Finská pravoslavná církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Finská pravoslavná církev
/ Suomen ortodoksinen kirkko
Vznik
Datum1918
Registrace v ČR
Datum-
Statutární orgán
NázevPatriarchát karelský a celého Finska
SídloArcidiecéze Kuopio
ČlenLeo Makkonen (Arcibiskup karelský a celého Finska, od 2001)
Odkazy
Webhttps://www.ort.fi/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Finská pravoslavná církev (finsky: Suomen ortodoksinen kirkko) je autonomní církev, uznaná konstantinopolským patriarchátem a spadající pod jeho jurisdikci.

Struktura a organizace[editovat | editovat zdroj]

Arcibiskup FPC Leo (Makkonen)
Pravoslavný chrám sv. mučednice císařovny Alexandry v Turku

Spolu s Evangelickou luteránskou církví ve Finsku, pravoslavná církev Finska má zvláštní postavení ve finských právních předpisech. Církev je považována za finský subjekt veřejné povahy. Vnější podobu církve upravují výnosy parlamentu, zatímco duchovní a doktrinální záležitosti jsou legislativně řízeny centrální synodou církve. Církev má na zdanění členů a korporací v jejich vlastnictví. Dříve patřila pod Ruskou pravoslavnou církev, od roku 1923 náleží pod Konstantinopolský patriarchát.

Finská pravoslavná církev je rozdělena do tří diecézí (hiippakunta), a každá diecéze je rozdělena do farností (seurakunta). V současné době má církev 24 farností se 140 kněžími a více než 58 000 členů. Počet členů neustále roste již několik let. V církvi jsou také konventy a kláštery (monastýry).

Centrálním zákonodárným orgánem církve je centrální synod který je tvořen:

  • biskupy a biskupy koadjutory
  • jedenácti kněžími
  • třemi kantory
  • osmnácti laiky (ženy i muži)

Diecéze a biskupové[editovat | editovat zdroj]

Diecéze Karélie[editovat | editovat zdroj]

Uspenská katedrála
Diecéze ve Finsku

Sídlo arcibiskupa Karélie a Celého Finska se nachází v Kuopiu. Arcibiskup je hlavou církve a diecéze. Ve správě diecéze ju pomáhá sufragánní biskup, známý jako biskup z Joensuu. Navzdory svému titulu, se sídlo biskupa nachází také v Kuopiu. Slovo "Karélie" s arcibiskupským titulem se týká pouze Finské Karélie.

Současný arcibiskup Leo se narodil roku 1948. Před svým jmenování roku 2001 na arcibiskupa, byl od roku 1996 metropolitou Helsinek, a od roku 1980 metropolitou Oulu. Současným biskupem Joensuu je Arseni, který byl jmenován roku 2005.

Diecéze Karélie má 22 000 věřících, v 11 farnostech. Počet kněžích v diecéze je asi 45, kostelů a kaplí 80. Diecéze také spravuje pravoslavné kláštery.

Ve Švédsku se nachází malá komunita věřících finské pravoslavní církve.

Kuopiu se nachází Muzeum pravoslavní církve ve Finsku.

Diecéze Helsinky[editovat | editovat zdroj]

Diecéze má více než 28 000 věřících. Je rozdělena do osmi farností s 50 kněžími. Hlavním chrámem je katedrála Zesnutí Přesvaté Bohorodice (Uspěnský chrám) v Helsinkách. Charakteristikou diecéze je velký počet členů kteří sem emigrovali, v Helsinkách jsou kostele kde se slouží mše v různých jazycích, včetně ruštiny, angličtiny, řečtiny a rumunštiny.

Současným biskupem je metropolita Ambrosius, který byl jmenován roku 1988.

Diecéze Oulu[editovat | editovat zdroj]

Malá diecéze v Oulu má jen pět farností, a největší je v Oulu. Nachází se zde malá komunita lidí mluvící skoltskou sámštinou. Nejdříve byli pravoslavnými křesťanyLaponsku, dnes žijí převážně ve farnosti Inari. Diecéze byla založena roku 1980 a má méně než 10 000 členů.

Od roku 1997 je hlavou diecéze metropolita Panteleimon.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Křesťanství ve Finsku se rozšiřovalo ve formě jak katolické (ze západu) i tak ve formě pravoslavné (z východu). Nacházel se zde politický a náboženský konflikt, a roku (1323) Nöteborským mírem byly stanoveny hranice, mezi Švédským královstvím a Novgorodskou republikou. Část Finska včetně Karélie byla zcela pravoslavná. Od západu jsem přišli také s protestantskou reformací luteráni. Na ostrovech Ladožského jezera byly postaveny kláštery (Valaamský klášter, Konevsky klášter, dnes na území Ruska), představující vliv misijního šíření pravoslaví.

Díky nezávislosti Finska (1917), pravoslavná církev vyhlásila svou autokefalitu (nezávislost) v roce 1918. V roce 1923 byla uznaná Konstantinopolským patriarchátem a roku 1958 Moskevským patriarchátem.

Ruská pravoslavná církev ve Finsku[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde asi 3 000 věřících, kteří patří k Ruské pravoslavné církve (Moskevský patriarchát). Jsou rozděleny do dvou farností. Byly zde plány na zřízení samostatné ruské diecéze ve Finsku. Farnosti mají pět kostelů a kaplí.

Na rozdíl od finské pravoslavné církve používají juliánský kalendář.

Seznam arcibiskupů[editovat | editovat zdroj]

Pod moskevským patriarchátem:

  • Antonij (1892–1898)
  • Nikolaj (1899–1905)
  • Sergij (1905–1917)
  • Serafim (1918–1923), od roku 1918 biskup Helsinek a od 1921 arcibiskup

Pod konstantinopolským patriarchátem:

  • Herman (1923–1960)
  • Paavali ("Pavel") (1960–1987)
  • Johannes ("Jan") (1987–2001)
  • Leo (2001-)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Finnish Orthodox Church na anglické Wikipedii a Chiesa ortodossa finlandese na italské Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]