Fenotypický dimorfismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Fenotypický dimorfismus (anglicky phenotypic switching) je schopnost houby tvořit dva různé druhy stélky, v nejběžnějším případě kvasinkové stadium a vláknité stadium.[1] Taková stélka se potom označuje jako dimorfická, dimorfní nebo dvojtvará. Kvasinkové stadium konkrétně u stopkovýtrusných hub nahrazuje primární mycelium.[1]

Role v onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Mnohé houby, schopné napadat člověka i další živočichy, jsou schopné vytvářet dva typy stélek. V přírodě za teploty kolem 25–30 °C rostou jako kvasinky („mould“, čili plíseň), zatímco ve výživných podmínkách lidského těla při 37 °C se z nich vyvine stadium vláknité. K takovým houbám patří Candida albicans, ale dále také Blastomyces dermatiditis, Coccidioides immitis a Coccidioides posadosii, některé kmeny Histoplasma capsulatum nebo Penicillium marneffei.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha : Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1.  
  2. MURRAY, Patrick R.; ROSENTHAL, Ken S.; PFALLER, Michael A.. Medical Microbiology, Fifth edition. [s.l.] : Elsevier, 2005.