Filibustering

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Filibustering nebo také filibuster znamená velmi dlouhou řeč v zákonodárném sboru, jíž se menšina snaží zdržovat nějaké rozhodnutí většiny a donutit ji tak k novému jednání a kompromisu. Jedná se o techniku obstrukce.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

V Senátu USA – na rozdíl od Sněmovny reprezentantů – není délka senátorských vystoupení obecně omezena a k usnesení o jejím zkrácení je třeba 3/5 většina hlasů, což v praxi filibustering umožňuje. Rekord délky drží senátor S. Thurmond z Jižní Karolíny, který 28. srpna 1957 mluvil bez přestávky 24 hodin a 18 minut, aby zabránil přijetí zákona, který měl usnadnit výkon volebního práva Afroameričanů. 15 hodin mluvil H. P. Long roku 1935 a v roce 1992 hovořil a zpíval A. D´Amato 15 hodin dokonce před televizními kamerami.

Jako obstrukce a nátlakový prostředek se ovšem nekonečné mluvení užívalo už ve římském senátu a vyskytuje se občas také v britském parlamentu (H. Brougham mluvil roku 1828 bez přestávky 6 hodin, J. Golding roku 1983 s přestávkami celkem 11 hodin). Čeští poslanci podobně blokovali v 19. století jednání Říšské rady, stejně jako němečtí poslanci jednání Českého sněmu. V jiných parlamentech se k podobnému účelu používá například podávání tisíců pozměňovacích návrhů, v japonském parlamentu provokativní zdržování tajných hlasování a podobně.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Záhadné slovo filibuster pochází z francouzského filibustier, což je zkomolenina holandského slova vrijbuiter a znamenalo původně piráta.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.