Ferit α

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
slitiny železa a uhlíku
Fe-C (Ferrite).svg
oblast výskytu feritu α
alotropické modifikace železa
fáze slitiny železo–uhlík

ferit αferit βaustenit (γ)ferit δcementitperlitledeburit

mikrostruktura
martenzitbainittroostitsorbit
oceli
podle způsobu výroby

svářkovéplávkové

nelegované až středně legované

uhlíkovépérovépatinujícínástrojové

vysocelegované

korozivzdornéžáruvzdornéžárupevné

litiny
tvárná litinašedá litinatemperovaná litinabílá litina

Ferit α nebo alfa ferit je tuhý roztok uhlíku v železe α s krychlovou prostorově středěnou krystalovou mřížkou. V základní krystalové buňce feritu, kde je 8 atomů železa umístěných v rozích krychle, může být jeden atom uhlíku umístěn uprostřed. Maximální koncentrace uhlíku ve feritu je 0,022 hm. %.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Ferit α je intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe alfa. To znamená, že atomy uhlíku se nacházejí v meziatomových prostorách krystalové mřížky železa α. Rozpustnost uhlíku v alfa železe je funkcí teploty (při konstantním tlaku). Nejvyšší rozpustnost uhlíku je při eutektoidní teplotě, což je teplota eutektoid polymorfní přeměny oceli – odpovídá teplotě asi 723 °C při normálním tlaku. Ferit α je při této teplotě nasycený při koncentraci uhlíku 0,022 hm. %.[1]. Při ochlazování oceli rozpustnost uhlíku v alfa železe ještě zmenšuje a při teplotě 20 °C je obsah uhlíku řádově 10-7 %, tedy zanedbatelný. Přebytečný uhlík se při ochlazování z feritu vylučuje jako terciární cementit Fe3C. Krystaly feritu jsou světlé, za studena měkké a tvárné, těmito vlastnostmi se vyznačují i ​​oceli s větším podílem feritu (nízkouhlíkové oceli).

Ferit je feromagnetický při teplotách nižších než 769 °C.[2] Právě tato složka dodává oceli a litině jejich magnetické vlastnosti. Při zvýšení teploty dojde k přeměně na paramagnetický ferit β. Nad teplotou Ac3 912 °C se mění krystalová mřížka z železa z prostorově středěné na plošně středěnou mřížku austenitu. Nad peritektickou teplotou 1394 °C se austenit transformuje opět na ferit, který se označuje jako ferit δ a který má stejnou strukturu jako ferit α.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfa ferit na slovenské Wikipedii.

  1. a b Iron-Carbon Phase Diagram, str. 3
  2. Hluchý et al., str. 57

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLUCHÝ, Miroslav; MODRÁČEK, Oldřich; PAŇÁK, Rudolf. Strojírenská technologie. lektoři Dr. Otakar Bothe a Ing. Ladislav Němec. 3. vyd. Svazek 2. Praha : Scientia, 2002. 173 s. [reference viz Hluchý et al.]. ISBN 80-7183-265-0.  
  • PACAL, Bohumil; DOLEŽAL, Pavel. Struktura slitin stabilní soustavy železo – uhlík (Fe – C) [online]. VUT, Fakulta strojního inženýrství, Ústav materiálových věd a inženýrství, 2006-11-20, [cit. 2011-07-15]. Dostupné online.  
  • 7. Slitiny železa a uhlíku [online]. VUT, Fakulta strojního inženýrství, Ústav materiálových věd a inženýrství, 2003-01-24, [cit. 2011-07-15]. Dostupné online.  
  • Iron-Carbon Phase Diagram (a review) see Callister Chapter 9 [online]. University of Tennessee, Dept. of Materials Science and Engineering, 2004-05-28, [cit. 2011-07-15]. [reference viz Iron-Carbon Phase Diagram]. Dostupné online. (angličtina) 

Související články[editovat | editovat zdroj]