Ernst Chladni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ernst Chladni
Ernst Chladni
Ernst Chladni
Narození 30. listopad 1756
Wittenberg, Německo
Úmrtí 3. duben, 1827
Wrocław, Polsko
Státní příslušnost Němec
Obor Fyzik
Známý díky Rychlost zvuku
Chladniho obrazce

Ernst Florens Friedrich Chladni byl německý fyzik a hudebník. Jeho důležitá práce obsahuje výzkum vibrujících desek a kalkulaci rychlosti zvuku v rozdílných plynných prostředích. Proto se někdy taktéž nazývá „Otec akustiky“. Byl také průkopníkem při studiích meteoritů a proto bývá nazýván také „Otec meteoritiky“. Je po něm pojmenován kráter Chladni na Měsíci.[1][2]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Chladni se narodil ve Wittenbergu v Německu. Chladniho rodina byla z části z Kremnice, z hornického města dnes na středním Slovensku a z části z Uherska. Proto byl také v různé literatuře označován jako Němec, Maďar a Slovák.

Chladniho dědeček, Martin Chladni

Chladni pocházel ze vzdělané rodiny akademiků a učenců. Chladniho pradědeček Georg Chladni (16371692) – Lutherán, musel z Kremnice uprchnout 19. října 1673 během protireformace. Chladniho dědeček Martin Chladni (16691725) byl také Lutherán a roku 1710 se stal profesorem na Wittenbergské universitě a 17201721 byl děkan teologické fakulty, později jejím rektorem. Chladniho strýc Justus Georg Chladni (17011765) byl na této univerzitě profesorem práva.

Johann Martin Chladni, Chladniho strýc

Další strýc Johann Martin Chladni (17101759) byl teolog, historik a profesor na Erlangenské universitě a universitě v Lipsku. Chaldniho otec, Ernst Martin Chladni (17151782) byl profesor práva a rektor na Wittenbergské univerzitě, kde se připojil k právnické fakultě roku 1746. Ten nesouhlasil se synovým zájmem o vědu a trval na jeho právnické kariéře. Chladni studoval filozofii a právo ve Wittenbergu a Lipsku, kde získal roku 1782 právnický titul. Když jeho otec roku 1782 zemřel, pustil se do výzkumu fyziky.

Chladni zemřel roku 1827 v Vratislavi v jižním Slezsku, nynějším jihozápadním Polsku. V té době město patřilo Prusku, jež bylo členem Německé konfederace.

Chladniho desky[editovat | editovat zdroj]

Jeden z Chladniho nejznámějších ocenění bylo znázornění různých způsobů chvění. Chladni opakoval průkopnické pokusy oxfordského profesora Roberta Hooka, který 8. července 1680 pozoroval uzlové vzory spojené s vibracemi skleněných desek. Hooke běhal smyčcem po okraji desky pokryté moukou a pozoroval vznikání uzlových vzorů.

Chladniho technika, publikovaná roku 1787 v jeho knize Entdeckungen über die Theorie des Klanges ("Objevy v teoriích zvuku") se skládala z tahání smyčcem přes kus kovu, jehož povrch byl lehce pokryt pískem. Desku rozechvíval dokud resonance nevytvořila vzorec ukazující uzlové oblasti. Od 20. století se stalo běžnější využívání reproduktoru řízeného elektronickým signálním generátorem nad nebo pod deskou k dosažení přesnějšího nastavení frekvence. Varianty této techniky jsou běžně používané při konstrukci a výrobě akustických nástrojů, jako jsou housle, kytary a violoncella.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha : Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Triesnecker, s. 92/33.  
  2. Crater Chladni on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]