Erwin Finlay-Freundlich
| Erwin Finlay-Freundlich | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. května 1885 Wiesbaden-Biebrich |
| Úmrtí | 24. července 1964 (ve věku 79 let) Wiesbaden |
| Místo pohřbení | Garnethillské hebrejské pohřebiště (55°53′58″ s. š., 4°16′48″ z. d.) |
| Alma mater | Technická vysoká škola v Berlíně (1903–1904) Lipská univerzita (1905–1906) Univerzita v Göttingenu (1906–1910) |
| Povolání | astronom a fyzik |
| Zaměstnavatelé | Berlínská observatoř (1910–1918) Einsteinova věž (1920–1933) Istanbulská univerzita (1933–1937) Univerzita Karlova (1937–1939) Univerzita v St Andrews (1939–1955) Univerzita Johannese Gutenberga (od 1957) |
| Ocenění | společník Edinburské královské společnosti Fellow of the Royal Astronomical Society |
| Příbuzní | Herbert Freundlich (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Erwin Finlay-Freundlich (29. května 1885 – 24. července 1964) byl německý astronom, žák Felixe Kleina. Freundlich byl spolupracovníkem Alberta Einsteina, jako první navrhl experimenty, kterými by bylo možné testovat obecnou teorii relativity, konkrétně astronomické pozorování založené na gravitační rudém posuvu. Krátce učil i na Karlově univerzitě v Praze.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Biebrichu v Německu jako syn továrníka Friedricha Philippa Ernsta Freundlicha a jeho manželky Elizabeth Finlaysonové.[1] Měl šest sourozenců, všichni byli vychováni jako protestanti a to navzdory tomu, že jejich otec měl židovský původ. Jeho starší bratr byl Herbert Max Finlay Freundlich. Šest měsíců strávil prací v loděnicích ve Štětíně, což ho inspirovalo ke studiu stavby lodí na Charlottenburg Polytechnic v Berlíně. Nicméně školu opustil na podzim roku 1905, aby se mohl věnovat studiu matematiky a astronomie na univerzitě v Göttingenu. Zde studoval pod Felixem Kleinem a Karlem Schwarzschildem.[2]
Po dokončení diplomové práce, kterou vedl Paul Koebe získal v roce 1910 doktorát a následně se stal asistentem na hvězdárně v Berlíně, kde začal spolupracovat s Einsteinem. Během expedice za zatměním Slunce na Krym v roce 1914, která měla ověřit obecnou teorii relativity, vypukla první světová válka a Freundlich byl internován v Rusku. Po válce se zapojil do vybudování sluneční observatoře v Postupimi, a byl ředitelem Einsteinova institutu. V roce 1933 po nástupu nacismu k moci byl Freundlich nucen opustit Německo, měl totiž židovskou babičku a jeho manželka byla židovka. Byl jmenován profesorem na univerzitě v Istanbulu, která byla reformována podle Kemala Atatürka s pomocí mnoha německých učenců. V roce 1937 opustil Istanbul, aby přijal místo profesora astronomie na Karlově univerzitě v Praze, ale z této funkce musel brzy odejít, kvůli německé okupaci.
Na doporučení Arthura Eddingtona odešel na univerzitu v St. Andrews ve Skotsku, kde přednášel astronomii od roku 1939. V roce 1941 byl zvolen členem Royal Society of Edinburgh. Jeho navrhovateli byli William Greaves, Alexander Aitken, Max Born a Robert Schlapp.[3]
Roku 1951 se stal profesorem. Po odchodu do penze v roce 1959 se vrátil do svého rodného města Wiesbaden a byl jmenován profesorem na univerzitě v Mohuči. Freundlich zemřel ve Wiesbadenu v Německu 24. července 1964.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1913 se oženil s Kate Hirschbergovou.[3]
Úspěchy[editovat | editovat zdroj]
Freundlich zkoumal vychýlení světelných paprsků procházejících v blízkosti Slunce. Navrhl experiment, uskutečnitelný během zatmění Slunce, k ověření platnosti Einsteinovy obecné teorie relativity. Freundlichovy experimenty měly ukázat, že je Newtonova teorie nesprávná. Vykonal neprůkazné testy předpovědí Einsteinovy teorie gravitace vyvolané rudým posuvem spektrálních čar ve Slunci pomocí solárních observatoří zkonstruovaných v Postupimi a Istanbulu. V roce 1953 navrhl s Maxem Bornem alternativní vysvětlení rudého posuvu pozorovaného u vzdálených galaxiích pomocí modelu unaveného světla.
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Die Grundlagen der Einsteinschen Gravitationstheorie. Mit e. Vorw. von Albert Einstein. – Berlin : Springer, 1916. – 64 S. ; 8
- Über die Rotverschiebung der Spektrallinien with Max Born (1953)
- Theoretische Bemerkungen zu Freundlichs Formel für die stellare Rotverschiebung (1953)
- Cosmology (1971)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erwin Finlay-Freundlich na anglické Wikipedii.
- ↑ HOCKEY, Thomas. The Biographical Encyclopedia of Astronomers. [s.l.]: Springer Publishing, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-387-31022-0.
- ↑ The Einstein Tower by Klaus Hentschel
- ↑ a b BIOGRAPHICAL INDEX OF FORMER FELLOWS OF THE ROYAL SOCIETY OF EDINBURGH 1783 – 2002. [s.l.]: The Royal Society of Edinburgh, July 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-24. ISBN 0-902-198-84-X.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erwin Finlay-Freundlich na Wikimedia Commons - Škola matematiky a statistiky. "Erwin Finlay Freundlich". Univerzita v St Andrews, Skotsko.
