Ferdinand von Wimmer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ferdinand von Wimmer
Ministr financí Předlitavska
Ve funkci:
23. června 1917 – 25. října 1918
PanovníkKarel I.
Předseda vládyErnst Seidler, Max Hussarek
PředchůdceAlexander Spitzmüller
NástupceJosef Redlich

Narození18. prosince 1860
Persenbeug
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. listopadu 1919
Achenkirch
RakouskoRakousko Rakousko
Profeseekonom a bankéř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand von Wimmer (18. prosince 1860 Persenbeug3. listopadu 1919 Achenkirch) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník, bankéř a politik, v letech 19171918 ministr financí Předlitavska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1888 získal doktorát práv a působil následně ve státní službách, nejdříve od roku 1889 na finanční prokuratuře, od roku 1891 přímo na ministerstvu financí. Postupně byl povyšován a roku 1905 získal titul ministerského rady, v roce 1910 se stal sekčním šéfem. Podílel se na zásadních rozhodnutích měnové politiky a centrální banky Oesterreichisch-ungarische Bank.[1]

Za vlády Ernsta Seidlera se stal ministrem financí, zpočátku coby provizorní správce rezortu. Post si udržel i v následující vládě Maxe Hussarka. Funkci zastával od 23. června 1917 do 25. října 1918.[2] Ve funkci ministra musel čelit kolapsu měny, inflaci a rozvratu ekonomiky.[1]

V březnu 1919 byl jmenován viceguvernérem centrální banky Oesterreichisch-ungarische Bank. Během několika týdnů zemřel guvernér banky Ignaz Gruber, takže Wimmer fakticky řídil tuto instituci. Ve funkci řešil zejména dělení jednotného měnového prostoru bývalé monarchie. Zemřel v listopadu 1919 na rekreačním pobytu v Tyrolsku.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Österreichs Finanzminister - 24. Teil: Ein distinguierter Beamter, v. Wimmer, von Wolfgang Fritz [online]. wienerzeitung.at [cit. 2012-03-14]. Dostupné online. (německy) 
  2. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 592–593.