Fiat 3000

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lehký tank Fiat 3000
Tank Fiat 3000 model 1921
Tank Fiat 3000 model 1921
Základní charakteristika
Posádka 2
Délka 4,33 m
Šířka 1,68 m
Výška 2,22 m
Hmotnost 6 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 6 - 16 mm
Hlavní zbraň 2x kulomet ráže 8mm, později kanón ráže 37 mm
Sekundární zbraně 1x kulomet ráže 8 mm
Pohon a pohyb
Pohon Fiat
64 hp
Max. rychlost 21 km/h na silnici
Poměr výkon/hmotnost hp/t
Dojezd 100 km

Italský tank Fiat 3000 je v podstatě verze francouzského tanku Renault FT-17. Tento stroj s typovým označením L 5/21 se začal vyrábět roku 1921. Jako pohon sloužil motor Fiat o výkonu 50 hp. Tank byl vyzbrojen dvojicí italských kulometů Fiat ráže 8 mm. Celkem bylo vyrobeno 100 tanků typu L 5/21. Roku 1930 byl tank Fiat 3000 modernizován a označen jako L 5/30. Motor Fiat měl výkon 64 hp, hlavní zbraní tanku se stal kanón 37/40 táže 37 mm. Celkem bylo vyrobeno 52 kusů typu L 5/30.

Tanky Fiat 3000 použila italská armáda poprvé roku 1926 v Libyi, když oddíl tanků úspěšně podpořil italské dobytí oázy Giaralub 7. února 1926. Roku 1935 bojovaly v Habeši, za druhé světové války na Balkáně. Při vylodění spojenců na Sicílii roku 1943 s tanky Fiat 3000 bojovaly dvě italské roty.

Export[editovat | editovat zdroj]

Tank byl i v omezeném množství exportován. Jeden exemplář zakoupila roku 1924 argentinská armáda. Čtyři exempláře zakoupila armáda Habeše (jeden model 21 roku 1925, 3 modely 30 roku 1930).[1] Tyto stroje byly nasazeny během italského vpádu do země, operovaly v oblasti Ogadenu a zřejmě byly všechny zničeny. Roku 1925 koupilo 1 exemplář Španělsko. V polovině 20. let koupilo 6 exemplářů Lotyšsko.

Roku 1926 či 1928 darovali polští komunisté jeden tank pojmenovaný Felix (Džerdžinskij) Rudé armádě. Posloužil prý jako jeden ze vzorů prvního ve velkém množství vyráběného tanku T-18 (MS-1). Roku 1928 koupilo 1 exemplář Dánsko, kde sloužil jen k výcviku. Několik exemplářů získala počátkem 30. let i Albánie (minimálně 2, snad 4).[2] Roku 1930 bylo pět tanků vyvezeno bez výzbroje do Maďarska. Sloužily zde jako cvičné stroje, některé z nich obdržely aspoň kulomet.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • I. Pejčoch, O. Pejs: Obrněná technika 6 Střední Evropa 1919-1945 (II. část), s. 210-211.
  • I. Pejčoch: Obrněná technika 8 Malé státy Evropy 1919-1945, 2008, s. 20; s. 78.
  • I. Pejčoch: Obrněná technika 9 Itálie, Španělsko 1919-1945, 2009, s. 26-29.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRANCEV, Vladimír. Turán - Škodovka na maďarský způsob. HPM. 1997, roč. 7, čís. 7, s. 21–29. ISSN 1210-1427.  
  2. SVATOPLUK, Spurný. Italský tančík Carro Veloce (pokračování). HPM. 1999, roč. 9, čís. 11, s. 9–17. ISSN 1210-1427.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]