Faradayova konstanta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Faradayova konstanta vyjadřuje poměr mezi molární hmotností a elektrochemickým ekvivalentem látky, nebo též je to celkový elektrický náboj 1 molu látky úplně disociované nebo ionizované na částice s elementárním nábojem. Faradayova konstanta se používá při výpočtech pomocí Faradayových zákonů elektrolýzy.
[editovat] Značení
- Značka konstanty: F
- Hodnota: F = (96 485,3365 ± 0.0021) C.mol-1
[editovat] Výpočet
Faradayova konstanta je tvořena součinem elementárního náboje a Avogadrovy konstanty:
kde:
- e= 1,602 176 565×10-19 C
- NA= 6,022 141 29×1023 mol-1
