Epifyt
Epifyty jsou organismy rostoucí na žijících rostlinách, ale vyživující se samostatně, tj. ani částečně na nich neparazitující. Termín epifyt pochází z řeckého epi- (znamenající 'na') a phyton (s významem 'rostlina'). Obvykle se tímto termínem označují vyšší rostliny (nekoření v půdě, rostou nad její úrovní, většinou na stromech), ale existují také epifytické bakterie, houby, řasy, mechy, kapraďorosty či lišejníky. Epifytické rostliny se zachycují krátkými kořeny kmenů a větví stromů, jsou hojné v tropických deštných lesích. Živí se tzv. rostlinným humusem, který se atmosférickými srážkami hromadí v trhlinách kůry. Vodu dokážou přijímat ze vzdušné vlhkosti, která bývá až 100%. Epifytně také dokáže růst řada rostlin, které zpravidla rostou na zemi (teresticky). Takové exempláře pak nazýváme příležitostnými (oportunními) epifyty.
Hemiepifyt
Hemiepifyta jsou rostliny, které alespoň část života žijí epifytně. Rozlišujeme:
- Primární hemiepifyt – Tyto rostou zpočátku jako epifyta, ale postupně spouštějí kořeny na zem, kde zakoření a převezmou hlavní funkci zásobování živinami. Někdy z těchto kořenů vytvoří samostatný kmen, který dokáže přežít nositele.
- Sekundární hemiepifyt – Tyto klíčí v zemi a jako popínavé rostou po kmeni nositele, kde postupně zakořeňují, až dosáhnou do koruny. Spojení s půdou může zůstat zachováno, ale ve výživě převládají obvykle epifytní zdroje.
Vyšší rostliny
Významný počet epifytních druhů je v těchto čeledích:
- vstavačovité (Orchidaceae)
- bromeliovité (Bromeliaceae) – zejména tilandsie
- árónovité (Araceae)
- kaktusovité (Cactaceae) – viz Epifytické kaktusy, např. vánoční kaktus
- kysalovité (Begoniaceae)
- morušovníkovité (Moraceae)'
- vřesovcovité (Ericaceae)
- podpětovité (Gesneriaceae)
- pepřovníkovité (Piperaceae)
- toješťovité (Apocynaceae)
-
Osladič Polypodium glycyrrhiza D.C. Eat. jako epifyt mírného pásma - Tacoma, Washington (USA).
-
Parožnatka na kmeni.
-
Bromelie na kmeni – Kostarika.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu epifyt na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo epifyt ve Wikislovníku