Ferdinand Jan Kinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ferdinand Jan Kinský
5. kníže Kinský z Vchynic a Tetova
Ve funkci:
11. srpna 1798 – 3. listopadu 1812
PředchůdceJosef Arnošt Kinský
NástupceRudolf kníže Kinský

Narození4. prosince 1781
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí3. listopadu 1812 (ve věku 30 let)
Veltrusy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníhrobka Kinských v Budenicích
Choť(1801) Maria Charlotte z Kerpenu (1782–1841)
RodičeJosef Arnošt Kinský z Vchynic a Tetova (1751–1798) a Marie Rosa z Harrachu (1758–1814)
Děti1. Rudolf (1802–1836)
2. Heřman (1803–1806)
3. Josef Ervín (1806–1862)
PříbuzníFerdinand Bonaventura Kinský, Rudolfina Kinská z Vchynic a Tetova[1] a Marie Karolína Kinská z Vchynic a Tetova (vnoučata)
Profesedůstojník
Oceněnírytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Jan Nepomuk Josef kníže Kinský z Vchynic a Tetova (německy Ferdinand Johann Nepomuk Joseph Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau; 4. prosince 1781 Vídeň3. listopadu 1812 Veltrusy) byl český šlechtic a císařský důstojník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem knížete Josefa Arnošta (1751–1798) a jeho ženy Marie Rosálie hraběnky Harrachové (1758–1814). Když ve svých 17 letech ztratil otce, stal se knížetem a majorátním pánem.

Vpád Francouzů v roce 1809 jej vedl ke vstupu do Landsturmu (zeměbrany) v hodnosti hejtmana (kapitán pěchoty). Jím vedený batalion dostal jméno „Legie arcivévody Karla“ a byl přidělen k jednotkám operujícím v Bavorsku.

Pohřební kaple sv. Kříže ve Veltrusích, zbudovaná na místě, kde se kníže zabil

Vyznamenal se v bitvách u Řezna, Aspern, kdy jej arcivévoda Karel na bojišti u Aspern vyznamenal vojenským řádem Marie Terezie, a v bitvě u Wagramu. Pak následovalo povýšení do hodnosti podplukovníka. V roce 1811 nastoupil ke Schwarzenberským Hulánům a byl povýšen do hodnosti plukovníka.

Kníže Ferdinand byl spolu s Josefem Františkem Maxmiliánem z Lobkovic a arcivévodou Rudolfem velkým mecenášem Ludwiga van Beethovena, kterému v roce 1809 přiznali doživotní rentu.

Kníže Ferdinand Jan zemřel v roce 1812 ve věku pouhých 30 let, když při obhlídce statků utrpěl smrtelná zranění po pádu z koně.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Z manželství, které uzavřel v Praze 8. června 1801 s baronkou Marií Karolínou von Kerpen (4. 3. 1782 Koblenz – 11. 2. 1841 Vídeň), vzešli tři synové. Druhý syn zemřel v dětství.

  • 1. Rudolf (30. 3. 1802 Praha – 27. 1. 1836 Linec), manž. 1825 Vilemína Alžběta z Colloredo-Mannsfeldu (20. 7. 1804 Vídeň – 3. 12. 1871 Heřmanův Městec)[2]

Jeho švagry byli nejvyšší purkrabí František Antonín Kolovrat a kníže Anton Isidor Lobkowicz.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. a b Kinsky. www.angelfire.com [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 
  3. LOUŽECKÝ, Jan Drocár a Pavel. Historická šlechta – život po meči a po přeslici. www.historickaslechta.cz [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Constantin von Wurzbach: Kinsky von Wchinitz und Tettau, Ferdinand Johann Nep. Joseph Fürst. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Band 11. Verlag L. C. Zamarski, Wien 1864, S. 286–288.
  • PŘIBYL, Vladimír. Rodinná hrobka Kinských v Budenicích. Kladno: Referát kultury Okresního úřadu, 1998. 7 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]