Federální rezervní systém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Federální rezervní systém (neformálně Fed) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. FED je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci).[1][2][3] Akcie nejsou jako akcie soukromých společností, akcie FED vlastní 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bank, které založila vláda USA.[4][5][6] Stát má k FED přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.[7]

Složky FEDu

Organizace FEDu

Složky federálního rezervního systému jsou tyto:[8][9][10]

  1. Rada guvernérů Federálního rezervního systému ve Washingtonu, kterou jmenuje prezident. Do roku 1948 se místo guvernérů používalo označení ředitel (director).
  2. Federální výbor pro otevřený trh.
  3. 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bank, které se nacházejí ve velkých městech USA a působí jako fiskální agenti pro americké ministerstvo financí; každá má vlastní správní radu o devíti členech. V 12 neziskových Regionálních federálních rezervních bankách získávají podíl některé soukromé banky (duální bankovní systém), ze zákona povinně (nepřevoditelné akcie) ty banky, které vznikly na federální úrovni. Banky s podílem nemohou nakládat, nejedná se o vlastnictví v pravém slova smyslu, ale o povinné členství, aby FED mohl vykonávat dozor nad těmito bankami. Soukromé banky nemohou skrze neziskové Regionální federální rezervní banky nijak ovlivňovat centrální banku FED. FED řídí sedmičlenný Výbor guvernérů (Board of Governors), který není nikomu podřízen. Funkční období jednotlivých guvernérů je 14 let.
  4. Různé poradní sbory.

Rezervní banky

Distrikty FEDu a sídla oblastních rezervních bank.

Federální rezervní systém má 12 regionů, tzv. distriktů. Každý distrikt má svého guvernéra, jenž je současně šéfem oblastní správní rady a členem rady guvernérů, a oblastní banku, která může mít pobočky v dalších městech.

Distrikt Sídlo Pobočky Guvernér Kapitál [pozn1 1]
1. (A) Boston Eric S. Rosengren 59 mld.
2. (B) New York City William C. Dudley 1,106 bil.
3. (C) Philadelphia Charles I. Plosser 80 mld.
4. (D) Cleveland Cincinnati (Ohio) a Pittsburgh (Pennsylvania) Sandra Pianalto 69 mld.
5. (E) Richmond Baltimore (Maryland) a Charlotte (North Carolina) Jeffrey M. Lacker 257 mld.
6. (F) Atlanta Birmingham (Alabama), Jacksonville (Florida), Miami (Florida), Nashville (Tennessee) a New Orleans (Louisiana) Dennis P. Lockhart 162 mld.
7. (G) Chicago Detroit (Michigan) Charles L. Evans 124 mld.
8. (H) St. Louis Little Rock (Arkansas), Louisville (Kentucky) a Memphis (Tennessee) James B. Bullard 42 mld.
9. (I) Minneapolis Helena (Montana) Narayana R. Kocherlakota 41 mld.
10. (J) Kansas City Denver (Colorado), Oklahoma City (Oklahoma) a Omaha (Nebraska) Esther George 55 mld.
11. (K) Dallas El Paso (Texas), Houston (Texas) a San Antonio (Texas) Richard W. Fisher 88 mld.
12. (L) San Francisco Los Angeles (California), Portland (Oregon), Salt Lake City (Utah) a Seattle (Washington) John C. Williams 224 mld.
  1. ↑ k 15. září 2009, v USD

Předsedové rady guvernérů FEDu

Federal Reserve Board Budova (FED), Washington

Předsedu nominuje rada samotná a schvaluje prezident Spojených států amerických. Zatím se nestalo, že by navržené jméno nepotvrdil.

  1. Charles S. Hamlin (10. srpna 1914 - 10. srpna 1916)
  2. William P. G. Harding (10. srpna 1916 - 9. srpna 1922)
  3. Daniel R. Crissinger (1. května 1923 - 15. září 1927)
  4. Roy A. Young (4. října 1927 - 31. srpna 1930)
  5. Eugene I. Meyer (16. září 1930 - 10. května 1933)
  6. Eugene R. Black (19. května 1933 - 15. srpna 1934)
  7. Marriner S. Eccles¹ (15. listopadu 1934 - 3. února 1948)[11]
  8. Thomas B. McCabe (15. dubna 1948 - 2. dubna 1951)
  9. William McChesney Martin, Jr. (2. dubna 1951 - 1. února 1970)
  10. Arthur F. Burns (1. února 1970 - 31. ledna 1978)
  11. G. William Miller (8. března 1978 - 6. srpna 1979)
  12. Paul A. Volcker (6. srpna 1979 - 11. srpna 1987)
  13. Alan Greenspan² (11. srpna 1987 - 31. ledna 2006)
  14. Ben S. Bernanke (1. února 2006 - 31. ledna 2014)
  15. Janet Yellen (od 1. února 2014)

¹ dočasný předseda od 3. února do 15. dubna 1948.
² dočasný předseda od 3. března do 20. června 1996

Historie

Dobová přední stránka novin informující o Wilsonově Federal Reserve Act
Související informace naleznete také v článku Historie centrálního bankovnictví v USA.

Vznikl podepsáním Zákona o federálních rezervách pár dnů před vánočními svátky, 23. prosince 1913, prezidentem Woodrowem Wilsonem. Samotné znění zákona vzešlo z tajného setkání zástupců amerického ministerstva financí a několika vlivných bankéřů té doby v listopadu 1910 na ostrově Jekyll Island v americké Georgii. Hlavní rys zákona bylo získání pověření (z americké ústavy explicitně dané Kongresu) tisknout peníze a poskytovat je americké vládě na úvěr.[12]

Kritika

Federální rezervní systém je často kritizován z obou stran politického spektra. Představitelé libertariánské pravice, například Ron Paul, kritizují Fed na základě protiústavnosti. Fed je totiž v dnešních dnech hlavním zdrojem tisknutí amerického dolaru, přestože dle ústavy Spojených států amerických má výhradní právo tisknout americkou měnu pouze ministerstvo financí. Levice i libertariáni dále kritizují na Fedu, že je soukromý a je ovládán neprůhlednou úzkou skupinkou lidí. Levice také zdůrazňuje možnost zapojení Fedu do světové finanční krize a další nelegální praktiky. Fed není ničím kontrolován a navzdory svým pravomocem a prostředkům funguje fakticky jako nezávislý orgán.

Dle některých kritiků začala měna s nuceným oběhem vyvolávat hospodářský cyklus.[13] Později, co byl zrušen Brettonwoodský systém a opuštěn zlatý standard, to podle nich umožnilo nárůst inflace.

Fed byl dále kritizován za svou „tajuplnost“. Ovšem začátkem roku 2012 Fed představil kroky k větší transparentnosti. Ve svém prohlášení z tehdejšího prosincového jednání (tzv. „minutes“) oznámil, že bude pravidelně poskytovat prognózy úrokových sazeb. Čtyřikrát do roka bude vyhlašovat, jak dlouho chce držet krátkodobé úrokové sazby na stávajících úrovních.[14] V současné době jsou tyto sazby velmi nízké, téměř blízko nule procent ročně.

Audit

V červenci 2011 byly zveřejněny výsledky auditu Fedu, který prosadil kongresman Ron Paul a Alan Greyson pomocí pozměňovacího návrhu (Fed nebyl nikdy ve své téměř stoleté historii důkladně auditován, sám Paul zmínil, že k poslednímu auditu došlo někdy v 50. letech 20. století a i ten byl jen částečný). Audit provedl Všeobecný úřad pro kontrolu rozpočtu (Government Accountability Office) a zjistil, že Fed v letech 2007-2010 rozdal v bezúročných půjčkách americkým i zahraničním bankám a korporacím přes 16×1012 dolarů (113 % HDP USA), a to bez vědomí Kongresu.[15]

Podle Alana Graysona se má jednat dokonce o 26 bilionů dolarů (184 % HDP).[16] Mezi příjemci je mnoho významných finančních institucí a korporací, převážně ze Spojených států, ale i z jiných zemí jako Švýcarsko, Skotsko, Velká Británie, Německo, Japonsko a další.[17] V případě amerických bank a institucí navíc došlo ke střetu zájmů, kdy Fed vyřizování této obrovské transakce „outsourcoval“ a lidé ji realizující současně působili v podnicích, kterým byly tyto bezplatné půjčky poskytnuty.[18]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Federal Reserve System na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://www.federalreserve.gov/faqs/about_14986.htm
  2. ↑ http://finweb.hnonline.sk/investicie-122/americka-centralna-banka-je-neziskovou-instituciou-422191
  3. ↑ https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=4725
  4. ↑ http://www.federalreserve.gov/faqs/about_14986.htm
  5. ↑ http://finweb.hnonline.sk/investicie-122/americka-centralna-banka-je-neziskovou-instituciou-422191
  6. ↑ https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=4725
  7. ↑ http://www.federalreserve.gov/aboutthefed/bios/board/default.htm
  8. ↑ http://www.penize.cz/investice/14059-vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-fedu-ale-bali-jste-se-zeptat
  9. ↑ http://www.penize.cz/investice/14061-vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-fedu-ii
  10. ↑ http://www.penize.cz/investice/14063-vsechno-co-jste-chteli-vedet-o-fedu-iii
  11. ↑ MELTZER, Allan H. Chicago: [s.n.], 2003. 
  12. ↑ Reality Check: Do We Really Need To Audit the FED?
  13. ↑ http://bullmarketthinking.com/200-years-of-the-dowgold-ratio-suggest-staggering-moves-dead-ahead/ - 200 Years Of The Dow/Gold Ratio Suggest Staggering Moves Dead Ahead
  14. ↑ Fed bude pravidelně poskytovat prognózy úrokových sazeb
  15. ↑ Audit Fedu odhalil tajnou finanční injekci bankám, v celkové hodnotě cca 16 bilionů USD
  16. ↑ Podvod tisícročia: Americká centrálna banka vraj spreneverila 26 biliónov!
  17. ↑ (anglicky)Zpráva o auditu Fedu, tabulka příjemců
  18. ↑ (anglicky)The Fed Audit

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Federální_rezervní_systém&oldid=16431232“