Evropská rada

Evropská rada
Logo Evropské rady
Vznik	1961 2009 (oficiálně)
Typ	Instituce Evropské unie
Sídlo	Budova Europa, Brusel
Předseda	Charles Michel
Oficiální web	www.consilium.europa.eu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evropská unie

Tento článek je o: Politice a institucích Evropské unie

Parlament Předseda Jerzy Buzek Politické skupiny; Joseph Daul: EPP Martin Schulz: S&D Složení 7. Evropského parlamentu 7. složení Poslanci Evropského parlamentu (736) členové 2009-14 Bureau Místopředseda Kvestor Konference Legislativní procedura

Rada Evropské unie Předsednictví Španělsko Konfigurace: General Zahraniční věci Ekonomika Euro Legislativní procedura Ordinary legislative procedure Hlasování Sekretariát Generální tajemník Pierre de Boissieu COREPER

Evropská rada Předseda Donald Tusk Strany Seznam zasedání

Komise Junckerova Comm. Předseda Jean-Claude Juncker Místopředseda Frans Timmermans Kristalina Georgieva Maroš Šefčovič Jyrki Katainen Valdis Dombrovskis Andrus Ansip Federica Mogheriniová Komisař Veřejná služba Generální tajemník Catherine Day

Soudní dvůr Evropský soudní dvůr Tribunál Soud pro veřejnou službu Členové

Ostatní instituce Centrální banka Guvernért ESCB Euro EMU Eurozone Eurozóna Účetní dvůr Rozpočet Investiční banka Výbor regionů EESC Ombudsman Ostatní orgány Agentura Národní parlamenty

Politika Rozpočet Čtyři svobody Hospodářský prostor Schengen Země schengenského prostoru Politika Zemědělství Energetická politika Rybolovná politika Regionální politika Občanství Identita Euroskepticismus Integrace Supranacionalismus Federalismus U.S.E. Opt-out Odstoupení

Volby 1979, 1984, 1989 1994, 1999, 2004 Volební výsledky od roku 1979 2009 (poslední volby) 2014 (nadcházející volby) Politická strana EPP PES ELDR Svobodná aliance Zelení AEN Levice Demokratická strana EUDemokraté Parl. skupiny EPP S&D ALDE Greens-EFA ECR EUL-NGL EFD Referenda

Evropská rada (ER) je institucí Evropské unie (EU), která určuje hlavní politické směřování a priority unie. Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

Předsednictví se do přijetí Lisabonské smlouvy odvozovalo od předsednictví v Radě Evropské unie. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy byla zavedena funkce stálého předsedy Evropské rady, který je dle čl. 15 odst. 5 této smlouvy volen kvalifikovanou většinou členů Evropské rady na 2,5leté funkční období s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. Prvním stálým předsedou Evropské rady se 1. prosince 2009 stal Belgičan Herman Van Rompuy. Od 1. prosince 2019 funkci zastává jeho krajan Charles Michel, bývalý eurokomisař, belgický ministr zahraničí a v letech 2014 až 2019 předseda vlády.

Evropská rada se schází zpravidla čtyřikrát ročně na řádném zasedání. Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority“ (čl. 15 SEU). V minulosti byla Evropskou radou přijata tak zásadní politická rozhodnutí, jakými bylo např. přijetí jednotné měny eura či tzv. východní rozšíření Evropské unie. Evropská rada však nevykonává legislativní funkce. Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o tomto jednání a každoročně písemnou zprávu o pokroku dosaženém Evropskou unií.

Historie

První zasedání představitelů států integrující se Západní Evropy se uskutečnilo v roce 1961, druhé pak až v roce 1967. Po několika nepravidelných dalších setkáních bylo v prosinci 1974 dohodnuto, že nadále se budou summity konat minimálně třikrát ročně a byl přijat název „Evropská rada“.

Do tzv. evropského práva byla instituce Evropské rady začleněna roku 1986 v Jednotném evropském aktu a její činnost byla dále vymezena Maastrichtskou smlouvou, v níž je stanoven i minimální počet čtyř zasedání ročně. V Lisabonské smlouvě byl ustanoven její stálý předseda, který je Evropskou radou volen na 2,5 roku s jednou možností znovuzvolení. Od 1. prosince 2019 jím je Charles Michel.

Členové Evropské rady

Členský stát	Představitel		Členský stát	Představitel		Členský stát	Představitel
– Evropská unie (bez hlasovacího práva) – člen od 20191201a1. prosince 2019		předseda Evropské rady Charles Michel (Obnova)	– Evropská unie (bez hlasovacího práva) – členka od 20191201a1. prosince 2019		předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (EPP)	– Belgické království (2,58 % populace EU) – člen od 20201001a1. října 2020		premiér Alexander De Croo (Obnova – Open VLD)
– Bulharská republika (1,55 % populace EU) – člen od 20240409a9. dubna 2024		předseda vlády Dimitar Glavčev (nezávislý)	– Česká republika (2,35 % populace EU) – člen od 20211217a17. prosince 2021		předseda vlády Petr Fiala (ECR – ODS)	– Dánské království (1,30 % populace EU) – členka od 20190626a26. června 2019		předsedkyně vlády Mette Frederiksenová (PES – S)
– Estonská republika (0,30 % populace EU) – členka od 20210126a26. ledna 2021		předsedkyně vlády Kaja Kallasová (Obnova – ER)	– Finská republika (1,23 % populace EU) – člen od 20230620a20. června 2023		předseda vlády Petteri Orpo (EPP – KOK)	– Francouzská republika (14,97 % populace EU) – člen od 20170514a14. května 2017		prezident republiky Emmanuel Macron (Obnova – RE)
– Chorvatská republika (0,91 % populace EU) – člen od 20161019a19. října 2016		předseda vlády Andrej Plenković (EPP – HDZ)	– Irsko (1,11 % populace EU) – člen od 20240409a9. dubna 2024		taoiseach Simon Harris (EPP – FG)	– Italská republika (13,58 % populace EU) – členka od 20221022a22. října 2022		předsedkyně vlády Giorgia Meloniová (ECR – FdI)
– Kyperská republika (0,20 % populace EU) – člen od 20230228a28. února 2023		prezident Níkos Christodúlídés (nezávislý)	– Litevská republika (0,62 % populace EU) – člen od 20190712a12. července 2019		prezident Gitanas Nausėda (nezávislý)	– Lotyšská republika (0,43 % populace EU) – člen od 20230915a15. září 2023		předsedkyně vlády Evika Siliňová (EPP – V)
– Lucemburské velkovévodství (0,14 % populace EU) – člen od 20231117a17. listopadu 2023		předseda vlády Luc Frieden (EPP – CSV)	– Maďarsko (2,18 % populace EU) – člen od 20100529a29. května 2010		předseda vlády Viktor Orbán (Nzř. – Fidesz)	– Maltská republika (0,11 % populace EU) – člen od 20200113a13. ledna 2020		premiér Robert Abela (PES – PL)
– Spolková republika Německo (18,54 % populace EU) – člen od 20211208a8. prosince 2021		spolkový kancléř Olaf Scholz (PES – SPD)	– Nizozemsko (3,89 % populace EU) – člen od 20101014a14. října 2010		předseda vlády Mark Rutte (Obnova – VVD)	– Polská republika (8,47 % populace EU) – člen od 20231213a13. prosince 2023		předseda vlády Donald Tusk (EPP – PO)
– Portugalská republika (2,30 % populace EU) – člen od 20240402a2. dubna 2024		předseda vlády Luís Montenegro (EPP – PSD)	– Rakouská republika (1,98 % populace EU) – člen od 20211206a6. prosince 2021		spolkový kancléř Karl Nehammer (EPP – ÖVP)	– Republika Slovinsko (0,47 % populace EU) – člen od 20220601a1. června 2022		předseda vlády Robert Golob (Obnova – GS)
– Rumunsko (4,31 % populace EU) – člen od 20141221a21. prosince 2014		prezident Klaus Iohannis (EPP – Nez.)	– Řecká republika (2,39 % populace EU) – člen od 20230626a26. června 2023		předseda vlády Kyriakos Mitsotakis (EPP – ND)	– Slovenská republika (1,22 % populace EU) – člen od 20231025a25. října 2023		předseda vlády Robert Fico (Nzř. – SMER-SD)
– Španělské království (10,56 % populace EU) – člen od 20180602a2. června 2018		předseda vlády Pedro Sánchez (PES – PSOE)	– Švédské království (2,30 % populace EU) – člen od 20221018a18. října 2022		předseda vlády Ulf Kristersson (EPP – M)

Vysvětlivky

Politická spojenectví

Evropská politická příslušnost členů Evropské rady

Členové Evropské rady se organizují v politických stranách na vnitrostátní a evropské úrovni včetně aliancí, jako je například Obnova Evropy. Ty často před zasedáním Evropské rady pořádají předběžná zasedání. Příslušníci rady mohou být také bezpartijní či nezařazení. Evropská rada je složena tak, aby zastupovala státy EU, a nikoliv politické aliance, a rozhodnutí jsou zpravidla přijímána podle těchto zásad, ačkoliv ideologická shoda může podbarvovat jejich politické dohody a výběr jmenování (např. předsedy).

V tabulce je uveden počet členů rady podle příslušnosti k evropským politickým stranám, případně aliancím, a jejich celková váha při hlasování daná součtem obyvatel jednotlivých států sdružených ve stranách. Mapa uvádí příslušnost členských států Evropské unie k evropským politickým stranám podle členství jejich zástupců v radě.

Evropská politická strana		členové	% populace
	Evropská lidová strana/skupina EPP	11	25,6 %
	Obnova Evropy (ALDE, EDP, RE)	5	22,4 %
	Strana evropských socialistů (PES)	4	30,6 %
	Nezávislí	3	2,4 %
	Strana evropských konzervativců a reformistů (ECR)	2	15,7 %
	Nezařazení	2	3,4 %
Celkem		27	100 %

Účastníci zasedání bez členství v Evropské radě

Předsedkyně Evropského parlamentu			Vysoký představitel Unie
– Evropská unie – zvolena 20220118a18. ledna 2022 – volby 2019 plánované 2024		předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová (EPP)	– Evropská unie – zvolen 20191201a1. prosince 2019 – volby 2019 plánované 2024		vysoký představitel Unie Josep Borrell (PES)

Časová osa účastníků zasedání

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Council na anglické Wikipedii.

Literatura

• Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 12–13.
• MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 76–79.

Související články

• Instituce Evropské unie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropská rada na Wikimedia Commons
• www.consilium.europa.eu – oficiální stránky Evropské rady

Autoritní data	NKC: xx0012458 BNF: cb124336395 (data) GND: 5263681-1 ISNI: 0000 0001 2259 4047 LCCN: n87111891 NLI: 987007260957405171 SELIBR: 114561 SUDOC: 033474230 VIAF: 129714697 WorldCat Identities: lccn-n87111891

Portály: Evropská unie