Felix Holzmann
Felix Holzmann | |
---|---|
Busta Felixe Holzmanna | |
Narození | 8. července 1921 Teplice |
Úmrtí | 13. září 2002 (ve věku 81 let) Saská Kamenice |
Povolání | herec a televizní herec |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Felix Holzmann (8. července 1921 Teplice – 13. září 2002 Chemnitz, Německo) byl český komik německé národnosti. Ve svých scénkách vystupoval s výraznými kulatými brýlemi a ve slaměném klobouku, tzv. tralaláčku. Scénky měly většinou charakter dialogu, výjimečně monologu. Vytvořil typ natvrdlého chlapíka, kterému všechno dochází nezvykle dlouho, se zvláštním tázavým zpěvavým protahováním koncovek. Jeho texty jsou precizně vystavěné; humor zpravidla těží z nečekaného (často nepatřičně doslovného) uchopení významu slov a slovních spojení. (Podobný styl měly scénky s Hlustvisihákem z pera Bedřicha Zelenky.)
Jeho nejoblíbenějším partnerem („nahrávačem“) v jeho vystoupeních mu byl František Budín, příležitostný konferenciér a v civilu zaměstnanec ČSD. Pro jeho vytíženost však Holzmann mnohé scénky secvičil s populárními profesionálními umělci jako byli Viktor Maurer, Lubomír Lipský, Milan Neděla, Miloslav Šimek, Jan Borovička, Jiří Bruder, Zdeněk Dítě, ale i Karel Gott nebo Iva Janžurová.
Život a odkaz
Od konce 60. let žil a působil také v Německu, kde se seznámil se svou druhou ženou – zpěvačkou a konferenciérkou Barbarou (Bärbel) Greif.
V roce 1997 vystoupil na rockovém festivalu v Trutnově.[1] Těsně před svou smrtí obdržel platinovou desku Supraphonu.
V severozápadní části Mírového náměstí v Litoměřicích se nachází dům jeho rodiny, kde Holzmann prožil dětství. Dnes je na domě umístěna jeho busta s malou pamětní deskou. Ve scéně Akvárium hovoří Holzmannova postava o tom, že bydlí v Litoměřicích v ulici Mrázova 28, kde skutečně bydlel. Naproti byla hospoda Sparta, kam chodíval na pivo Radegast. V pozdějších scénkách adresu raději pozměnil na Máchova 44.
Teprve po jeho smrti se česká veřejnost dozvěděla od jeho přátel, že během druhé světové války sloužil v německé armádě v západní Evropě a po válce proto strávil rok v sovětském zajetí, ale k těmto tvrzením chybějí upřesňující dokumenty.[2]
V roce 2008 vyšla literární koláž o životě Felixe Holzmanna, která je připomínkou Holzmannova osobitého humoru a popularity. Je nedokončeným rozhovorem Ondřeje Suchého s Felixem Holzmannem, doplněným vzpomínkami dcery a přátel, dopisy, fotografiemi z jeho soukromí, novinovými výstřižky a úryvky z estrádních vystoupení.
Diskografie
CD disky
- 10× Felix Holzmann. Supraphon, 1997. (71:10). Obsahuje: Ukulele, Svačina, Hřbitovní rozhovor, Křížovkáři, Náhodné setkání, Seznamka, Šachová koncovka, Statistika, V kině, Skleróza.
- Ještě 10× Felix Holzmann. Supraphon, 2002. (70:43). Akvárium, Vaše žena je podobná mé známé, Vzorný vrchní, Domácí úkol, Kolegové, Alibi, Rozvod, Astrologie, Židle, Reportáž s nakupujícím v Kotvě.
- Ztracený a nalezený. Supraphon, 2004. (54:21) Obsahuje: Anekdoty úvodem, Divácká soutěž, Anekdoty podruhé, Klíček, Ještě jednou anekdoty, Tak si na tom jevišti zůstaňte sám, Anekdoty nakonec.
- Huhulák a další známé i neznámé scénky a anekdoty. Praha: Supraphon, ℗2006. (58:17). Obsahuje: Dotazník – neviděli jste tu Františka Joudu?, Anekdoty 1–4, O manželce, Ryba, Rozhovor Zdeňka Podskalského s Felixem Holzmannem, Ukulele (Huhulák).
- Všechny šplechty. Praha: Supraphon, ℗2010. 5 CD.
- Včera, dnes a zítra. Praha: Česká televize, ℗2011. 3 CD. Edice České televize. Zábava.
- Šprechty Felixe Holzmanna: scénky a anekdoty. Praha: Supraphon, ℗2011. (71:24). Obsahuje: Ukulele (Huhulák), Svačina, Hřbitovní rozhovor, Křížovkáři (Průkopník), Náhodné setkání, Anekdoty 1–7.
- Nové scénky Felixe Holzmanna, aneb, Včera, dnes a zítra...: záznam představení Davida Šíra a Miroslava Reila z divadla Semafor. [Praha]: Popron music & publishing, ℗2015. 2 CD. (77:02; 62:05).
Zvukové kazety
- Humoriády Felixe Holzmanna. Praha: Supraphon, ℗1991. (39:19).
- Humoriády. Kvíz. Rušený program. [Praha]: Supraphon, ℗1991.
- Felix Holzmann. 1. Praha: Supraphon, ℗1995. (37:15). Vybral a sestavil producent Jiří Tušl. Edice Nestárnoucí smích. Obsahuje: Ukulele, Kolegové, Vzorný vrchní, Svačina, Křížovkáři.
- Felix Holzmann. 2. Praha: Supraphon, ℗1995. (37:59). Obsahuje: Náhodné setkání, Akvárium, Hřbitovní rozhovor, Domácí úkol, Alibi.
- Felix Holzmann. 3. Praha: Supraphon Records, ℗1995. (66 min.). Výběr a sestava producent Jiří Tušl. Edice Nestárnoucí smích. Obsahuje: Skleróza, Židle, Seznamka, Šachová koncovka, Statistika, V kině, Astrologie, Rozvod.
Reference
- ↑ GÖTH, Jindřich. Felix Holzmann: Tak mně teda řekněte.... Instinkt. 2011, čís. 15. Dostupné online.
- ↑ Holzmann rozdával smích plnými hrstmi, svou službu u Wehrmachtu však tajil
Literatura
- SUCHÝ, Ondřej. Aluminiový klíček Felixe Holzmanna. Praha: Modrý stůl, 2008. 154 s. ISBN 978-80-903471-6-8.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Felix Holzmann
- Profil na stránkách Supraphonu
- Felix Holzmann v Česko-Slovenské filmové databázi
- Článek o Felixu Holzmannovi v Blesku
- Vzpomínka na Felixe Holzmanna v pořadu České televize Historie.cs.
- Felix Holzmann v pořadu Příběhy slavných