Fiat 600

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fiat 600
Fiat 600
Fiat 600 (1959)
VýrobceFiat
KoncernFiat
Další jménaFiat Seicento
Roky produkce1955–1969
Vyrobeno2 695 197 kusů[1]
Místa výrobyItálie, Jugoslávie (Zastava), Španělsko (Seat), Německo (bývalá továrna NSU)
PředchůdceFiat Topolino
NástupceFiat 850
Příbuzné vozyFiat 500, Zastava 750, Seat 600, Fiat 600 Multipla
Karoserietudor
Koncepce pohonumotor vzadu, pohon zadních kol
Třídaminiautomobily
Technické údaje
Délka3295 mm
Šířka1380 mm
Výška1405 mm
Rozvor2000 mm
HmotnostParametr "hmotnost" (nyní s hodnotou "650") šablony "Infobox - automobil" je zastaralý. Více informací po kliknutí.650 kg (parametr potřebuje upřesnit)
Maximální rychlost95 - 110 km/h
Motor
Motor0,6l
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fiat 600 byl malým automobilem italské automobilky Fiat. Vyráběl se v letech 19551969. Celkem bylo vyrobeno 2 695 197 vozů. Nahrazen byl vozem Fiat 850. Později byl vyráběn Fiat Seicento. Slovo seicento v italštině znamená 600.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fiat 600
Detail motoru

Historie Fiatu 600 sahá do přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století. Původní prototyp měl motor chlazený vzduchem, ale verze představená v březnu 1955 v Ženevě měla již kapalinou chlazený řadový čtyřválec 633 cm³ s litinovým blokem, hlavou válců z lehkých slitin a třikrát uloženým klikovým hřídelem. Motor poskytoval maximální výkon až 22 koní a byl vybaven mazací soustavou s čelním olejovým čerpadlem a obtokovým filtrem s papírovou vložkou. Převodovka byla čtyřstupňová se synchronizací II., III. a IV. rychlostního stupně. Všechna kola byla nezávisle zavěšena, přední na spodním příčném listovém peru, které zároveň tvořilo odpružení a příčných horních ramenech, zadní náprava byla úhlová s šikmou osou kývání a odpružena vinutýmu pružinami. Tlumení kmitů zajiš'tovaly olejové tlumiče. Hlavními atributy nového modelu 600 měla být nízká cena, jednoduchá a robustní konstrukce a nenáročnost na servis. Ještě téhož roku byla představena verze Cabrio s odklápěcí plátěnou střechou a se stejným agregátem.

Doslova revolucí bylo představení modelu Multipla v Bruselu roku 1956. Na podlahové a podvozkové plošině Fiatu 600 postavili italští konstruktéři trambusovou karoserii pro 6 sedících osob, případně použitelnou i jako dodávka pro přepravu nákladu za předpokladu vyjmutí jedné nebo obou zadních řad sedadel. Multipla dostala vzhledem k předpokládanému většímu zatížení jinak odstupňovanou převodovku (kratší), aby byla zajištěna potřebná stoupavost. Tím se snížila maximální rychlost z 96 na necelých 90 km/h.

Drobné designové změny přišly koncem 50. let, kdy Fiat 600 dostal modifikovaný motor s kompresním poměrem zvýšeným ze 7 na 7,5 : 1, čímž výkon vzrostl na téměř 25 koní. Další změny byly provedeny na brzdové soustavě.

Podstatný z hlediska vývoje řady 600 byl pak rok 1960, kdy pod označením Fiat 600 D přišel model s novým motorem 767 cm³ a maximální rychlostí 110 km/h. Motor dostal novou mazací soustavu s odstředivým filtrem oleje v řemenici. Až v květnu 1964 došlo ke změně otevírání dveří u sedanu, Multipla zůstala zachována s původní konstrukcí předních dveří otevíraných "proti větru". Později v průběhu výroby docházelo k drobným dílčím úpravám, které většinou představovaly přejímání konstrukčních celků z modelu 850. Koncem roku 1969 byla výroba v Itálii ukončena.

Abarth 600[editovat | editovat zdroj]

Variace Fiatu 600 od "dvorního ladiče" Carlo Abartha z let 19551971 představují pravé perly mezi sběrateli. Dodával se s třemi typy motoru – 750 (747 cm³), 850 (847 cm³) a 1000 (982 cm³). Vrcholná verze 1000 TC měla dvojici dvojitých spádových karburátorů Weber a její maximální rychlost činila podle převodů až 190 km/h díky maximálnímu výkonu až 112 koní. Od sériové verze se Abarthy odlišovaly velkým chladicím otvorem místo předního nárazníku, rozšířeným rozchodem s velkými koly, kotoučovými brzdami na všech kolech a zadním spojlerem.

Licenční výroba[editovat | editovat zdroj]

Výroba modelu 600 probíhala kromě Itálie i v Německu (NSU Jagst), Španělsku (Seat), kde byla vyráběna i jakási meziverze mezi Multiplou a sedanem pod označením Seat 800 (používaná zejména jako taxi) a kde pokračovala výroba do roku 1973 (modernizované verze 600 E a 600 L). To však nebyl ještě zdaleka definitivní konec výroby Fiatu 600, neboť do roku 1982 šla na plné obrátky výroba v Argentině a jugoslávské automobilce Zastava až do roku 1985, avšak od konce 70. let již s motorem z Fiatu 850.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]