F. Háj
| Marie Wagnerová | |
|---|---|
_-_(1887-1934).jpg) Marie Wagnerová se synem Vildou | |
| Rodné jméno | Marie Černá |
| Narození | 27. května 1887 Mníšek pod Brdy  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. července 1934 (ve věku 47 let) Mníšek pod Brdy  Československo |
| Místo pohřbení | Mníšek pod Brdy |
| Pseudonym | F.Háj, Felix Háj |
| Povolání | spisovatelka |
| Významná díla | Školák Kája Mařík Řídících Márinka |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
F. Háj, nebo též Felix Háj, byl literární pseudonym spisovatelky Marie Wagnerové, roz. Černé (27. května 1887, Mníšek pod Brdy[1] – 25. července 1934, tamtéž[2]), píšící zejména idylické romány a románové cykly pro mládež, z nichž nejznámější jsou Školák Kája Mařík a Řídících Márinka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako druhá dcera ředitele mníšecké obecné školy Augustina Černého (1853–1938) a jeho manželky Filipíny, rozené Horákové (1852–1926). Základní a měšťanskou školu vychodila v Mníšku, vystudovala učitelský ústav v Českých Budějovicích. Současně studovala hudbu a zpěv.[3]
Po maturitě se vrátila do Mníšku, kde se v 7. listopadu 1906 provdala za místního učitele Viléma Wagnera[4] a působila jako varhanice a učitelka hudby. Dne 1. srpna 1907 se jí narodil syn Vilém (Vilda). Marie Wagnerová žila se svým manželem na pražském Zlíchově, odkud se v roce 1914 i se synem vrátila do Mníšku. V roce 1920 bylo manželství rozvedeno od stolu i lože a v roce 1922 rozloučeno.[4] Otec Augustin Černý musel po odchodu do penze roku 1924 opustit služební byt. Marie Wagnerová proto přijala místo farní hospodyně na faře v Mníšku a získala tak bydlení pro sebe, otce i pro syna Vildu. Tehdy také začala publikovat své první literární práce. Po smrti faráře Františka Rause (??—1933)[5], který ji v jejím literárním úsilí podporoval a pomáhal jí, se odstěhovala do jiného domu v Mníšku.[6][7]
Vedla místní ženský pěvecký sbor, pořádala besídky a hudební akademie. Přestože byla horlivě věřící katoličkou, byla i dlouholetou funkcionářkou Sokola. V roce 1927 se stala členkou spolku vyhraněně katolických spisovatelů Družina literární a umělecká.[3]
Zemřela ve 47 letech na rakovinu. Pochována je na hřbitově v Mníšku pod Brdy.[8]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Hlavní dílo autorky představuje sedmidílný cyklus o Kájovi Maříkovi (později nastaven o další díly), kterým proslavila své rodné městečko (byť je v knize přejmenovala na Lážov) a pětidílný cyklus o řídících Márince.
Přehled děl[editovat | editovat zdroj]
- Pozdě, 1924
- K. Dariš, 1926
- Školák Kája Mařík, 1926–31 (7 dílů). Dostupné jako e-kniha.
- Lásky světlo a vášně stín, 1927
- Blanka zahradníkova, 1928
- Než láska zavolá, 1928
- Pohádky, 1928
- Přišel život, 1928
- Řídících Márinka, 1928–31 (5 dílů)
- Maryčka, 1929
- Hanička Šeborová, 1930
- Kája Mařík v pohádce, 1932
- Kájovy děti, 1932
- Kájovy nejmilejší pohádky, 1932
- Kájovy prázdniny, 1932
- Kájova dobrodružství od posvícení do jara, 1934
- Kájovo mládí, 1934
- Až potom…, 1934
- Kájovy radosti a trampoty, 1934
- Příhody Káji Maříka, 1939
- První a druhá pohádka paní řídící. Vánice, 1944
- Za písničkou. Staník má spalničky. Nejkrásnější hromnička, 1944
Posmrtná připomínka[editovat | editovat zdroj]
- Naučná stezka Mníšek pod Brdy připomíná život a dílo Marie Wagnerové na zastávkách „Kája Mařík“ a „Felix Háj - autor Káji Maříka“[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mníšek pod Brdy
- ↑ Spisovatelka knížek o Kájovi zemřela. Národní politika. 27. 7. 1934, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- ↑ a b Matrika oddaných, Mníšek pod Brdy, 1882-1906, snímek 181
- ↑ Farnost Mníšek pod Brdy: Historie
- ↑ KLÍMOVÁ, Magdalena. Příběhová próza ze života dětí. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Luisa Nováková. s. 9–10. Dostupné online.
- ↑ RADKOVIČOVÁ, Jitka. A stručně na závěr. In: KOL., Marie. Kája Mařík, Skutečnost nebo legenda?. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1997. ISBN 80-238-2856-8.
- ↑ Po stopách Káji Maříka: Kája Mařík (mj. foto hrobu)
- ↑ Stezky.info: Naučná stezka Mníšek pod Brdy
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- ŠLAPETOVÁ, Marie, KRÁSA, Antonín, RADKOVIČOVÁ, Jitka. Kája Mařík – skutečnost, nebo legenda? Olomouc: Matice cyrilometodějská 1997. 141 s. ISBN 80-238-2856-8.
- SOCHOVÁ, Michaela: Věčný školák Kája Mařík. Živá historie, 2015, č. 11, s. 63–65.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Háj na Wikimedia Commons 
Autor Felix Háj ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je F. Háj
- Více než 6 hodin českých pohádek od F. Háje. Namluveno profesionálními herci.
- Maříkologové. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Kája Mařík.
- TURČÍNKOVÁ, Jana: Galerie ženských osobností – Marie Wagnerová-Černá.
- České spisovatelky 20. století
- Čeští romanopisci
- Čeští spisovatelé knížek pro děti
- Spisovatelky píšící pod mužským pseudonymem
- Katoličtí autoři
- Narození v roce 1887
- Úmrtí v roce 1934
- Narození 27. května
- Úmrtí 25. července
- Narození v Mníšku pod Brdy
- Úmrtí v Mníšku pod Brdy
- Pohřbení v Mníšku pod Brdy
- Absolventi škol v Českých Budějovicích