Esperantská literatura
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
|---|
| Tento článek je součástí seriálu Esperanto |
| Jazyk |
| Akademio de Esperanto | Gramatika | Slovníky | Esperantologie | Abeceda | Číslovky | Fundamento | lernu! |
| Organizace |
| UEA | TEJO | E@I | BEMI | SAT | Český esperantský svaz | Česká esperantská mládež | OSIEK | Mezinárodní katolíci |
| Dějiny |
| L. L. Zamenhof | Časová osa | Buloňská deklarace | Ido-schizma | Krize ata/ita | Neutrální Moresnet | Interhelpo | Pražský manifest | Bona Espero | Esperantské město |
| Esperantská kultura |
| Esperantská setkání | Ĝangalo | Rozhlas | Internacia Televido | Finvenkismus | Homaranismus | Hudba | Kabei | Pasporta Servo | Politika | La Espero | Stelo | Symboly | Esperantista | UK | IJK | Rodilí mluvčí | Zamenhofův den |
| Esperantská literatura |
| PIV | Autoři | Esperantský komiks | Esperantské časopisy | Encyklopedie |
| Body pohledu |
| Srovnání s Idem | Srovnání s interlinguou | Reformy | Odpor |
| Wikimedia |
| Portál | Vikipedio | Vikivortaro | Vikicitaro | Vikifonto | Vikilibroj | Vikikomunejo | Vikispecioj |
Esperantská literatura patří mezi nejmladší světové literatury, protože začala vznikat teprve po zveřejnění esperanta v roce 1887. Nejdříve vznikala literatura překladová, podobně jako u národních literatur, ale brzy se začala objevovat i původní díla. Charakteristickým znakem je různá národnost esperantských autorů.
Obsah |
[editovat] Skupiny
[editovat] Nebeletristická literatura
Émile Boirac – Eugen Lanti – Ivo Lapenna – Jaroslav Mařík – Julie Šupichová – Paul Neergard – Vlastimil Novobilský – Jan Werner
[editovat] Překladová literatura
A. D. Atanasov – Kazimierz Bein (Kabe) – Vilmos Bénczik – Josef Cink – Theodor Čejka – Ján Valašťan Dolinský – Ota Ginz – Ľudo Izák – Hector Hodler – Rudolf Hromada – Stanislav Kamarýt – Theodor Kilian – František Lorenc – Miloš Lukáš – Tomáš Pumpr – Ivo Rotkvić – Pavel Rosa – Eva Seemannová – Adolf Staňura – Magda Šaturová – Maria Šidlovskaja – Albert Škarvan – Josef Vondroušek
