrose juniorské grandslamové vítězství ve čtyřhře French Open spolu s Robertou Vinciovou.

V italském fedcupovém týmu debutovala v roce 2003 utkáním 1. kola světové skupiny proti Švédsku, v němž dokázala ve dvou sadách přehrát Hannu Nooniovou. Následně ještě ve dvouhře zdolala Sofii Arvidssonovou a ve čtyřhře společně s Robertou Vinciovou zvítězily nad dvojicí Sofia Arvidssonová a Maria Wolfbrandtová.[5] Italky v sérii zvítězily celkově 3-2 na zápasy. V soutěži nastoupila k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 21–4 ve dvouhře a 4–1 ve čtyřhře.[6]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenis začala hrát ve věku pěti let. V roce 1997 poprvé nastoupila na juniorském turnaji ve Florencii. Pennettová se tam dostala do druhého kola. O něco lépe si vedla v roce 1999, kdy vyhrála dva tituly ve dvouhře na okruhu ITF (Cagliari, Grado) a dva tituly ve čtyřhře (Cagliari, Alghero). Partnerkou jí byla především Roberta Vinciová, s kterou získala pohár na Italian Junior Open a poté se staly vítězkami i na French Open. S juniorskými soutěžemi se rozloučila v roce 2000 v Austrálii.

V den svých osmnáctých narozenin, 25. února 2000, se stala profesionální tenistkou. Dlouho se neúspěšně zkoušela probojovat do hlavního žebříčku WTA. Povedlo se jí to teprve v roce 2002 v Memphisu. Prohrála tam 4:6, 2:6 s Šinobu Asagoeovou. Zahrála si rovněž v Palermu a Sopotách. Právě v Polsku poprvé v profesionálním utkání hlavního turnaje odešla z kurtu vítězně. Vyřadila Bělorusku Taťánu Pučekovou 7:5, 6:3, ale následujícího dne již nedokázala vzdorovat silnější Věře Zvonarovové. Solidní výsledky na turnajích ITF ji posunuly mezi stovku nejlepších tenistek světa.

V lednu 2003 v Canbeře si vylepšila svůj nejlepší výkon dosavadní kariéry, když se dostala do čtvrtfinále. V něm byla poražena Francescou Schiavoneovou 6:3, 4:6, 6:2. O měsíc později už figurovala mezi semifinalistkami turnaje v Hajdarábádu. Postarala se tam o senzační vítězství nad 4. nasazenou Mary Pierceovou. V tomto roce hrála na všech čtyřech grandslamových turnajích. Nejlepšího výsledku dosáhla v Paříži, kde se dostala do 3. kola; mimo jiné tam porazila Američanku Lisu Raymondovou.

2004[editovat | editovat zdroj]

Do světové špičky vtrhla v sezóně 2004, kdy hrála troje finále na turnajích WTA Tour. V Acapulcu prohrála s Ivetou Benešovou a v PalermuAnabel Medinovou Garriguesovou. Avšak v srpnu v Sopotách byla již Pennettaová bezkonkurenční. V semifinále vyřadila Martu Domachowskou 6:2, 6:2, ve finále Kláru Koukalovou 7-5, 3-6, 6-3 a poprvé se stala vítězkou na profesionálním turnaji WTA. Kromě těchto turnajů se ještě dostala do semifinále v Budapešti (prohrála s Jankovičovou) a dvakrát do čtvrtfinále v Canbeře a v Cincinnati. Vyhrála také jeden z turnajů ITF v Cuneu, kde vyřadila začínající Annu Čakvetadzeovou. Rok zakončila na 40. místě žebříčku WTA.

2005[editovat | editovat zdroj]

Dobrou formu si udržela také v následujících měsících. V únorových turnajích roku 2005 v Bogotě a v Acapulcu vyhrála další dva tituly. Italka hrála skvěle především na antuce, neprohrála na ní patnáct utkání v řadě. Do semifinále se tento rok probojovala dvakrát; v Modeně prohrála s Annou Smašnovovou 7:5, 6:3 a v Palermu s Klárou Koukalovou 6:4, 6:0. Na turnaji ve Filderstadtu, kde nakonec skončila ve čtvrtfinále, se jí podařilo porazit hráčku první světové desítky 4. nasazenou Justine Heninovou.

Hrála na všech čtyřech grandslamových turnajích. Nejlepšího výsledku dosáhla ve Wimbledonu, kde ji až ve 4. kole zastavila Mary Pierceová 6:3, 6:1. Na French Open se nedostala přes třetí kolo a v 1. kole skončila na Australian Open i US Open. V mezičase Flavia dobývala svět čtyřhry, ve které společně s Jelenou Dementěvovou vyhrála turnaj v Los Angeles a o několik týdnů později se také společně probojovaly do finále grandslamového turnaje ve Flushing Meadows.

2006[editovat | editovat zdroj]

Na počátku roku 2006 na sebe silně upozornila svou přítomností v Gold Coast. Porazila tam Martinu Hingisovou i Tatianu Golovinovou, ale ve finále už nedokázala vzdorovat Češce Lucii Šafářové, se kterou prohrála 6:3, 6:4. Následoval grandslamový turnaj v Austrálii, po kterém postoupila na 16. místo v žebříčku WTA, což je její dosavadní nejlepší umístění. Jako obvykle mohla počítat s oblíbenými turnaji v Latinské Americe. Jak v Bogotě, tak i v Acapulcu se dostala do finále, ale ani jedno se jí nepodařilo vyhrát. Nejprve nestačila na Lourdes Domínguezovou Linovou, a poté ani na Annu-Lenu Grönefeldovou.

Rok 2006 byl pro Pennettovou smolný z hlediska zdravotních problémů. Nejprve odstoupila na jaře z 3. kola turnaje v Indian Wells kvůli zranění kotníku a na podzim sezónu ukončila předčasně ve finále Fed Cupu. Tam sice prohrála ve dvouhře s Justine Heninovou, ale i tak Italky nakonec Belgii porazily 3:2 na zápasy. Příčinou absence Pennettové v dalších turnajích bylo zranění levého zápěstí.

2007[editovat | editovat zdroj]

Pennettaová ve finále čtyřhry Mutua Madrileña Madrid Open 2010

Úraz do značné míry zapříčinil její slabší výkony v roce 2007. Již tradičně dobře hrála na turnajích v Bogotě, kde ji v semifinále porazila krajanka Roberta Vinciová ve třech setech a Acapulcu, kde ve finále prohrála s Émilií Loitovou 7:60, 6:4. Do semifinále se dostala ještě jednou, a to v Barceloně, kde ji zastavila 6. nasazená a pozdější vítězka Meghann Shaughnessyová. O týden později došla do čtvrtfinále nizozemském s'Hertogenboschi, kde prohrála s Dinarou Safinovou 6:1, 7:5.

Pak už přišel na řadu Wimbledon a porážka v 1. kole od Marion Bartoliové. Po tomto neúspěchu se propadla až na 92. místo žebříčku WTA (obhajovala tam totiž postup do 4. kola z minulého roku). Na dalším grandslamovém turnaji na US Open si Pennettaová ve 2. kole neporadila s českou jedničkou Nicole Vaidišovou, které podlehla 6:2, 7:60. Ke konci sezóny přece jen přišlo zlepšení a s ním i lepší výsledky. V Kalkatě se dostala do čtvrtfinále a v dalších dvou turnajích v Soulu a v Tokiu až do semifinále. V říjnu si obohatila svou kolekci pohárů o trofej z Bangkoku, kde vyhrála se Šachar Pe'erovou 3:6, 6:4, 6:2 i Venus Williamsovou 6:4, 7:68. Rok ukončila na 39. místě v žebříčku WTA.

2008[editovat | editovat zdroj]

Hned na počátku v Hobartu postoupila do semifinále, když cestou mimo jiné porazila Agnieszku Radwańskou či Saniu Mirzaovou, než narazila na řeckou přemožitelku Eleni Daniilidou. Na Australian Open už tradičně nezahrála nejlépe, když nepřešla přes druhé kolo (Virginie Razzanová). Pak přišly na řadu turnaje v Latinské Americe, kde se Pennettaové jako obvykle dařilo. Ve Viña del Mar, kde se konal vůbec první ročník tenisového turnaje, se stala jeho první vítězkou. Ve finále porazila Kláru Zakopalovou 6:4, 5:4, když Zakopalová pro zranění vzdala.

Příjem na US Open 2008

V Acapulcu rovněž nenašla konkurenci a ve svém pátém finále v tomto městě vyhrála s Alizé Cornetovou 6:0, 4:6, 6:1. Ve čtvrtfinále proti Edině Gallovitsové tam hrála svůj třístý vítězný zápas kariéry.

V dubnu na turnaji v Estorilu vyhrála společně s Marií Kirilenkovou svůj třetí titul ve čtyřhře. Potřetí se dostala do 4. kola grandslamového turnaje, tentokrát na French Open. Porazila tam i osmou nasazenou Venus Williamsovou 7:5, 6:3, než ji vyřadila Carla Suárezová Navarrová 6:3, 6:2.

V červenci na domácím turnaji v Palermu se v semifinále potkala s krajankou a pozdější vítězkou Sarou Erraniová, která ji porazila 7:5, 6:3. V Los Angeles, na turnaji Tier II, prohrála až ve finále se 4. nasazenou Dinarou Safinovou 6:4, 6:2. Bylo to její třinácté finále kariéry, ale první na turnaji kategorie lepší než Tier III.

2011[editovat | editovat zdroj]

V sezóně 2011 pokračovala v deblové spolupráci s Argentinkou Giselou Dulkovou. Společně nezopakovaly svou nejlepší sezónu 2010, v níž získaly šest titulů, vítězství na turnaji mistryň a staly se také světovými jedničkami.

Forhend na US Open 2014

V průběhu sezóny 2011 vyhrály jediný turnaj, jenž ovšem představoval jejich nejprestižnější triumf, a to úvodní grandslam roku Australian Open po finálové výhře nad párem Viktoria Azarenková a Maria Kirilenková 2–6, 7–5, 6–1. Pro obě hráčky se jednalo o debutový grandslam. V další části sezóny nemohla dvojice obhajovat body kvůli zranění nohy Dulkové.

Kvalitní výsledky předvedly poté až v poslední asijské fázi okruhu, na které se dvakrát probojovaly do finále. Nejdříve v něm neuspěly na Toray Pan Pacific Open, když podlehly páru Huberová a Raymondová a poté opět prohrály v boji o titul na China Open s Peschkeovou a Srebotnikovou. Na zbývajících grandslamech postoupily do čtvrtfinále na French Open a do třetího kola na US Open.

Pennettaová dosáhla spolu s Dominikou Cibulkovou finálové účasti na UNICEF Open, kde v boji o titul nestačily české dvojici Záhlavová-Strýcová a Zakopalová.

Na závěrečné události sezóny Turnaji mistryň, kam postoupila s Dulkovou z třetího místa, vypadly v semifinále s dvojicí Huberová a Raymondová až v supertiebreaku 7–10.

Ve dvouhře grandslamu se nejdále probojovala na úvodním Australian Open, kde ve čtvrtém kole jako dvacátá druhá nasazená nestačila na Petru Kvitovou.

2012[editovat | editovat zdroj]

Na LOH v Londýně se dostala až do osmifinále, v němž opět nestačila na Petru Kvitovou a prohrála 3:6 a 0:6.[7]

2015[editovat | editovat zdroj]

Do sezóny vstoupila v družstvu s Fabiem Fogninim na exhibičním Hopmanově poháru v Perthu,[8] kde po třech porážkách skončily na posledním čtvrtém místě základní skupiny. Její účinkování na Australian Open rychle ukončila v úvodním kole krajanka Camila Giorgiová a neobhájila tak čtvrtfinálové body z předešlého ročníku. Mezi poslední osmičku hráček se podívala na arabském Dubai Tennis Championships, kde ji zdolala bývalá světová jednička Caroline Wozniacká. V roli obhájkyně titulu zavítala na Indian Wells Masters. Cestou do čtvrtfinále na její raketě skončily Madison Brengleová, Samantha Stosurová a ruská světová dvojka Maria Šarapovová. V něm však nenašla recept na silově hrající Němku Sabine Lisickou v těsné třísetové bitvě, když nevyužila tři mečboly. Navazující Miami Open znamenal výhru nad další bývalou první hráčkou světa Viktorií Azarenkovou, než dohrála v osmifinálové fázi s Rumunkou Simonou Halepovou, ačkoli už ve druhé sadě vedla 5–2 na gamy.[9]

Forhend na Mutua Madrid Open 2015

Ve čtvrtfinále antukového Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem v Marrakéši odešla poražena od pozdější finalistky Tímey Babosové po třísetovém průběhu. Následovala brzká vypadnutí na větších antukových turnajích, Mutua Madrid Open a Rome Masters, když nejdříve nenašla recept na Andreu Petkovicovou a v Římě pak na Ukrajinku Elinu Svitolinovou. Postupem do čtvrtého kola pařížského grandslamu French Open vyrovnala kariérní maximum. Po výhře nad hráčkou elitní světové desítky Carlou Suárezovou Navarrovou jí vystavila stopku další Španělka Garbiñe Muguruzaová ve dvou setech.

V travnaté části roku zůstala bez jediného vítězného zápasu. Na eastbourneském AEGON International skončila po nezvládnutém duelu s Ruskou Světlanou Kuzněcovovou a ve Wimbledonu její pouť londýnským majorem zastavila Kazaška Zarina Dijasová.

Během americké letní série se účastnila torontského Canada Masters, na němž vypadla ve druhé fázi na raketě favorizované světové jedničky Sereny Williamsové po třísetovém průběhu. Poprvé od roku 2008 tak uhrála na Američanku celou sadu. Na cincinnatském Western & Southern Open dosáhla výhry nad Slovenkou Dominikou Cibulkovou, aby ji poté zastavila čerstvá šampionka z Toronta a švýcarská teenagerka Belinda Bencicová. Již v prvním kole opustila newhavenský Connecticut Open, když podlehla obhájkyni finálové účasti Magdaléně Rybárikové ve třech sadách.

Trénink během French Open 2015

Vrchol kariéry přišel na newyorském grandslamu US Open, kam přijížděla jako dvacátá šestá nasazená. Pošesté za uplynulých sedm let postoupila do čtvrtfinále, když na její raketě postupně skončily Jarmila Gajdošová, Monica Niculescuová, Petra Cetkovská a vítězka z roku 2011 Samantha Stosurová. Mezi poslední osmičkou hráček dokázala otočit utkání proti turnajové pětce Petře Kvitové, přestože prohrála úvodní sadu a ve druhé měla soupeřka za stavu 3–1 výhodu prolomeného podání.[10]. Ani v semifinále ji nezastavila světová dvojka Simona Halepová. Ve finále porazila krajanku Robertu Vinciovou poměrem 7–6 a 6–2 a se ziskem svého premiérového grandslamového titulu oznámila, že po sezóně ukončí ve svých 33 letech kariéru profesionální tenisové hráčky.[2]

Obě hráčky debutovaly v singlovém grandslamového finále, což se v open éře do té doby stalo šestkrát. Poprvé od roku 1975, kdy byl zaveden žebříček WTA, se ve finálovém duelu US Open objevily dvě tenistky postavené mimo elitní dvacítku. V součtu věků obou aktérek – 66 let a 16 dní, se jednalo o „nejstarší“ grandslamové finále žen v historii tenisu.[11]

Pennettaová v následné aktualizaci žebříčku WTA posunula na kariérní maximum, když jí patřilo 8. místo.[12] Před zápasem držela proti Vinciové mírně aktivní poměr vzájemných střetnutí 5–4. Trofej vybojovala během svého posledního grandslamovém startu. Kromě toho se stala první tenistkou v historii, která získala premiérový grandslam až po třicátém roce života, a po Sereně Williamsové, druhou nejstarší šampionkou otevřené éry.[11][12] Finanční odměna ve výši 3 300 000 dolarů znamenala téměř třetinu částky, kterou do té doby vydělala za celou 15letou profesionální kariéru (10,5 milionu dolarů).[11][13]

Jako turnajová jednička startovala na čínském Tianjin Open, kde překvapivě nezvládla první klání proti ukrajinské kvalifikantce Ljudmyle Kičenokové. Na China Open hrála z pozice třetí nasazené a konečnou fází se pro ni stalo třetí kolo, v němž podlehla Anastasiji Pavljučenkovové. Poprvé v kariéře se kvalifikovala do dvouhry závěrečného Turnaje mistryň, hraného v Singapuru. Jediné vítězství v červené základní skupině přišlo s pozdější šampionkou Agnieszkou Radwańskou. Naopak nestačila na Halepovou ani Šarapovovou, a procentuální úspěšnost setů a her jí přisoudila poslední, čtvrté, místo.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Rodiče Oronzo a Concetta Pennettaovi, i starší sestra Giorgia, hrají tenis rekreačně. Mimo rodného Brindisi, žije také ve švýcarském Verbieru.

Do roku 2007 udržovala partnerský vztah se španělským tenistou Carlosem Moyou. Pro ni traumatický rozchod popsala v biografii Dritto al Cuore (Přímo do srdce).[14]

Na počátku roku 2014 se jejím přítelem stal italský tenista Fabio Fognini.[15] Následujícího roku se pár zasnoubil a v červnu 2016 uzavřel sňatek v jihoitalském městě Ostuni.[16] Do manželství se 19. května 2017 narodil syn Federico.[17]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 finále (1 výhra)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2015 US Open tvrdý Itálie Roberta Vinciová 7–6(7–4), 6–2

Ženská čtyřhra: 3 finále (1 výhra, 2 porážky)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2005 US Open tvrdý Rusko Maria Kirilenková Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
6–1, 6–1
Vítězka 2011 Australian Open tvrdý Argentina Gisela Dulková Bělorusko Viktoria Azarenková
Rusko Maria Kirilenková
2–6, 7–5, 6–1
Finalistka 2014 US Open tvrdý Švýcarsko Martina Hingisová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–2, 3–6, 2–6

Finálová utkání na Turnajích mistryň[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 finále (1 výhra)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok místo konání povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2010 Dauhá, Katar tvrdý Argentina Gisela Dulková Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
7–5, 6–4

Finálové účasti na okruhu WTA[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 D; 1–2 Č)
WTA Tour Championships (1–0 Č)
WTA Tournament of Champions (0–1 D)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (1–0 D; 4–6 Č)
Tier II / Premier (1–2 D; 4–2 Č)
Tier III, IV & V / International (8–11 D; 7–6 Č)

Dvouhra: 25 (11–14)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 4. března 2004 Acapulco, Mexiko (1) antuka Česko Iveta Benešová 6–7(5–7), 4–6
Finalistka 2. 22. července 2004 Palermo, Itálie antuka Španělsko Anabel Medinaová Garriguesová 4–6, 4–6
Vítězka 1. 14. srpna 2004 Sopoty, Polsko antuka Česko Klára Koukalová 7–5, 3–6, 6–3
Vítězka 2. 20. února 2005 Bogotá, Kolumbie antuka Španělsko Lourdes Domínguezová Linová 7–6, 6–4
Vítězka 3. 27. února 2005 Acapulco, Mexiko (1) antuka Slovensko Ľudmila Cervanová 3–6, 7–5, 6–3
Finalistka 3. 5. ledna 2006 Brisbane, Austrálie tvrdý Česko Lucie Šafářová 3–6, 6–3, 5–7
Finalistka 4. 23. února 2006 Bogotá, Kolumbie antuka Španělsko Lourdes Domínguezová Linová 6–7(3–7), 4–6
Finalistka 5. 2. března 2006 Acapulco, Mexiko (2) antuka Německo Anna-Lena Grönefeldová 1–6, 6–4, 2–6
Finalistka 6. 1. března 2007 Acapulco, Mexiko (3) antuka Francie Émilie Loitová 6–7(0–7), 4–6
Vítězka 4. 14. října 2007 Bangkok, Thajsko tvrdý Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan 6–1, 6–3
Vítězka 5. 17. února 2008 Viña del Mar, Čile antuka Česko Klára Zakopalová 6–4, 5–4(skreč)
Vítězka 6. 1. března 2008 Acapulco, Mexiko (2) antuka Francie Alizé Cornetová 6–0, 4–6, 6–1
Finalistka 7. 24. července 2008 Los Angeles, Spojené státy tvrdý Rusko Dinara Safinová 4–6, 2–6
Finalistka 8. 16. října 2008 Curych, Švýcarsko tvrdý (h) USA Venus Williamsová 6–7(1–7), 2–6
Finalistka 9. 28. února 2009 Acapulco, Mexiko (4) antuka USA Venus Williamsová 1–6, 2–6
Vítězka 7. 19. července 2009 Palermo, Itálie antuka Itálie Sara Erraniová 6–1, 6–2
Vítězka 8. 9. srpna 2009 Los Angeles, Spojené státy tvrdý Austrálie Samantha Stosurová 6–4, 6–3
Finalistka 10. 9. ledna 2010 Auckland, Nový Zéland tvrdý Belgie Yanina Wickmayerová 3–6, 2–6
Vítězka 9. 11. dubna 2010 Marbella, Španělsko antuka Španělsko Carla Suárezová Navarrová 6–2, 4–6, 6–3
Finalistka 11. 18. července 2010 Palermo, Itálie antuka Estonsko Kaia Kanepiová 4–6, 3–6
Finalistka 12. 8. ledna 2012 Auckland, Nový Zéland tvrdý Čína Čeng Ťie 6–2, 3–6, 0–2(skreč)
Finalistka 13. 4. března 2012 Acapulco, Mexiko (5) antuka Itálie Sara Erraniová 7–5, 6–7(2–7), 0–6
Vítězka 10. 16. března 2014 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Polsko Agnieszka Radwańská 6–2, 6–1
Finalistka 14. 2. listopadu 2014 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Německo Andrea Petkovicová 6–1, 4–6, 3–6
Vítězka 11. 12. září 2015 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Itálie Roberta Vinciová 7–6(7–4), 6–2

Čtyřhra: 34 (17–17)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. srpna 2005 Los Angeles, Spojené státy tvrdý Rusko Jelena Dementěvová USA Angela Haynesová
USA Bethanie Matteková
6–2, 6–4
Finalistka 1. 10. září 2005 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Rusko Jelena Dementěvová USA Lisa Raymondová
Austrálie Samantha Stosurová
2–6, 7–5, 3–6
Vítězka 2. 26. února 2006 Bogotá, Kolumbie antuka Argentina Gisela Dulková Maďarsko Ágnes Szávayová
Německo Jasmin Wöhrová
7–6, 6–1
Finalistka 2. 14. května 2006 Berlín, Německo antuka Rusko Jelena Dementěvová Čína Jen C’
Čína Čeng Ťie
2–6, 3–6
Finalistka 3. 22. února 2007 Bogotá, Kolumbie antuka Itálie Roberta Vinciová Španělsko Lourdes Domínguezová Linová
Argentina Paola Suárezová
6–1, 3–6, [9–11]
Finalistka 4. 14. června 2007 Barcelona, Španělsko antuka Španělsko Lourdes Domínguezová Linová Španělsko Arantxa Parraová Santonjaová
Španělsko Nuria Llagosteraová Vivesová
7–6(7–3), 2–6, [12–10]
Vítězka 3. 19. dubna 2008 Estoril, Portugalsko antuka Rusko Maria Kirilenková Bosna a Hercegovina Mervana Jugićová-Salkićová
Turecko İpek Şenoğluová
6–4, 6–4
Finalistka 5. 31. července 2008 Montréal, Kanada tvrdý Rusko Maria Kirilenková Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
1–6, 1–6
Vítězka 4. 16. ledna 2009 Hobart, Austrálie tvrdý Argentina Gisela Dulková Ukrajina Aljona Bondarenková
Ukrajina Kateryna Bondarenková
6–2, 7–6(7–4)
Finalistka 6. 22. února 2009 Bogotá, Kolumbie antuka Argentina Gisela Dulková Španělsko Nuria Llagosteraová Vivesová
Španělsko María J. M. Sánchezová
5–7, 6–3, [7–10]
Finalistka 7. 3. května 2009 Stuttgart, Německo antuka (h) Argentina Gisela Dulková USA Bethanie Matteková-Sandsová
Rusko Naďa Petrovová
7–5, 3–6, [7–10]
Vítězka 5. 9. června 2009 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Itálie Sara Erraniová Nizozemsko Michaëlla Krajiceková
Belgie Yanina Wickmayerová
6–4, 5–7, [13–11]
Vítězka 6. 11. července 2009 Båstad, Švédsko antuka Argentina Gisela Dulková Španělsko Nuria L. Vivesová
Španělsko María J. M. Sánchezová
6–2, 0–6, [10–5]
Vítězka 7. 4. dubna 2010 Miami, Spojené státy tvrdý Argentina Gisela Dulková Rusko Naďa Petrovová
Austrálie Samantha Stosurová
6–3, 4–6, [10–7]
Vítězka 8. 2. května 2010 Stuttgart, Německo antuka Argentina Gisela Dulková Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
3–6, 7–6(7–3), [10–5]
Vítězka 9. 8. května 2010 Řím, Itálie antuka Argentina Gisela Dulková Španělsko Nuria Llagosteraová Vivesová
Španělsko María J. M. Sánchezová
6–4, 6–2
Finalistka 8. 15. května 2010 Madrid, Španělsko antuka Argentina Gisela Dulková USA Serena Williamsová
USA Venus Williamsová
2–6, 5–7
Vítězka 10. 10. července 2010 Båstad, Švédsko (2) antuka Argentina Gisela Dulková Česko Renata Voráčová
Česko Barbora Záhlavová-Strýcová
7–6(7–0), 6–0
Vítězka 11. 23. srpna 2010 Montreal, Kanada tvrdý Argentina Gisela Dulková Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
7–5, 3–6, [12–10]
Finalistka 9. 9. října 2010 Peking, Čína tvrdý Argentina Gisela Dulková Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Bělorusko Olga Govorcovová
6–7(2–7), 6–1, [7–10]
Vítězka 12. 23. října 2010 Moskva, Rusko tvrdý (h) Argentina Gisela Dulková Itálie Sara Erraniová
Španělsko María J. M. Sánchezová
6–3, 2–6, [10–6]
Vítězka 13. 31. října 2010 WTA Tour Championships, Dauhá, Katar tvrdý Argentina Gisela Dulková Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
7–5, 6–4
Vítězka 14. 28. ledna 2011 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Argentina Gisela Dulková Bělorusko Viktoria Azarenková
Rusko Maria Kirilenková
2–6, 7–5, 6–1
Finalistka 10. 17. června 2011 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Slovensko Dominika Cibulková Česko Barbora Záhlavová-Strýcová
Česko Klára Zakopalová
6–1, 4–6, [7–10]
Finalistka 11. 1. října 2011 Tokio, Japonsko tvrdý Argentina Gisela Dulková USA Liezel Huberová
USA Lisa Raymondová
6–7(4–7), 6–0, [6–10]
Finalistka 12. 8. října 2011 Peking, Čína tvrdý Argentina Gisela Dulková Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
3–6, 4–6
Finalistka 13. 7. ledna 2012 Auckland, Nový Zéland tvrdý Německo Julia Görgesová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
7–6(7–2), 2–6, [7–10]
Finalistka 14. 15. dubna 2012 Barcelona, Španělsko antuka Itálie Francesca Schiavoneová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
0–6, 2–6
Finalistka 15. 21. července 2013 Båstad, Švédsko antuka Rumunsko Alexandra Dulgheruová Španělsko Anabel Medinaová Garriguesová
Česko Klára Zakopalová
1–6, 4–6
Vítězka 15. 13. října 2013 Ósaka, Japonsko tvrdý Francie Kristina Mladenovicová Austrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj
6–4, 6–3
Finalistka 16. 21. června 2014 Eastbourne, Spojené království tráva Švýcarsko Martina Hingisová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
3–6, 7–5, [7–10]
Finalistka 17. 6. září 2014 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Švýcarsko Martina Hingisová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–2, 3–6, 2–6
Vítězka 16. 27. září 2014 Wu-chan, Čína tvrdý Švýcarsko Martina Hingisová Zimbabwe Cara Blacková
Francie Caroline Garciaová
6–4, 5–7, [12–10]
Vítězka 17. 18. října 2014 Moskva, Rusko tvrdý (h) Švýcarsko Martina Hingisová Francie Caroline Garciaová
Španělsko Arantxa Parraová Santonjaová
6–3, 7–5

Postavení na žebříčku WTA na konci sezóny[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Pořadí 895. 659. 251. 297. 289. 95. 69. 38. 23. 28. 40. 13. 12. 24. 20. 45. 31. 13. 8.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Pořadí 321. 136. 111. 100. 22. 32. 37. 22. 29. 2. 8. 30. 32. 14. 21.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flavia Pennettta na anglické Wikipedii.

  1. ZABLOUDIL, Luboš. Pennettaovou vyneslo patnáct výher v řadě do Top 10. TenisPortal.cz [online]. 2009-08-17 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. 
  2. a b POKORNÝ, Petr. Pennettaová vybojovala na US Open svůj první grandslamový titul. Po této sezoně končím, oznámila při vyhlášení. TenisPortal.cz [online]. 2015-09-12 [cit. 2015-09-13]. Dostupné online. 
  3. Best Moments From Pennetta’s Celebration [online]. 2006-05-11 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Dulková s Pennettaovou získaly premiérový grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2011-01-28 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. 
  5. ITA d. SWE 3-2 in SWE [online]. Fed Cup [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  6. Profil na stránkách Fed Cupu [online]. Fed Cup [cit. 2016-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-13. (anglicky) 
  7. Kvitová rozdrtila Pennettaovou a je ve čtvrtfinále olympijské dvouhry [online]. IDNES.cz, 2012-08-01 14:08, rev. 2012-08-01 17:21 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. 
  8. Full 2015 Hopman Cup line-up revealed [online]. ITF, 2014-10-01 [cit. 2015-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-08. (anglicky) 
  9. Players - WTA Tennis English [online]. [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. 
  10. KNAP, Karel. Kvitová vedla, pak ale v žáru tála a čtvrtfinále US Open ztratila. iDNES.cz [online]. 2015-09-09, rev. 2015-09-09 [cit. 2015-09-09]. Dostupné online. 
  11. a b c MCCARVEL, Nick. Flavia Pennetta beats Roberta Vinci in U.S. Open final, then retires [online]. USA Today, 2015-09-12 [cit. 2015-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b David Waldstein. Flavia Pennetta Defeats Roberta Vinci for U.S. Open Title [online]. The New York Times, 12 September 2015 [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. 
  13. FLAVIA PENNETTA UP TO WORLD NO. 6=WTATENNIS.COM [online]. 28 September 2015 [cit. 2015-09-28]. Dostupné online. 
  14. Flavia Pennetta Improve Results After Getting Rid of Carlos Moya Archivováno 11. 9. 2015 na Wayback Machine., The Tennis Times
  15. Flavia Pennetta Wants to Become a Mother! [online]. [cit. 2015-09-12]. Dostupné online. 
  16. Le nozze di Flavia Pennetta e Fabio Fognini [online]. Vanity Fair Italia [cit. 2016-06-12]. Dostupné online. 
  17. Flavia Pennetta gives birth to baby named Federico boy named after her best friend who passed away in 2008 [online]. WTA Tennis, 19-05-2017 [cit. 2017-05-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]