Ferdinand Kauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ferdinand Kauer
Hudební skladatel Ferdinand Kauer
Hudební skladatel Ferdinand Kauer
Narození 18. ledna 1751
Dyjákovičky
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. dubna 1831 (ve věku 80 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Národnost česká
Povolání hudební skladatel

Ferdinand Kauer (18. ledna 1751, Dyjákovičky13. dubna 1831, Vídeň) byl rakouský hudební skladatel, houslista, klavírista a dirigent narozený na Moravě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl venkovský kantor a dal synovi základy hudebního vzdělání. Studoval na jezuitské koleji ve Znojmě, kde zpíval ve sboru a vypomáhal i jako varhaník. Po ukončení studia ve Znojmě působil jako učitel u jezuitů v Rumburku, ale záhy odešel do Trnavy studovat medicínu.

V roce 1777 byla na příkaz císařovny Marie Terezie trnavská univerzita přeložena do Budína. Tam již Kauer školu nenásledoval, neboť mediciny zanechal a začal se cele věnovat hudbě. Odešel do Vídně, kde se stal varhaníkem v kostele Servitů, přivydělával si výukou klavíru a studoval kompozici u Josepha Heidenreicha.

V roce 1778 se stal cenzorem, překladatelem a korektorem ve vydavatelství „Ontaria and Co.“ V té době také vydal svá hudebně teoretická díla: Školu hry na klavír, violu a flétnu a Školu generálbasu (basso continuo).

Po založení divadla Leopoldstheater v roce 1781, se stal prvním houslistou a dirigentem divadelního orchestru. Divadlo si záhy získalo obrovskou popularitu a dostalo se i do přízně císaře Leopolda.

První velký operní úspěch zaznamenal uvedením čtyřaktové zpěvohry na libreto Karla Friedricha Henslera: Das Faustrecht in Thüringen (Pěstní právo v Durynsku) roku 1796. Jeho slávu však založila romantická lidová pohádka Das Donauweibchen (Dunajská vodní víla), která měla premiéru v roce 1798 a patří dodnes k nejznámějším dílům skladatele. Byla velmi populární i v Rusku, kde se hrála pod poruštěným názvem Леста, днепровская русалка (Lesta, dněperská Rusalka).

Jeho opery se rychle šířily Evropou. Po dlouhé éře nezáživných italských oper se publikum bavilo singspiely a hudebními fraškami, které lépe vyhovovaly vkusu konce 18. století. Skladatel sám se stal jedním z nejpopulárnějších skladatelů typického vídeňského singspielu a i dnes bývá považován za jednoho ze zakladatelů nového typu německé romantické opery. Traduje se, že ve své době byly árie z jeho děl ve Vídni známější než díla Mozartova.

Toku 1786 se oženil Margarethou rozenou Tunelovou, která však záhy zemřela. V roce 1800 se oženil podruhé. V letech 18101811 řídil operu ve Štýrském Hradci a konečně v roce 1814 se stal dirigentem v dalším slavném vídeňském divadle v Josefstadtu.

V roce 1830 postihlo skladatele velké neštěstí. Během katastrofální povodně přišel o veškerý majetek a většinu notového materiálu. Zcela zlomen ještě hrál druhé housle v orchestru divadla Leopoldstadt. O rok později zemřel na celkové vyčerpání a v naprosté bídě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Napsal asi 200 oper a singspielů, na 200 mší, řadu symfonických děl a mnoho skladeb komorní hudby. Jeho 12 Neue Ungarische Tänze (12 uherských tanců) odráží vliv cikánských kapel, které ovlivnily i řadu dalších skladatelů té doby. Mezi jeho zásluhy patří i zavedení xylofonu do západní hudby jako rovnocenného orchestrálního nástroje.

V jeho díle se objevují i české motivy (např. opery Wlasta, Königin der Amazonen z roku 1817, či Scharka, die Retterin Böhmens (1818).

Cembalová sonáta Sonata militaire byla omylem připsána Josefu Haydnovi jako Sonata D major, Hob. XVI: D1.

Některé jeho chrámové skladby jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, v Hudebním archivu Moravského zemského muzea v Brně a u minoritů v Praze a v Želivě.

Opery a singspiely[editovat | editovat zdroj]

  • Das Milchmädchen, singspiel (20. 10. 1782, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Polyphem und Ulysses, singspiel (15. 12. 1785, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Kaspar als Amor oder: Kaspar in Elisium, (16. 2. 1786, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der unschuldige Betrug, dětská opera (22. 6. 1790, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Bastien und Bastienne (18. 8. 1790, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Kaspars Zögling, singspiel (1. 2. 1791, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Kaspar, der lustige Schafhirt, singspiel pro děti (11. 5. 1791, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Serenade, opera (14. 6. 1792, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Ritter Willibald oder: Das goldene Gefäss (Karl Friedrich Hensler), romantický singspiel (13. 6 1793, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das Blumenfest, opera pro děti (11. 7. 1793, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Zelmor und Ermide oder die gerettete Königstochter, opera (9. 6. 1793, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das Fischerstechen, Volksfest der Vorzeit, hra se zpěvy (29. 9.. 1796, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das Faustrecht in Thüringen (7. 4. 1796, Vídeň, Leopoldstädter Theater), 2 díl (17. 1. 1797, tamtéž)
  • Der Waffenschmied, komická opera (1798, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das Donauweibchen, romantická pohádka (11. 1. 1798, Vídeň, Leopoldstädter Theater), 2. díl (13. 2. 1798, tamtéž)
  • Der schwarze Ritter oder: Der weiße Mann ((22. 3. 1798, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Gute Menschen lieben ihren Fürsten oder: Die Jakobiner in Deutschland, singspiel (17. 7. 1799, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Rinaldo Rinaldini, der Räuberhauptmann, hra se zpěvy 1. díl (11. 12. 1799), 2. díl (1. 3. 1800), 3. díl (15. 3. 1800, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das Waldweibchen, romantická pohádka (1. 4. 1800, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Ferrandino, (14. 8. 1800, Vídeň, Leopoldstädter Theater), 2. díl (17. 7. 1801 Vídeň, Leopoldstädter Theater), 3. díl (7. 1. 1802, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Bürgertreue der Vorzeit oder: Die Bergknappen von Freiburg (8. 1. 1801, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Telemach, Prinz von Ithaka (29. 4. 1801 Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Löwenritter (17. 9. 1801, Vídeň, Leopoldstädter Theater) 2. díl (4. 10. 1804), 3. díl (8. 8. 1807), 4. díl (17. 8. 1807, tamtéž)
  • Das Sternenmädchen im Maidlinger Walde (20. 10. 1801, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Bauernliebe (20. 5. 1802, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Waffenruhe in Thüringen (22. 7. 1802, Vídeň, Leopoldstädter Theater) 2. díl (11. 5. 1805, tamtéž)
  • Die chinesischen Laternen (4. 10. 1803, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Lazzaroni, 1. díl (15. 10. 1803, Vídeň, Leopoldstädter Theater) 2. díl (30. 11. 1803, tamtéž)
  • Der glückliche Tag (3. 11. 1803, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Philibert und Kasperl oder Weiber sind getreuer als Männer (7. 2. 1804 Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das Loch in der Mauer (1. 3. 1804 Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Wilhelm Grieskircher, der edle Vídeňer oder: Die Belagerung Wiens (16. 4. 1804, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Fritz von Berlingen und der Alte vom Berge (13. 9. 1804, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der rote Turm in Wien (20. 12. 1804, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der Stock im Eisen (20. 12. 1804, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Faschingswehen (4. 3. 1805, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das Lustlager (16. 4. 1805, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der Hufschmied (6. 5. 1805,Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der Mohr in Semegonda, 1. díl (11. 6. 1805, Vídeň, Leopoldstädter Theater), 2. díl (2. 8. 1805, tamtéž)
  • Die Kreuzerkomödie (21. 6. 1805, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der travestierte Telemach, (29. Aug. 1805 Vídeň, Leopoldstädter Theater), 2. díl: Antiope und Telemach (Perinet), (23. 10. 1805, tamtéž)
  • Die Unterhaltung auf dem Lande oder: Peterl, der dumme Pächtersohn (15. 1. 1806, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Es ist Friede oder: Die Zurückkunft des Fürsten (18. 1. 1806 Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das bezauberte Kaffeehaus oder: Pierrot als Marqueur auf Reisen (19. 3. 1806, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Albert der Bär oder: die Weiber von Weinsberg (27. 3. 1806, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die eiserne Jungfrau oder: Der rote Turm, (30. 4. 1806, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der brave Mann oder: die Gefahr am Donaustrome (6. 6. 1806, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Konrad von Riesenburg (16. 8. 1806, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Heinrich der Stolze, Herzog von Sachsen (8. 9. 1806 Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Dorfdichterin und ihre Liebhaber (27. 11. 1806, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Erwine von Steinheim (19. 12. 1806, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der Tanzmeister (6. 2. 1807, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der Wundervogel (7. 3. 1807, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Inkle und Yariko (1807)
  • Die Totenfackel oder: die Höhle der Siebenschläfer (12. ¨6. 1807, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Asiens Edelster, (11. 7. 1807 Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der verzauberte Gasthof oder: die Vermählung im Elisium (15. 7. 1807, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Macht des Schicksals oder: die Männertreue auf Probe (24. 10. 1807, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Kunz von Kauffungen (19. 11. 1807, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Bewohner des glücklichen Tales (13. 2. 1808, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Götz von Berlichingen (23. 4. 1808, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der Feldtrompeter (6. 5. 1808, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das Turnier von Ponthieu (4. 6. 1808 Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Fürsten der Langobarden (1. 9. 1808, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der gezwungene Bräutigam (9. 9. 1808, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der eiserne Ritter (4. 11. 1808, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Leopoldsjagd ( (15. 11. 1808, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der alte Maler (26. 11. 1808, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der Rotmantel (27. 2. 1809, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Untertanenliebe (20. 4. 1809, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Judenhochzeit (11. 10. 1809, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Zauberlaterne (26. 10. 1809, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Wundergeige (4. 11. 1809, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das Familienfest (25. 11. 1809, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das Grauhütchen (23. 2. 1810, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der daumlange Hansel (9. 3. 1810, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Eremitage (2. 6. 1810, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • August und Gustavina (4. 11. 1810, Štýrský Hradec)
  • Sie Mann und Er Weib (1810, Štýrský Hradec)
  • Das Bergschloss Gösting bei Grätz (1810, Štýrský Hradec)
  • Megära, die fürchterliche Hexe (18. 2. 1811, Štýrský Hradec)
  • Die Teufelsmühle (4. 3 1811, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das stolze Bauernmädchen (6. 4. 1811 Štýrský Hradec)
  • Zelmor und Ermide (6. 4. 1811 Štýrský Hradec)
  • Adelheid, Königin von Italien (3. 8. 1811, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Brüder von Staffenberg ( (21. 9. 1811, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Heinz von Geiersberg (5. 10. 1811 Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der fürchterlichen Hexe Megära (14. 10. 1811, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Mirana, das Bergweibchen (1812, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Teufelsbrücke (14. 8. 1812, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Der Geist im Harzgebirge. Die Teufelsbrücke bey Piemont oder: Der bezauberte Stiefel (14. 11. 1812 Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Die Zauberin aus Liebe (5. 12. 1812, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Orpheus und Euridice (19. 2. 1813, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Harlekins Abenteuer (2. 9. 1813, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Das Mädchen an der Silberquelle (9. 10. 1813, Vídeň, Leopoldstädter Theater)
  • Wiens froheste Erwartung (7. nebo 8. 5 1814, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Die Schmiedstochter von Nürnberg (2. 7. 1814, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Der Narrenturm (13. 8. 1814 Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Antonius und Cleopatra (29. 8. 1814, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Prinzessin Eigensinn und König Bröselbart (21. 11. 1814, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Berta von Lilienstein (19. 12. 1814, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Der Zauber auf dem Berge Stiegerichs (27. 2. 1815 Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Die Musikanten am hohen Markte (28. 3. 1815, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Herr Adam Kratzerl von Kratzerlsfeld (29. 8. 1815, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Herr Adam Kralzerl und sein Pudel (18. 12. 1815, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Herr Adam Kratzerl und seine Familie (20. 1. 1817, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Herr Adam Kratzerl als Dorfrichter (15. nebo 16. 7. 1817, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Die Banditen von Venedig (červenec 1815, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Der neue Kampf für Freiheit und Recht (1815)
  • Herr Hans Dampf (28. 3. 1816, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Herr Adam und Frau Eva (18. 6. 1816, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Velasco de Casto, 1. díl (18. 10. 1816), 2. díl (24. 11. 1816, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Der neue Tancredi (červen 1817, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Die drei Perlenkränze (28. 6. 1817, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Wlasta, Königin der Amazonen (16. 9. 1817, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Amor und Psyche (2. 10. 1817, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Scharka, die Retterin Böhmens (červenec 1818, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Der Elephantenrüssel (srpen nebo září 1818 Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Die Drachenjungfrau (1820, Vídeň, Josefstädter Theater)
  • Die Frau Mahm aus dem Pustertale (10. 9. 1826, Vídeň, Josefstädter Theater)

Pedagogická díla[editovat | editovat zdroj]

  • Kurzgefasste Generalbass-Schule für Anfänger. Wien, J. Cappi. c. 1800
  • Kurzgefasste Harmonieschule für Damen mit Tonsystem, worin das H ausgeschlossen wird. c. 1800

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Lubomír Černošek: Skladatelé v Podyjí. Okno, roč. 6, č. 2 (2009), s. 18, 20, 22.
  • Jan Toman: Slavnější než Mozart – Ferdinand Kauer. Znojemský týden. 13.3.2006, roč. 6, č. 11, s. 5.
  • Manschinger K.: Ferdinand Kauer, Habilitační práce, Vídeň, 1929
  • Bauer, A.: Das Theater in der Josefstadt, 1957
  • Longyear, R. M.: Ferdinand Kauer's Percussion Enterprises, Galpin Society Journal, vol. 27 (1974), 2–8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]