Ernest Schneider (politik)
| Ernest Schneider | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1891 – 1907 | |
| Poslanec Dolnorak. zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1890 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Křesťansko sociální str. |
| Narození | 19. října 1850 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. července 1913 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Vídeňská polytechnika |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ernest Schneider, uváděn též jako Ernst Schneider (19. října 1850 Vídeň – 17. července 1913 Vídeň[1]), byl rakouský konstruktér, podnikatel a politik, na konci 19. a počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Byl synem telegrafního inspektora. Studoval na gymnáziích v Zadaru, Innsbrucku a Vídni a na vyšší reálné škole ve Vídni. Potom se vyučil telegrafním mechanikem a navštěvoval Vídeňskou polytechniku. Pracoval jako pomocník v různých vídeňských průmyslových podnicích a pobýval pracovně v Budapešti, Berlíně a Londýně. Od roku 1872 byl samostatným mistrem v oboru mechaniky ve vídeňském Währingu. Získal si proslulost pro výrobu přesných astronomických, geodetických a fyzikálních přístrojů. Pracoval pro ústav vojenského zeměmeřičství a spolupracoval s geometrem Josefem Schlesingerem. Zkonstruoval nový dalekohled pro vojenské účely. Od roku 1878 byl aktivní ve vídeňském společenstvu mechaniků. Okolo roku 1880 zahájil jako představitel drobných podnikatelů kampaň proti liberálním zákonům a živnostenským řádům. V tomto snažení používal antisemitismus. V roce 1881 spoluzakládal Společnost na ochranu řemeslníků. V období let 1881–1907 (s krátkou přestávkou) působil jako zapisovatel sjezdů vídeňského živnostenstva.[1]
Zapojil se i do veřejného a politického života. Koncem 80. let se podílel na ustavení Křesťansko sociální strany. Od roku 1890 byl za ni poslancem Dolnorakouského zemského sněmu, kde působil jako předseda živnostenského a železničního výboru. Od roku 1911 zasedal i v zemském výboru. Zde čelil kritice. Jeho vliv ve straně za předsednictví Karla Luegera poklesl.[1]
V 90. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1891 získal mandát za městskou kurii, obvod Vídeň, XI. - XV. okres. Za týž obvod mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901.[2] Profesně byl k roku 1897 uváděn jako zemský poslanec a mechanik.[3]
V parlamentu se zviditelnil četnými skandály včetně manipulace s hlasovacími lístky. Pronášel ostře antisemitské projevy.[1] Ve své protižidovské agitaci s ním kontakty navázal i český antisemita Václav Březnovský. V roce 1891 oba politici připravili zájezd vídeňských živnostníků na jubilejní výstavu do Prahy, kde se čeští i němečtí antisemité přátelsky přivítali a společně se bavili.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 10. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schneider, Ern(e)st (1850-1913), Politiker und Gewerbetreibender, s. 373. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=166&size=45
- ↑ FRANKL, Michal: Emancipace od židů, český antisemitismus na konci 19. století. Praha, Litomyšl: Paseka, 2007. ISBN 978-80-7185-882-9. S. 85.