Fakultní nemocnice Hradec Králové

Fakultní nemocnice Hradec Králové
	Výukové centrum LF UK a Pavilon interních oborů
Předchůdce	Okresní nemocnice Hradec Králové
Vznik	1. ledna 1991
Právní forma	příspěvková organizace
Sídlo	Sokolská 581; 500 05 Nový Hradec Králové
Souřadnice	50°11′53″ s. š., 15°49′38″ v. d.
Oficiální web	www.fnhk.cz
Datová schránka	v7zqi84
IČO	00179906 (VR)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fakultní nemocnice Hradec Králové je zdravotnické zařízení v Hradci Králové. Je největší nemocnicí Královéhradeckého kraje a patří k největším nemocnicím v České republice. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Jako fakultní nemocnice se podílí na výuce studentů Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Vzhledem k řadě vysoce specializovaných pracovišť zajišťuje zdravotní péči pro obyvatele nejen Hradce Králové a příslušného kraje, ale v některých případech také jiných regionů republiky.^[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První okresní nemocnice v Hradci Králové byla otevřena v roce 1887. Sídlila v budově dnešní neurologické kliniky, v areálu dodnes nazývaném Stará nemocnice. S rozvojem města vznikla potřeba vybudovat nemocnici v novém areálu. Tento záměr se podařilo naplnit ve dvacátých letech 20. století. Nový areál se otevřel v roce 1928 a patřil k nejmodernějším v republice. Tato etapa výstavby byla završena v roce 1938 otevřením pavilonu gynekologicko-porodnického oddělení a pro kožní a pohlavní nemoci. Nemocnice měla tehdy 752 lůžek. Mezi hlavní meziválečné osobnosti, které přispěly k rozvoji po odborné stránce, patřil patolog Dr. Antonín Fingerland a chirurg Dr. Jan Bedrna.

Po osvobození v roce 1945 vznikla potřeba doplnit řady lékařů a bylo rozhodnuto o vzniku dalších lékařských fakult. Krom Plzně a Olomouce padla volba na Hradec Králové, zejména díky vysoké úrovni zdejší nemocnice. 17. listopadu 1945 byla otevřena Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové a nemocnice získala statut fakultního zařízení. To pomohlo k dalšímu rozvoji po stránce materiální i personální. Vedle léčebné péče se na jednotlivých pracovištích rozšířila výzkumná a pedagogická činnost. Profesor Bedrna položil základy kardiochirurgie nejen v hradecké nemocnici, ale i v rámci republiky. V roce 1951 například provedl první operaci mitrální stenózy. Mezi osobnosti patřili rentgenolog prof. Jan Baštecký, pediatr profesor Jiří Blecha, gynekolog profesor Josef Pazourek či patolog profesor Antonín Fingerland.

V roce 1951 bylo rozhodnuto o zřízení Vojenské lékařské akademie. Fakulta připadla do rukou armády. To bylo spojeno s odchodem části personálu, který nesouhlasil s náborem do armády, naopak přišli noví lidé. Spojení s armádou také přineslo nové výzkumné úkoly a finanční podporu. V roce 1958 po reorganizaci vojenského školství byla akademie transformována na Vojenský lékařský výzkumný a doškolovací ústav J. E. Purkyně a byla obnovena činnost civilní lékařské fakulty. Tradice spojení armády a zdravotnictví ale v Hradci Králové již zůstala.

Během normalizace byla řada lékařů nucena opustit své posty. V sedmdesátých letech byla vybudovaná nová neurochirurgie, pavilon radiodiagnostiky, kde bylo spuštěno první CT pracoviště v republice, nebo nová část II. interní kliniky. V osmdesátých letech pak Bedrnův pavilon chirurgie či nové technické zázemí.

Po roce 1989 došlo k dalšímu zavádění moderních technologií, přebudovávány stávající prostory či zcela nová pracoviště jako komplex laboratoří a diagnostiky, rehabilitační klinika, či pracoviště onkologické kliniky. V areálu nemocnice bylo vybudováno moderní výukové centrum. Přes změny ve financování si nemocnice zachovala svoji ekonomickou stabilitu.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V nemocnici působí 39 klinických pracovišť, která disponující celkem 1375 lůžky. Každoročně je zde hospitalizováno kolem 40 tisíc nemocných a ambulantně ošetřeno okolo 700 000 pacientů. Současným ředitelem nemocnice je od roku 2022 MUDr. Aleš Herman, Ph.D.

Kliniky, oddělení a ústavy[editovat | editovat zdroj]

Kliniky[editovat | editovat zdroj]

I. interní kardioangiologická klinika
II. interní gastroenterologická klinika
III. interní gerontometabolická klinika
IV. interní hematologická klinika
Dětská klinika
Oddělení dětské chirurgie a traumatologie
Chirurgická klinika
Kardiochirurgická klinika
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
Klinika infekčních nemocí
Klinika nemocí kožních a pohlavních
Klinika onkologie a radioterapie
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku
Klinika pracovního lékařství
Klinika urgentní medicíny
Neurochirurgická klinika
Neurologická klinika
Oční klinika
Ortopedická klinika
Plicní klinika
Porodnická a gynekologická klinika
Psychiatrická klinika
Radiologická klinika
Rehabilitační klinika
Stomatologická klinika
Urologická klinika

Oddělení[editovat | editovat zdroj]

Oddělení ambulantních provozů
Hemodialyzační středisko
Oddělení centrálních sálů a sterilizace
Oddělení lékařské genetiky
Oddělení nukleární medicíny – ambulance
Oddělení nukleární medicíny – laboratoř
Tkáňová ústředna
Transfuzní oddělení

Ústavy[editovat | editovat zdroj]

Fingerlandův ústav patologie
Ústav klinické biochemie a diagnostiky
Ústav klinické imunologie a alergologie
Ústav klinické mikrobiologie
Ústav soudního lékařství

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Almanach k 50. výročí založení neurochirurgické kliniky v Hradci Králové a 90. výročí narození neurochirurga prof. R. Petra. Hradec Králové, Česko: Zetka, 2002. Dostupné online. ISBN 9788023887853.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fakultní nemocnice Hradec Králové na Wikimedia Commons
Oficiální stránky

[1] Almanach k 50. výročí založení neurochirurgické kliniky v Hradci Králové a 90. výročí narození neurochirurga prof. R. Petra. Hradec Králové, Česko: Zetka, 2002. Dostupné online. ISBN 9788023887853.

[1]