Flakón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Flakón Chanelu No. 5

Flakón (z franc. flaconlahvička) je malá, zpravidla skleněná a často dekorativní lahvička, především na parfémy.[1] Mívá těsný šroubový uzávěr nebo zabroušenou zátku, aby obsah nevyprchal a neměl dlouhodobý kontakt se vzduchem. Někdy se slovo používá i pro malé nádobky vůbec.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Jako flakóny se označují především skleněné lahvičky na parfémy.[2] Některé značky používají tvar flakónu jako svou poznávací značku, např. Chanel No. 5 s charakteristickým minimalistickým hranatým tvarem.[3]

Francouzské flacon znamená jakoukoli malou nádobku s uzávěrem, a tak se označení flakón může vyskytnout i v češtině pro lahvičky na potraviny, léky nebo kosmetiku. Ty mohou být i plastové, vyráběné různými technologickými procesy v závislosti na velikosti, obsahu a účelu použití. Běžnou technikou je tvarování vyfukováním, které se používá i u skla.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Flakóny se užívaly od starověku, především v kulturně vyspělých zemích. Nejstarší příklady pocházejí z Egypta ze Staré říše, zhotovovoaly se z alabastru nebo ze skla; miniaturní flakónky mohly být tepané z kovu a užívané jako závěsný šperk, nebo řazené mezi ozdoby náhrdelníku. Ve středověku byly běžnější pomandry - jablíčka, zavěšovaná na řetěz k pasu a plněná vonnými esencemi, bylinami, pižmem nebo s houbou napuštěnou octem. Neplnily jen roli kosmetiky, ale i pomůcky první pomoci při mdlobách. Od italské a francouzské renesance se odvíjí již výroba nejrůznějších parfémů a jejich plnění do kazety s flakóny, zvykem vyšších společenských vrstev bylo vybírat si z flakónů podle příležitosti jednu z vůní. Až do baroka převažovaly parfémy z přírodních vůní květin. Pro flakóny se v anglosaském prostředí někdy užíval termín aromatický šperk.[4] V 19. století se začaly vyrábět velké flakóny s gumovou hadičkou a balónkem s rozprašovacím mechanismem. Byly broušenné z olovnatého skla a staly se ozdobou interiéru, stály před zrcadlem na toaletce v ložnici ženy.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Odrazem v populární kultuře je například báseň „Le Flacon“ (Láhvička) od francouzského básníka Charlese Baudelairea, která je součástí sbírky Květy zla.[5] Některé flakóny jsou sběratelsky cenné.[6] V hornofranckém Kleintettau se nachází Evropské muzeum skleněných nádob.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flacon na anglické Wikipedii.

  1. Oxford Dictionaries - flacon [online]. [cit. 2014-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29. 
  2. The Free Dictionary: Flacon
  3. KLARA, Robert. Perspective: Heart of Glass Chanel No. 5's distinctive, timeless bottle [online]. [cit. 2014-11-16]. Dostupné online. 
  4. Annette Green, Linda Dyett: Secrets of Aromatic Jewelry. Flammarion : Paris 1998
  5. Fleurs du Mal.org
  6. STERLACCI, Francesca; ARBUCKLE, Joanne. The A to Z of the Fashion Industry. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2009. 416 s. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Flacon. Sv. 9, str. 281
  • Petr Nový a kolektiv: Schránky vůní, české toaletní sklo od 18. století po současnost. MSB Jablonec nad Nisou 2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]