Ferrara

Ferrara
	; znak
Poloha
Souřadnice	44°50′ s. š., 11°37′ v. d.
Nadmořská výška	9 m n. m.
Stát	Itálie
region	Emilia-Romagna
provincie	Ferrara
	Ferrara
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	404 km²
Počet obyvatel	133 423
Hustota zalidnění	330,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.ferrara.it
Telefonní předvolba	+ 532
PSČ	44100
Označení vozidel	FE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferrara je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží na řece Pád a je součástí světového dědictví UNESCO. Je sídlem arcibiskupa a univerzity, založené roku 1391.

Historie

Ve 4. století bylo ve Ferraře zřízeno biskupství a město se ve druhé polovině 6. století stalo centrem jednoho z langobardských vévodství (dukátů). Ve 12. století získala Ferrara samosprávu (člen Lombardské ligy)^[1] a od roku 1196, resp. 1208, byla s krátkou přestávkou pod vládou rodu Este, když Azzo I. byl zároveň markrabím z Este (zprvu s titulem podesta). Od roku 1240 vládl rod Este ve Ferraře s titulem knížat a ovládl odtud i Modenu (1260/88) a Reggio v Emilii. V letech 1308 –1317 se Ferrara dočasně ocitla pod vládou Benátek a vzápětí papežů. Roku 1391 byla založena univerzita, kde studoval například Mikuláš Koperník.

V roce 1471 byla Ferrara povýšena na vévodství pod svrchovaností Církevního státu, který roku 1597 území (po vymření přímé linie panujícího rodu) připojil a s nímž sdílela další osudy, až byla 1860/61 připojena k Italskému království.

Vládci Ferrary

Rod Este

1196 – 1212 Azzo I., jako markýz z Este Azzo VI.
1212 – 1215 Aldobrandino I.
1215 – 1264 Azzo II. (VII.)
1264 – 1293 Obizzo I., od 1289 pán Modeny
1293 – 1308 Azzo III.
1308 Fresco
1308 – 1317 nadvláda Benátek
1317 – 1335 Rinaldino
1317 – 1344 Niccolò I.
1317 – 1352 Obizzo II.
1352 – 1361 Aldobrandino II.
1361 – 1388 Niccolò II.
1388 – 1393 Alberto
1393 – 1441 Niccolò III.
1441 – 1450 Leonello

Vévodové

1450 – 1471 Borso, od 1452 vévoda modenský, od 1471 ferrarský.
1471 – 1505 Ercole/Herkules I.
1505 – 1534 Alfons I. (2. manželka Lucrezia Borgia)
1534 – 1559 Ercole/Herkules II.
1559 – 1597 Alfons II.

Od 1598 spojení s Církevním státem

Památky

Město má poměrně velké historické centrum s řadou úzkých ulic, lemovaných paláci. Městské hradby z 15.-16. stol. se zachovaly téměř v úplné délce 9 km

Katedrála svatého Jiří z roku 1135 s velmi originálním průčelím, dokončená ve 13. století. Barokní výzdoba interiéru je z roku 1712, renesanční zvonice z let 1451-1493
Hrad rodiny d’Este (Castello Estense) uprostřed města, založen 1385, upraven po požáru roku 1545. Mohutná cihlová stavba se čtyřmi věžemi, dnes museum
Radnice ze 14. století s věží
Bývalý klášterní kostel San Romano a řada dalších (S. Francesco, Corpus Domini, S.Maria in Vado aj.)
Pallazo di Ludovico Moro na jihu města, kde je archeologické muzeum.^[2]

Sala degli stemmi na hradě
Radnice
San Romano, křížová chodba
Renesanční cihlové hradby

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

Francesco del Cossa (* 1436 - † 1477), italský malíř
Girolamo Savonarola (* 1452 – † 1498), italský náboženský a politický reformátor, fanatický kazatel, dominikánský řeholník
Lorenzo Costa (* 1460 - † 1535), italský renesanční malíř
Isabella d'Este (* 1474 – † 1539), markýza z Mantovy, významná postava italské renesance a jedna z nejvýznamnějších postav tehdejší politiky a kultury
Giovanni Boldini (* 1842 – † 1931), italský, ve Francii působící žánrový malíř a portrétista.
Italo Balbo (* 1896 – † 1940), italský letec a velitel tzv. černých košil a věrný následovník Benita Mussoliniho
Michelangelo Antonioni (* 1912 - † 2007), italský filmový režisér a scenárista
Giorgio Bassani (* 1916 - † 2000), italský romanopisec, básník a esejista