Fügen (Zillertal)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fügen
Fügen – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška545 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresSchwaz
Fügen
Fügen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,64 km²
Počet obyvatel4 227 (2021)[1]
Hustota zalidnění636,6 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.fuegen.at
E-mailgemeinde@fuegen.tirol.gv.at
Telefonní předvolba05288
PSČ6263
Označení vozidelSZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fügen je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Schwaz.

Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Fügen je považován za hlavní město předního Zillertalu. Obec leží na širokém náplavovém kuželu potoka Risch. Obec se skládá z obce Fügen s 2716 obyvateli a obcí Gagering (rotte) na severu se 187 obyvateli, Kapfing (vesnice) na jihu s 990 obyvateli a bývalé průmyslové osady Kleinboden am Finsingbach na jihozápadě s 390 obyvateli (k 1. lednu 2022[2]).

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Obec sousedí s obcí Schlitters na severu, s obcí Bruck am Ziller na severovýchodu, s obcí Hart im Zillertal na východě, s obcí Udems na jihu a s obcí Fügenberg na západě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Urnové hroby nalezené v Kapfingu v roce 1982 dokládají rané osídlení v době bronzové.[3] První písemná zmínka o Finsingu pochází z roku 927, kde je uváděn jako Funzina, samotný Fügen až kolem roku 1140/49 je uváděn jako Fugnæ.[4] Písemné zmínky o Fugine se objevují přibližně ve stejné době. Z církevního hlediska patřil Fügen do diecéze Brixen, ale z hlediska státního práva patřil až do roku 1803 do arcidiecéze Salzburg. Fügen byl po určitou dobu Dingstätte salcburského dvora Zell.

Velké útrapy třicetileté války vedly 19. května 1645 k povstání fügenských sedláků proti jejich panovníkovi, salcburskému arcibiskupovi, kterému dlužili desátky. K tomuto povstání se připojili všichni zillertálští sedláci, kteří podléhali salcburskému arcibiskupovi.

V roce 1678 byl jmenován samostatný soudce pro salcburský soud ve Fügenu, který byl v roce 1849 označen za okresní soud. V roce 1923 byl soudní okres Fügen přidělen k okresnímu soudu v Zell am Ziller.

Od 15. století získával Fügen na významu jako průmyslové centrum údolí; vyráběly se zde dělové koule, pancéřové pláty i plech. V roce 1697 postavila železářská společnost Fügen hrabat Fiegerů železárnu v Kiefersfeldenu (Bavorsko). Na konci 19. století musel být provoz kvůli konkurenci ukončen.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Blason: V červeném poli stříbrná motyka otočená ostřím doprava nad stříbrným tuřínem se třemi listy.[5]

Obecní znak udělený v roce 1964 připomíná dva významné šlechtické rody, které ve Fügenu sídlily. Motyka byla mluvícím erbem Haklů, bílý tuřín pochází z erbu Keutschachů.[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dostupné online.
  2. Statistik Austria: Bevölkerung am 1.1.2022 nach Ortschaften (k 1. 1. 2022) (ODS). S. položky 16811–16814. www.statistik.at [online]. [cit. 2022-09-06]. S. položky 16811–16814. Dostupné online. 
  3. Historische Entwicklung. Fügen [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. (německy) 
  4. BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch. Innsbruck: Tiroler Landesmuseum Ferdinandeum, 2009. v. s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 797028329 S. 103, 137 a 372. 
  5. Landesgesetzblatt Tirol. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2022-09-06]. Dostupné online. 
  6. WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 74. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]