Filip z Milly
Filip z Milly známý též jako Filip z Nábulusu (okolo 1120 - 3. dubna 1171) byl sedmý velmistr Templářských rytířů v letech 1169–1171.
Život [editovat]
Jeho rod pocházel z Pikardie. Byl nejstarším synem Guye z Milly, který vlastnil pozemky u Nábulusu a Jeruzaléma. Ve sporech mezi jeruzalémskou královnou vdovou Melisendou a jejím synem Balduinem III. stál Filip na straně královny. Po Balduinově vítězství se mu v roce 1161 podařilo zbavit Filipa nábuluského léna výměnou za méně výhodné zajordánské panství.[1]
Pravděpodobně po smrti své manželky vstoupil jako vdovec do řádu templářů 17. ledna 1166. Při té příležitosti věnoval řádu větší množství pozemků včetně hradu Ahamant.[2] Po smrti velmistra Bertranda de Blanchefort v lednu 1169 se v srpnu stal jeho nástupcem. Jako jediný vytvořil ozbrojené jednotky, které bránily Gazu před vojáky Saladina. Počátkem roku 1171 vedl poselství jeruzalémského království do Konstantinopole a z tohoto důvodu rezignoval na funkci velmistra řádu templářů. Během této mise 3. dubna 1171 zemřel.[3] Jeho nástupcem na místě velmistra byl Odo de St Amand .
Reference [editovat]
- ↑ BARBER, Malcolm. Noví rytíři : dějiny templářského řádu. Praha : Argo, 2006. 433 s. Dále jen Noví rytíři. ISBN 80-7203-764-1. s. 119.
- ↑ Noví rytíři, s. 101
- ↑ Noví rytíři, s. 120
Související články [editovat]
| Velmistři řádu templářů | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Bertrand de Blanchefort |
1169–1171 Filip z Milly |
Nástupce: Odo de St Amand |