Eseři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Strana socialistů revolucionářů (rusky: Партия социалистов-революционеров, zkráceně: eseři) byla předrevoluční politická strana v Rusku existující v letech 1901 až 1918.

[editovat] Charakteristika strany

Strana eserů je považována za nejvlivnější levicovou demokratickou stranu předrevolučního Ruska mající velkou podporu především na ruském venkově. Její politický program byl směsí ruského národnictví a marxismu. Strana usilovala o svébytný ruský rolnický socialismus s institucí občiny a byla zastánce federativního úspořádání Ruska. Do roku 1917 zahrnoval její program v podstatě požadavky na širší a radikálnější demokratizaci ruského politického systému, rozšíření autonomie a sociálních práv dělníků a rolníků, oddělení církve a státu atp. Někteří členové strany byli svázáni s politickým terorismem. Hlavní slabinou strany byla její relativní roztříštěnost do řady frakcí.
Díky svému politickému programu a zaměření se eseři během ruské revoluce v roce 1917 dostali zcela logicky do konfliktu s bolševiky, kteří v roce 1917 převzali jejich rolnický program a stranu v podstatě zlikvidovali. Většina jejich lídrů po roce 1918 emigrovala.
Eseři byli významnou politickou stranou především v 1. a ve 2. Dumě, ve 3. a 4. Dumě jejich počet díky diskrimunujícímu volebnímu zákonu klesl. V roce 1906 z jejich řad vystoupila frakce trudoviků, kteří šli do voleb po revoluci v únoru 1917 samostatně. K nejvýznamnějším politikům strany socialistů-revolucionářů patřili například: Jekatěrina K. Breško-Breškovskaja (1844 - 1934), Viktor M. Černov (1873 - 1952) a nebo Grigorij A. Geršuni (1870 - 1908).

[editovat] Literatura

• VEBER Václav: Mikuláš II. a jeho svět (Rusko 1894 - 1917). Praha 2000. ISBN 8071847933.