Etruština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Etruština
Rozšíření: Etrurie

Počet mluvčích:

0

Klasifikace:

Tyrhénské jazyky

Písmo: Etruské písmo
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: není úředním
Kódy
ISO 639-1: není
---
není (B) není (T)
ISO 639-3: ett
SIL: není
Wikipedie
není

Etruština byl starověký jazyk používaný v Etrurii (přibližně dnešní Toskánsko a sever Lazia) a v částech dnešní Lombardie, Benátska a Emilia-Romagna, odkud byli Etruskové vytlačeni Galy. Etruština byla úplně nahrazena latinou, a tak po ní zbylo pouze nevelké množství psaných památek, některá přejatá latinská slova a některé místní názvy jako například Parma.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Původ Etrusků.

Původ etruského jazyka byl předmětem dlouhodobých spekulací, které se zčásti vyjasnily až na základě nalezení dvoujazyčného textu (tzv. bilingua), který obsahoval stejný text psaný jazykem Féničanů i Etrusků. Tři zlaté destičky obsahující dvoujazyčné věnování fénické bohyni Aštart od krále etruského města Caere (dnes Cerveteri), jménem Thefarie Velianas. Tento významný archeologický nález byl učiněn roku 1964 v italském městě Pyrgi, které sloužilo jako přístav pro město Caere. Od této doby byla nalezena celá řada dalších předmětů popsaných dvoujazyčným textem. Za dosud nejvýznamnější nalezený etruský text se všeobecně považuje „náboženský kalendář“, který byl červeným a černým inkoustem kaligrafován na plátno tzv. „Záhřebské mumie" (Jedná se o egyptskou mumii, která je uložena v Národním muzeu v Záhřebu … odtud pojmenování). Dodnes ovšem i přes další nálezy nejsme schopni význam většiny etruských slov identifikovat.

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

Za nejpravděpodobnější se považuje, že etruština je příbuzná pouze rodině tyrhenských jazyků jež je sama o sobě izolovaná a nepříbuzná všem ostatním jazykovým rodinám jež známe. V posledních letech je uznáváno, že rétština a lemnoština (obyvatel ostrova Lemnos) patří také do této rodiny.

Ve svém díle Naturalis historia, česky Kapitoly o přírodě, (1. století) napsal Plinius starší o obyvatelích Alp: „Rétové a Vindelikové“ množstvím měst sousedí s Norrikánci. Galové říkají, že Réťané pocházejí z Etrusků jež vytlačeni byli pod vedením Raeta.“ To by naznačovalo, že Rétové jsou skutečně s Etrusky příbuzní, ale i navzdory tomu panují nejasnosti a spory.

Někteří současní vědci na základě gramatických výzkumů a výzkumů slovní zásoby uvádějí, že tyrhénská jazyková rodina je volně příbuzná s indoevropskou jazykovou rodinou. Pro další závěry však chybí informace a především původní texty v dalších jazycích. Pro mnoho konzervativních vědců tak etruština stále zůstává izolovaným jazykem. Důkladnému výzkumu jazyka Etrusků se věnoval např. německý jazykovědec Helmut Rix.

Související informace naleznete také v článcích Genetické výzkumy o Etruscích a Původ Etrusků.

Písmo[editovat | editovat zdroj]

Od etruského písma odvozuje existenci i latinská abeceda jež byla jako stará italická abeceda pro latinu přejata. Vychází z eubojské varianty řecké abecedy. Jeho původ tak sahá k západosemitským jazykům.

V této podobě byla abeceda používaná Etrusky rozšířena na území od jihu Itálie (od Kampánie) až po severní alpský region.[1] Postupně ji adoptovaly umberské, venétské a pravděpodobně i latinské kmeny, včetně Římanů, kteří převzali písmeno „C" pro fonetické vyjádření „K".[1] Pravděpodobně některé prvky etruské abecedy pronikly také mezi germánské runové znaky.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Etruscan language ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d (anglicky)[1], geocities.com, již nefunkční odkaz