Fed Cup 2018 – Světová skupina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Související informace naleznete také v článku Fed Cup 2018.
Vítěznný český tým: Kateřina Siniaková, Barbora Strýcová, Petra KvitováBarbora Krejčíková, po pražském finále proti Spojeným státům

Světová skupina Fed Cupu 2018 představovala nejvyšší úroveň ženské tenisové soutěže – elitní osmičlennou skupinu, z níž vzešel celkový vítěz 56. ročníku. Semifinalisté si zajistili účast ve světové skupině následujícího ročníku 2019. Týmy, které prohrály ve čtvrtfinále, podstoupily dubnovou baráž o udržení v nejvyšší úrovni. Los se uskutečnil 20. září 2017 v Londýně.[1]

Obhájkyněmi titulu byly hráčky Spojených států amerických, které ve finále předešlého ročníku zdolaly Bělorusko 3:2 na zápasy a v celkové statistice navýšily vedení o osm trofejí před druhou Českou republikou.[2][3]

Dva týmy s nejvíce trofejemi ve Fed Cupu, Spojené státy americké a Česká republika, odehrály finále 10.–11. listopadu 2018. Pražská O2 arena se stala dějištěm finálového střetnutí počtvrté za posledních sedm ročníků. Američanky držely aktivní poměr vzájemných výher 10:2. Ve finále se oba celky utkaly dvakrát. V roce 1985 vyhrálo Československo 2–1 v Nagoje a roku 1986 zvítězily Američanky 3–0 na pražské Štvanici.[4]

Finálový duel byl ve prospěch České republiky rozhodnut již po třech dvouhrách výsledkem 3:0 na zápasy. Dva body získala Kateřina Siniaková a jeden přidala Barbora Strýcová. Ta, společně s Lucií Šafářovou, ukončila fedcupovou kariéru. Američanky přijely do Prahy bez nejvýše postavených singlistek Sloane Stephensové, Madison Keysové a Sereny Williamsové, rovněž tak bez čtyřicáté hráčky klasifikace Venus Williamsové. Češkám naopak chyběla světová osmička Karolína Plíšková pro natržený lýtkový sval a bolestivé zápěstí a také jednička týmu Petra Kvitová, která se nezotavila z virózy. Rozhodující třetí bod získala Siniaková v druhém nejdelším zápase české fedcupové historie, když za 3.44 hodin zdolala Sofii Keninovou po setech 7–5, 5–7 a 7–5. Na rekordně dlouhý duel českého týmu z finále Fed Cupu 2016 utkání ztratilo čtyři minuty.[5] V závěru třetí sady přitom Češka odvrátila dva mečboly. Česká republika tak vybojovovala jedenáctou trofej, respektive šestou z předchozích osmi ročníků. Petra Kvitová získala šestý titul, čímž se zařadila na třetí místo historických statistik po bok Američanky Rosemary Casalsové. Petr Pála, rovněž šestým vavřínem, navýšil vedení mezi nehrajícími kapitány soutěže. Český výběr tak zůstal na čele žebříčku ITF, jemuž kraloval od dubna 2014.[6]

Účastníci[editovat | editovat zdroj]

Účastníci
Bělorusko Bělorusko Belgie Belgie Česko Česko Francie Francie
Německo Německo Nizozemsko Nizozemsko USA Spojené státy Švýcarsko Švýcarsko

Nasazené týmy[editovat | editovat zdroj]

  1. Bělorusko Bělorusko (čtvrtfinále)
  2. USA Spojené státy (finále)
  3. Česko Česko (vítěz)
  4. Francie Francie (semifinále)

Pavouk[editovat | editovat zdroj]

  Čtvrtfinále
10.–11. února
Semifinále
21.–22. dubna
Finále
10.–11. listopadu
                           
  Minsk, Bělorusko (tvrdý, hala)[7]
  1  Bělorusko Bělorusko 2  
   Německo Německo 3     Stuttgart, Německo (antuka, hala)[8]
     Německo Německo 1  
  Praha, Česko (tvrdý, hala)[9]   3  Česko Česko 4  
  3  Česko Česko 3
   Švýcarsko Švýcarsko 1     Praha, Česko (tvrdý, hala)[10]
    3  Česko Česko 3
  La Roche-sur-Yon, Francie (tvrdý, hala)[11]     2  USA Spojené státy 0
   Belgie Belgie 2  
  4  Francie Francie 3     Aix-en-Provence, Francie (antuka, hala)[12]
    4  Francie Francie 2
  Asheville, Spojené státy (tvrdý, hala)[13]   2  USA Spojené státy 3  
   Nizozemsko Nizozemsko 1
  2  USA Spojené státy 3  

Čtvrtfinále[editovat | editovat zdroj]

Bělorusko vs. Německo[editovat | editovat zdroj]

Bělorusko 2  : 3 Německo
Čyžouka-Arena, Minsk, Bělorusko[14]
10.–11. února 2018
tvrdý – Rebound Ace Synpave (hala)
1. 2. 3.
1.
Aryna Sabalenková
Tatjana Mariová
4
6
6
1
6
2
 
2.
Aljaksandra Sasnovičová
Antonia Lottnerová
5
7
4
6
   
3.
Věra Lapková
Tatjana Mariová
4
6
7
5
0
6
 
4.
Aryna Sabalenková
Antonia Lottnerová
6
3
5
7
6
2
 
5.
Lidzija Marozavová / Aryna Sabalenková
Anna-Lena Grönefeldová / Tatjana Mariová
77
64
5
7
4
6
 
Nominace
Bělorusko: Aljaksandra Sasnovičová (46./—), Aryna Sabalenková (63./195.), Věra Lapková (129./100.), Lidzija Marozavová (487./63.), nehrající kapitán Eduard Dubrov
Německo: Tatjana Mariová (58./300.), Antonia Lottnerová (149./448.), Anna-Lena Grönefeldová (367./330.), Anna-Lena Friedsamová (—/21.), nehrající kapitán Jens Gerlach
Podrobnosti
Oba týmy se v minulosti nikdy neutkaly. Premiéru v roli nehrajícího kapitána na německé lavičce zažil Jens Gerlach.[14]

Česko vs. Švýcarsko[editovat | editovat zdroj]

Česko 3  : 1 Švýcarsko
O2 arena, Praha, Česko[15]
10.–11. února 2018
tvrdý – Novacrylic Ultracushion System (hala)
1. 2. 3.
1.
Petra Kvitová
Viktorija Golubicová
6
2
1
6
6
3
 
2.
Barbora Strýcová
Belinda Bencicová
6
2
6
4
   
3.
Petra Kvitová
Belinda Bencicová
6
2
6
4
   
4.
Barbora Strýcová
Viktorija Golubicová
      nehrálo se
5.
Lucie Šafářová / Barbora Strýcová
Timea Bacsinszká / Jil Teichmannová
6
1
4
6
[8]
[10]
 
Nominace
Česko: Karolína Plíšková (5./436.), Petra Kvitová (21./—), Barbora Strýcová (25./15.), Lucie Šafářová (31./7.), nehrající kapitán Petr Pála
Švýcarsko: Timea Bacsinszká (42./82.), Belinda Bencicová (73./278.), Viktorija Golubicová (100./64.), Jil Teichmannová (137./217.), nehrající kapitán Heinz Günthardt
Podrobnosti
Oba týmy se v minulosti utkaly sedmkrát, naposledy v semifinále Světové skupiny 2016. Češky držely aktivní vzájemnou bilanci zápasů 6:1. Švýcarsko již nereprezentuje československá rodačka a vítězka 25 grandslamů Martina Hingisová, která definitivně ukončila kariéru po sezóně 2017.[15] Česká jednička a světová pětka Karolína Plíšková do sobotního programu nezasáhla pro gastroenteritidu.

Francie vs. Belgie[editovat | editovat zdroj]

Francie 3  : 2 Belgie
Vendéspace, La Roche-sur-Yon, Francie[16]
10.–11. února 2018
tvrdý (hala)
1. 2. 3.
1.
Pauline Parmentierová
Elise Mertensová
2
6
1
6
   
2.
Kristina Mladenovicová
Kirsten Flipkensová
6
2
6
4
   
3.
Kristina Mladenovicová
Elise Mertensová
6
4
6
4
   
4.
Pauline Parmentierová
Alison Van Uytvancková
1
6
3
6
   
5.
Amandine Hesseová / Kristina Mladenovicová
Kirsten Flipkensová / Elise Mertensová
6
4
2
6
6
2
 
Nominace
Francie: Kristina Mladenovicová (13./19.), Pauline Parmentierová (91./284.), Amandine Hesseová (228./327.), nehrající kapitán Yannick Noah
Belgie: Elise Mertensová (20./39.), Kirsten Flipkensová (70./47.), Alison Van Uytvancková (79./563.), Ysaline Bonaventureová (155./182.), nehrající kapitán Dominique Monami
Podrobnosti
Oba týmy se v minulosti utkaly čtyřikrát, naposledy v roce 1998. Francouzky držely aktivní vzájemnou bilanci zápasů 3:1. Belgičanky se do světové skupiny vrátily poprvé od roku 2012 a do Francie zavítaly se šňůrou 7zápasové neporazitelnosti.[16]

Spojené státy americké vs. Nizozemsko[editovat | editovat zdroj]

Spojené státy americké 3  : 1 Nizozemsko
U.S. Cellular Center, Asheville, Spojené státy americké[17]
10.–11. února 2018
tvrdý – Latex-ite Recreational Coating (hala)
1. 2. 3.
1.
Venus Williamsová
Arantxa Rusová
6
1
6
4
   
2.
Coco Vandewegheová
Richèl Hogenkampová
4
6
78
66
6
3
 
3.
Venus Williamsová
Richèl Hogenkampová
7
5
6
1
   
4.
Coco Vandewegheová
Arantxa Rusová
      nehrálo se
5.
Serena Williamsová / Venus Williamsová
Lesley Kerkhoveová / Demi Schuursová
2
6
3
6
   
Nominace
Spojené státy americké: Venus Williamsová (8./—), Coco Vandewegheová (18./74.), Lauren Davisová (62./188.), Serena Williamsová (—/—), nehrající kapitánka Kathy Rinaldiová-Stunkelová
Nizozemsko: Richèl Hogenkampová (108./451.), Arantxa Rusová (124./147.), Lesley Kerkhoveová (165/65.), Demi Schuursová (—/32.), nehrající kapitán Paul Haarhuis
Podrobnosti
Oba týmy se v minulosti utkaly osmkrát, naposledy v prvním kole Světové skupiny 1998. Američanky držely aktivní vzájemnou bilanci zápasů 6:2.[17]
Po roční tenisové neaktivitě v důsledku mateřských povinností se na okruh vrátila bývalá americká světová jednička Serena Williamsová.[18] Úvodní sobotní zápas pro Venus Williamsovou znamenal jubilejní 1 000. dvouhru v profesionální kariéře, během níž za 24 let vyhrála 776 zápasů a 224krát odešla poražena.[19]

Semifinále[editovat | editovat zdroj]

Německo vs. Česko[editovat | editovat zdroj]

Německo 1  : 4 Česko
Porsche-Arena, Stuttgart, Německo[8]
21.–22. dubna 2018
antuka (hala)
1. 2. 3.
1.
Julia Görgesová
Petra Kvitová
3
6
2
6
   
2.
Angelique Kerberová
Karolína Plíšková
5
7
3
6
   
3.
Julia Görgesová
Karolína Plíšková
6
4
6
2
   
4.
Angelique Kerberová
Petra Kvitová
2
6
2
6
   
5.
Julia Görgesová / Anna-Lena Grönefeldová
Kateřina Siniaková / Barbora Strýcová
5
7
0
0
  skreč
 
Nominace
Německo: Julia Görgesová (11./85.), Angelique Kerberová (12./—), Tatjana Mariová (62./125.), Anna-Lena Grönefeldová (—/20.), nehrající kapitán Jens Gerlach
Česko: Karolína Plíšková (6./434.), Petra Kvitová (10./—), Barbora Strýcová (26./14.), Kateřina Siniaková (54./7.), nehrající kapitán Petr Pála
Podrobnosti
Oba týmy se v minulosti utkaly osmkrát, naposledy ve finále Světové skupiny 2014. Češky, které podesáté v řadě postoupily do semifinále, držely aktivní vzájemnou bilanci zápasů 7:1.
Kvitová udržela neporazitelnost v úvodní hrací den, když v sobotních dvouhrách navýšila poměr výher na 10:0. Nedělním vítězstvím nad Kerberovou se stala čtvrtou Češkou s 30 vyhranými utkáními ve Fed Cupu a zařadila se po bok Heleny Sukové (57 výher), Hany Mandlíkové (49) a Jany Novotné (33).[4]

Francie vs. Spojené státy americké[editovat | editovat zdroj]

Francie 2  : 3 Spojené státy americké
Arena du Pays d'Aix, Aix-en-Provence, Francie[12]
21.–22. dubna 2018
antuka (hala)
1. 2. 3.
1.
Pauline Parmentierová
Sloane Stephensová
63
77
5
7
   
2.
Kristina Mladenovicová
Coco Vandewegheová
1
6
6
3
6
2
 
3.
Kristina Mladenovicová
Sloane Stephensová
2
6
0
6
   
4.
Pauline Parmentierová
Madison Keysová
64
77
4
6
   
5.
Amandine Hesseová / Kristina Mladenovicová
Bethanie Matteková-Sandsová / Coco Vandewegheová
6
4
3
6
[10]
[6]
 
Nominace
Francie: Kristina Mladenovicová (19./15.), Pauline Parmentierová (120./284.), Amandine Hesseová (195./348.), nehrající kapitán Yannick Noah
Spojené státy americké: Sloane Stephensová (9./131.), Madison Keysová (13./466.), Coco Vandewegheová (16./41.), Bethanie Matteková-Sandsová (201./31.), nehrající kapitánka Kathy Rinaldiová-Stunkelová
Podrobnosti
Oba týmy se v minulosti utkaly třináctkrát, naposledy ve světové baráži 2014. Američanky držely aktivní vzájemnou bilanci zápasů 11:2.

Finále[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Finále Fed Cupu 2018.

Česko vs. Spojené státy americké[editovat | editovat zdroj]

Česko 3  : 0 Spojené státy americké
O2 arena, Praha, Česko[15]
10.–11. listopadu 2018
tvrdý – Novacrylic Ultracushion System (hala)
1. 2. 3.
1.
Barbora Strýcová
Sofia Keninová
65
77
6
1
6
4
 
2.
Kateřina Siniaková
Alison Riskeová
6
3
77
62
   
3.
Kateřina Siniaková
Sofia Keninová
7
5
5
7
7
5
 
4.
Barbora Strýcová
Alison Riskeová
      nehrálo se
5.
Kateřina Siniaková / Barbora Krejčíková
Danielle Collinsová / Nicole Melicharová
      nehrálo se
Nominace
Česko: Petra Kvitová (7./—), Kateřina Siniaková (31./1.), Barbora Strýcová (33./5.), barbora Krejčíková (203./1.), nehrající kapitán Petr Pála
Spojené státy americké: Danielle Collinsová (36./410.), Sofia Keninová (52./138.), Alison Riskeová (63./317.),Nicole Melicharová (876./15.), nehrající kapitánka Kathy Rinaldiová-Stunkelová
Podrobnosti
Oba týmy se v minulosti utkaly dvanáctkrát, naposledy v semifinále Světové skupiny 2017. Američanky drží aktivní vzájemnou bilanci zápasů 10:2, z toho ve finálových střetnutích byl stav 1:1.
Hráčky Spojených států amerických byly osmnáctinásobné vítězky soutěže a obhájkyně titulu. České reprezentantky vyhrály deset trofejí a do finále postoupily pošesté z posledních osmi ročníků. Pražská O2 arena hostila finále počtvrté, když v ní Češky porazily Srbsko (2012), Německo (2014) a Rusko (2015).[4] České tenistky obdrží podíl ze zisku finálového střetnutí.[10]

Vítěz[editovat | editovat zdroj]

Vítěz Fed Cupu 2018
Česko
Česko
jedenáctý titul

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2018 Fed Cup World Group na anglické Wikipedii.

  1. Tenistky přivítají v 1. kole Fed Cupu doma Švýcarsko. České noviny [online]. 2017-09-20 [cit. 2017-12-27]. Dostupné online. 
  2. Američanky vyhrály rozhodující čtyřhru a slaví 18. fedcupový titul [online]. ČT sport, 2017-11-12 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  3. Petr Pokorný, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Američanky mají 18. fedcupový titul. Hrdinkou byla Vandewegheová [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-12 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  4. a b c Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Kvitová nedala šanci Kerberové a Češky jsou v dalším finále Fed Cupu! [online]. Tenisportal.cz, 2018-04-2 [cit. 2018-04-22]. Dostupné online. 
  5. bum, Sport.cz, Právo. Bylo mi hrozně. Nejhůř, přiznává Siniaková o momentech, kdy byla míček od porážky. Sport.cz [online]. 2018-11-11 [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. 
  6. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Siniaková vyhrála maratónskou bitvu nervů a česká dominance ve Fed Cupu pokračuje! [online]. Tenisportal.cz, 2018-11-11 [cit. 2018-11-11]. Dostupné online. 
  7. Bělorusko - Německo [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  8. a b Germany v Czech Republic [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. 
  9. Česko - Švýcarsko [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  10. a b O titul budou Češky hrát v pražské O2 areně. Narazí na Američanky [online]. Česká televize, 2018-04-22 [cit. 2018-04-22]. Dostupné online. 
  11. Francie - Belgie [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  12. a b France v United States [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. 
  13. USA - Nizozemsko [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  14. a b Belarus v Germany [online]. Dostupné online. 
  15. a b c Czech Republic v Switzerland [online]. Dostupné online. 
  16. a b France v Belgium [online]. Dostupné online. 
  17. a b United States v Netherlands [online]. Dostupné online. 
  18. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Serena se na kurty vrátí za dva týdny ve Fed Cupu [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-24 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. 
  19. Sandra Herwitt. Venus to contest 1,000th match in Asheville [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2019-02-09 [cit. 2018-02-10]. Dostupné online. (anglicky)