European Geostationary Navigation Overlay Service

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ilustrace družice typu Inmarsat-3 (obrázek NASA)

EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service) je aplikace systému SBAS (Satellite Based Augmentation System), který doplňuje a vylepšuje vlastnosti GPS v Evropě.

Považuje se jako předstupeň pro GNSS Galileo a proto je část družic v testovacím provozu, nemá žádnou garantovanou dostupnost.

Provozatelem systému je ESA za pomoci 34 pozemních monitorovacích stanic a několika geostacionárních družic komerčních subjektů[1][2][3][4]:

  • Inmarsat 3 F-2, AOR-E, (15,5° W), PRN 120, #ID 33 - určen pro vysílání
  • Artemis, IOR, (21,5° E), PRN 124, #ID 37 - určen pro testování
  • Inmarsat 3 F-5, IOR-W , (25,0° E), PRN 126, #ID 39 - určen pro vysílání
  • Inmarsat 3 F-1, IOR-E, (65,5° E), PRN 131, #ID 44 - nepoužívá se

Družice vysílají na stejné frekvenci jako GPS L1, tj. 1575.42 MHz tzv. navigační zprávy, rychlostí 500bps za použití 1/2 konvolučního kódování a FEC (Forward Error Correcting).

Navigační zpráva 250 bitů EGNOS se skládá z[5]:

  • 8 bitů - preambule
  • 6 bitů - označení typu zprávy (0-63)
  • 212 bitů - datové části
  • 24 bitů - paritní části
Mapa pozemních monitorovacích stanic systému EGNOS

Pozemní stanice získávají korekční data charakteristická pro území Evropy a za pomoci družic jsou vysílána k uživatelům. Jeho hlavní přínosy jsou data pro přesnější určení polohy a včasné varování pro případ poruchy některé družice GPS. Jedná se zejména o korekci jevů[6]:

  • informace o integritě systému GPS
  • dlouhodobé odchylky družic od jejich předpokládaných drah
  • dlouhodobé a krátkodobé odchylky atomových hodin družic
  • parametry pro ionosférický model
  • almanach a navigační zpráva EGNOS družice

Jako indikaci příjmu korekcí se na displeji přijímače GPS může zobrazit zkratka DGPS, SBAS, EGNOS nebo WAAS s čísly nových družic podle #ID nad počet nebo místo standardní družice systému GPS.

Družice systému EGNOS jsou vzhledem k rovníkové poloze v našich zeměpisných šířkách nízko nad obzorem. Proto je využití vhodné uvažovat především v leteckém provozu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WAAS and its Relation to Enabled Hand-Held GPS Receivers. Jack Yeazel. 26. únor 2006.
  2. Info/WAAS-EGNOS STATUS/UPDATE/20060511.xls SBAS system current status. Thales Navigation. 11. květen 2006.
  3. Paul Verhoef: European GNSS programmesUpdate. Europe Commission. 15. září 2008.
  4. Inmarsat in Space 40, CAS
  5. Dragūnas K. a kol.: EGNOS Software Receiver 4. ledna 2005, Aalborg University: Institute of Electronic Systems
  6. ESA: The EGNOS Signal Explained. 18. duben 2005.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]