Esenciální aminokyselina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Esenciální aminokyseliny
Struktura argininu
Arginin
Struktura histidin
Histidin
Struktura isoleucin
Isoleucin
Struktura leucinu
Leucin
Struktura lysinu
Lysin
Structura methioninu
Methionin
Struktura fenylalaninu
Fenylalanin
Struktura threonin
Threonin
Struktura tryptofanu
Tryptofan
Struktura valinu
Valin

Esenciální aminokyseliny jsou takové aminokyseliny, které živočišný organismus nedokáže syntetizovat de novo a musí být do organismu dodávány s potravou. Navzdory svému názvu jsou to naopak méně důležité aminokyseliny, proto si živočichové mohli dovolit ztratit schopnost jejich syntézy a stali se závislí na jejich přívodu zvenčí.

Syntéza esenciálních aminokyselin je v porovnání s ostatními aminokyselinami velmi složitá a energeticky náročná, pro organismus je tedy výhodnější využívat už hotových aminokyselin, pokud je může získat. Aminokyseliny, které jsou pro živočichy esenciální, dokážou syntetizovat rostliny a bakterie. Jsou pak zdrojem těchto aminokyselin pro všechny ostatní organismy.

Semiesenciální aminokyseliny[editovat | editovat zdroj]

Arginin a histidin jsou semiesenciální aminokyseliny - jejich syntéza není dostatečná pro podporu růstu. Jsou tedy esenciální jen pro děti a mláďata. Některé esenciální aminokyseliny mohou v těle vznikat, ale jen z jiných esenciálních aminokyselin: například methionin může být syntetizován z homocysteinu, ale na druhou stranu homocystein sám vzniká jen z methioninu.

Esenciální aminokyseliny a kvalita bílkovin[editovat | editovat zdroj]

Kvalita bílkovin v potravě se měří srovnáním podílu esenciálních aminokyselin a podílem, který odpovídá správné výživě. Čím je podíl esenciálních aminokyselin k neesenciálním vyšší, tím je bílkovina kvalitnější.

Vysoce kvalitní bílkoviny obsahuje mléko, vejce a maso, bílkoviny rostlinného původu mají často nedostatek určitých esenciálních aminokyselin. Při přísně veganské dietě tedy hrozí jejich nedostatek a je potřeba hlídat si příjem bílkovin z různých zdrojů. Například kombinace bílkovin z pšenice (málo lysinu) a bílkovin z luštěnin (málo methioninu) zajistí příjem esenciálních aminokyselin, ale celkový příjem bílkovin musí být vyšší, než při stravě, která obsahuje kvalitnější bílkoviny.

Aminokyseliny se v organismu neskladují, ty aminokyseliny, které nejsou hned zabudovány do vytvářených proteinů, jsou deaminovány a dusík v nich obsažený je vyloučen jako močovina. Proto nelze konzumovat potraviny bohaté na esenciální aminokyseliny „do zásoby“, příjem musí být pokud možno stálý.


požadavky (mg/kg tělesné hmotnosti/den)
kojenci děti dospělí
histidin 28 ? 10
isoleucin 70 28 10
leucin 161 42 14
lysin 103 44 12
methionin a cystein 58 22 13
fenylalanin a tyrosin 125 22 14
threonin 87 28 7
tryptofan 17 3,3 3,5
valin 93 25 10

Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989 [1]

Limitní aminokyseliny[editovat | editovat zdroj]

V metabolismu bílkovin (které jsou složeny z aminokyselin) platí dva důležité zákony:

Rubnerův zákon limitní aminokyseliny říká, že využití aminokyselin z přijatých bílkovin závisí na obsahu nejméně zastoupené esenciální aminokyseliny. To znamená, že z přijatých aminokyselin se jich do vlastních proteinů zabuduje jen tolik, kolik odpovídá množství nejméně zastoupené esenciální aminokyseliny. Protože amikokyseliny se v organismu neskladují, ostatní aminokyseliny jsou rozloženy, a to i tehdy, když v organismu panuje celkový nedostatek bílkovin.

Wolfův zákon nadbytku esenciálních aminokyselin varuje, že příjem libovolné esenciální aminokyseliny ve velkém nadbytku narušuje metabolismus ostatních aminokyselin a zesiluje projevy limitní aminokyseliny.

Limitní aminokyselinou se může stát libovolná esenciální aminokyselina, pokud je její zastoupení ve stravě nedostatečné. Nejčastěji to bývá lysin, kterého je málo v obilovinách a methionin, který je málo zastoupen v luštěninách. Jednostranná výživa bez živočišných bílkovin, spolu s vlivem limitních aminokyselin, je příčinou proteinové podvýživy (kwashiorkor) u lidí z rozvojových zemí.

Zdroj proteinů Limitní aminokyselina
Pšenice lysin
Rýže lysin
Kukuřice lysin a tryptofan
Luštěniny methionin (nebo cystein)
Hovězí maso fenylalanin (nebo tyrosin)
Kravské mléko nebo syrovátka methionin (nebo cystein)