Epos o Gilgamešovi (oratorium)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Originál textu eposu

Epos o Gilgamešovi (H. 351) (en: The Epic of Gilgamesh) je vokální dílo Bohuslava Martinů, oratorium pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Skladba, jejíž provedení trvá 50 minut, má tři části:

  • 1. Gilgameš
  • 2. Smrt Enkiduova
  • 3. Vzývání (Invokace)

Dílo vzniklo na popud dirigenta Paula Sachera a je věnováno jeho ženě Maje Sacherové. Skladba měla pod jeho dirigováním premiéru 23. ledna 1958 v Basileji ve Švýcarsku.

Námět[editovat | editovat zdroj]

Epos o Gilgamešovi pochází z dob počátku Babylónie, postupně se šířil po mnohá staletí ústním podáním a tím vzniklo více verzí. Nejznámější písemný zápis tohoto sumerského eposu byl objeven na známých 12 novoasyrských tabulkách z asi 7. století př. n. l., z období konce této říše. Epos se dochoval i v jiných verzích (chetitskou rozluštil český orientalista Bedřich Hrozný) a ve své době měl vliv na další, často mnohem závažnější literární díla vzniklá později, včetně Bible. Je to nejstarší dochovaná slovesná památka lidstva.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

The epic of Gilgamish, R. Campbell Thompson, 1928

Bohuslav Martinů použil při kompozici svého díla anglický překlad z asyrštiny, který roku 1930 dokončil britský archeolog Reginald Campbell Thompson.

  • Úvodní část skladby vypráví o všemocném a nelítostném Gilgamešovi, vládci Uruku, a o stvoření přírodního muže Enkidua. Ten žije pospolu se zvěří do doby než je sveden nevěstkou, ta jej odvádí do Uruku aby se jako sok postavil Gilgamešovi.
  • Ve druhé části skladby se Gilgameš a Enkidu po vzájemném měření sil stanou přátelé. Bohužel Enkidu z vůle bohů onemocní a umírá.
  • Závěrečná část díla popisuje, jak Gilgameš vyvolá Enkiduova ducha. Oba přátelé pak spolu vedou filosofický dialog o pozemském a posmrtném životě, přičemž mocný vládce a tyran zpytuje své svědomí.

Zpracování toho díla je považováno za geniální. Výbornému výsledku zajisté napomohla i skutečnost, že Bohuslav Martinů se velmi zajímal o hudební formy raného baroka, kdy obdobná témata byla často zhudebňována. Uplatnění recitace zde není jen podání pomocné ruky posluchači, ale umocňuje citlivě a vkusně vlastní příběh. Je patrno, že autor musel nelehký text dlouho studovat.

Nice, Mont Boron

Toto dílo bylo napsáno počátkem roku 1955, kdy autor žil ve francouzském Nice a prožíval produktivní období ve kterém vytvářel hudební díla, kterými se svým "českým" laděním vracel do staré vlasti. Je pozoruhodné, že právě tehdy dokázal zkomponovat monumentální skladbu, na základě tajemné a vzrušující prastaré předlohy, v jejíž melodii nejsou žádné připomínky "češství". Za pár měsíců po Eposu o Gilgamešovi dohotovil ryze "českou", na opuštěnou vlast vzpomínající kantátu Otvírání studánek.

Nejznámější nahrávka Eposu o Gilgamešovi je z roku 1976, kdy byl nahrán Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK a Pražským filharmonickým sborem a sólisty za řízení Jiřího Bělohlávka. Nově ji vydal na CD Supraphon v roce 2007.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • VÍTEK, Bohuslav. Katalog skladeb Bohuslava Martinů [online]. Institut Bohuslava Martinů, o. p. s.,, rev. 1994, [cit. 2011-09-14]. Dostupné online. (česky) 
  • Bohuslav Martinů: Epos o Gilgamešovi [online]. Národní divadlo, Praha, [cit. 2011-09-14]. Dostupné online. (česky) 
  • Bohuslav Martinů: Epos o Gilgamešovi [online]. Supraphon a. s., Praha, [cit. 2011-09-14]. Dostupné online. (česky) 
  • Jürgen Kühnel: „Bohuslav Martinůs Oratorium The Epic of Gilgamesh und Robert Wilsons Theaterprojekt The Forest: Grundsätzliche Überlegungen zum Thema Mythos und Mythos-Rezeption – insbesondere im Musiktheater – am Beispiel zweier neuerer Bearbeitungen des Gilgamesch-Stoffes“, in: Antike Mythen im Musiktheater des 20. Jahrhunderts. Gesammelte Vorträge des Salzburger Symposions 1989, herausgegeben von Pater Csobádi, Gernot Gruber et al., Müller-Speiser, Anif/ Salzburg 1990, ISBN 3-85145-008-6, S. 51–78.
  • Bo Marschner: „Das Gilgamesh-Epos von Bohuslav Martinů und die Oper Gilgamesh von Per Nørgård“, in: Colloquium Bohuslav Martinů, His Pupils, Friends and Contemporaries: Brno, 1990, herausgegeben von Petr Maček und Jiří Vyslouvžil. Ústav hudební vědy filozofické fakulty, Masarykova Univerzita, Brno 1993, ISBN 80-210-0660-9, S. 138–151.
  • Ines Matschewski: „Fragen der Freundschaft, der Liebe und des Todes: Das Gilgamesch-Epos von Bohuslav Martinů“, in: Texte zur Chormusik: Festschrift zum zehnjährigen Jubiläum des Internationalen Chor Forums ICF, herausgegeben von Gerhard Jenemann. Carus-Verlag, Stuttgart 2001, ISBN 39-230-5394-0, S. 41–47.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]