Eubrontes
Eubrontes (Hitchcock, 1845) je ichnogenus (rodový název) pro tříprsté stopy, vytvořené zřejmě dravým dinosaurem (teropodem) v období svrchního triasu až spodní jury. Jde tedy o klasický případ ichnotaxonu (druhu, známého dle zkamenělého pozůstatku jeho životního projevu).[1] Dinosaurus, který tyto poměrně četné stopy zanechal, byl zřejmě malý až středně velký dravý dinosaurus, podobný rodu Dilophosaurus nebo Coelophysis. Podobným typem stop je ichnorod Anomoepus, od roku 2010 známý i z České republiky.
Historie objevů[editovat | editovat zdroj]
První stopy eubronta byly objeveny již roku 1802, tehdy však byly vykládány jako biblické pozůstatky "Noemova havrana". Dnes jsou otisky přisuzované tomuto ichnotaxonu známy z USA, Francie, Itálie, Austrálie, ale také z Polska a Slovenska. Podobná stopa o délce 14 cm byla navíc v 90. letech 20. století objevena také na území Česku (okolí Červeného Kostelce, bohdašínské souvrství), později rovněž označená rodovým jménem Eubrontes.[2] Také na Slovensku byl objeven tento ichnotaxon, a to v sedimentech geologického souvrství Tomanová.
Na jednom místě v Connecticutu bylo v roce 1966 objeveno až 600 těchto stop pohromadě. Dnes je tato lokalita (dříve známá jako Rocky Hill) součástí rezervace Dinosaur State Park. Eubrontes je také státní fosilií Connecticutu.[3] Typická stopa je 40–50 cm široká a patřila nejspíš dravci, dlouhému 5–6 metrů. Zajímavé je, že podobné stopy se podařilo objevit i pod zemským povrchem, konkrétně v jeskyni Malaval na jihu Francie.[4]
Množství stop přiřazených tomuto ichnorodu je známo také z území Číny, a to včetně těch, které byly objeveny v sedimentech původních pouštních oblastí.[5][6]
Velmi početné jsou tyto ichnofosilie také na území západu Severní Ameriky, například v americkém státě Utah. Na některých místech se zde zachovaly desítky až stovky těchto stop.[7]
Zajímavostí jsou také objevy "otáčivých" stop, které dokládají rychlou změnu směru běhu svých původců. Tyto objevy jsou stále poměrně vzácné, ale podařilo se jich přesto identifikovat poměrně velké množství z území několika kontinentů.[8]
Původci stop[editovat | editovat zdroj]
Výzkumy severoamerických fosilních stop, řazených do tohoto ichnorodu naznačují, že jejich původcem nemusel být teropod, ale spíše sauropodomorf (bipední "prosauropod").[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Peter L. Falkingham, Morgan L. Turner & Stephen M. Gatesy (2020). Constructing and testing hypotheses of dinosaur foot motions from fossil tracks using digitization and simulation. Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12502
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2015/08/03/druhohorni-plazi-v-cechach-v/
- ↑ James O. Farlow, Jens N. Lallensack, Rodrigo T. Müller & James A. Hyatt (2022). Pedal Skeletal Proportions of Bipedal and Potentially Bipedal Dinosaurs and Other Archosaurs: Interpreting the Makers of Early Mesozoic Footprints. Bulletin of the Peabody Museum of Natural History. 63 (2): 33-90. doi: https://doi.org/10.3374/014.063.0201
- ↑ Jean-David Moreau, Vincent Trincal, Daniel André, Louis Baret, Alain Jacquet, and Michel Wienin (2018). Underground dinosaur tracksite inside a karst of southern France: Early Jurassic tridactyl traces from the Dolomitic Formation of the Malaval Cave (Lozère). International Journal of Speleology 47 (1) 29-42.
- ↑ Lida Xing, Martin G. Lockley, Hendrik Klein, Rong Zeng, Guangzhao Peng, Yong Ye, Baoqiao Hao & W. Scott Persons IV (2020). A theropod and sauropod track assemblage from the Lower Jurassic of Guizhou, China. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1719084
- ↑ Huan Xu, Yongqing Liu, Hongwei Kuang, Nan Peng, Kemin Xu & Jun Chend (2020). Diverse preserved dinosaur footprint assemblage from Jurassic–Cretaceous transition eolian dune deposits of western Shandong Province, China. Cretaceous Research. 104733. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104733
- ↑ Martin Lockley, Brent Breithaupt, Neffra A. Matthews, Kenichiro Shibata & ReBecca Hunt-Foster (2021). A preliminary report report on an Early Jurassic Eubrontes-dominated tracksite in the Navajo Sandstone Formation at the Mail Station dinosaur tracksite, San Juan County, Utah. In: Lucas, S. G., Hunt, A. P. & Lichtig, A. J., 2021, Fossil Record 7. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 82: 195-208.
- ↑ Martin G. Lockley, Lida Xing, Kyung Soo Kim & Christian A. Meyer (2021). Tortuous trackways: evidence and implications of deviations, turns and changes in direction by dinosaurian trackmakers. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1865945
- ↑ Robert E. Weems (2019). Evidence for Bipedal Prosauropods as the Likely Eubrontes Track-Makers. Ichnos. doi: https://doi.org/10.1080/10420940.2018.1532902
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lida Xing, Hui Dai, Guangbiao Wei, Martin G. Lockley, Hendrik Klein, W. Scott Persons, Miaoyan Wang, Suixin Jing & Haiqian Hu (2020). The Early Jurassic Kayentapus dominated tracks from Chongqing, China. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1769093
- Yuta Tsukiji, Soichiro Kawabe, and Yoichi Azuma (2020). A Reexamination of Dinosaur Trackmakers Based on Three-Dimensional Quantitative Data from the Lower Cretaceous Tetori Group of the Oshirakawa Area, Gifu Prefecture (Japan). Paleontological Research, 24(3): 203-215. doi: https://doi.org/10.2517/2019PR012
- Jean-David Moreau, Jacques Sciau, Georges Gand & Emmanuel Fara (2021). Uncommon preservation of dinosaur footprints in a tidal breccia: Eubrontes giganteus from the Early Jurassic Mongisty tracksite of Aveyron, southern France. Geological Magazine. doi: https://doi.org/10.1017/S0016756820001454
- Lida Xing, Martin G. Lockley, Bolin Tong, Hendrik Klein, W. Scott Persons IV, Guangzhao Peng, Yong Ye & Miaoyan Wang (2021). Theropod footprints from the Lower Cretaceous Cangxi Formation in the Northern Margin of the Sichuan Basin, China. Biosis: Biological Systems. 2 (1): 174-182. doi: https://doi.org/10.37819/biosis.002.01.0097
- Li-Da Xing, Martin G. Lockley, Hendrik Klein, Li-Jun Zhang, Anthony Romilio, W. Scott Persons IV, Guang-Zhao Peng, Yong Ye & Miao-Yan Wang (2021). The new ichnotaxon Eubrontes nobitai ichnosp. nov. and other saurischian tracks from the Lower Cretaceous of Sichuan Province and a review of Chinese Eubrontes-type tracks. Journal of Palaeogeography. 10: 17. doi: https://doi.org/10.1186/s42501-021-00096-y
- Sebastian G. Dalman and Spencer G. Lucas (2022). Lower Jurassic dinosaur tracksites from southwestern Massachusetts in Lucas et al., 2022, Fossil Record 8. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 90: 119-125.
Česká literatura[editovat | editovat zdroj]
- SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 138-143; 152-154)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eubrontes na Wikimedia Commons - Český článek o fosilních stopách na blogu Dinosauria (česky)
