Epifyt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Epifyty jsou organismy rostoucí na žijících rostlinách, ale vyživující se samostatně, tj. ani částečně na nich neparazitující. Termín epifyt pochází z řeckého epi- (znamenající 'na') a phyton (s významem 'rostlina'). Obvykle se tímto termínem označují vyšší rostliny (nekoření v půdě, rostou nad její úrovní, většinou na stromech), ale existují také epifytické bakterie, houby, řasy, mechy, kapraďorosty či lišejníky. Epifytické rostliny se zachycují krátkými kořeny kmenů a větví stromů, jsou hojné v tropických deštných lesích. Živí se tzv. rostlinným humusem, který se atmosférickými srážkami hromadí v trhlinách kůry. Vodu dokážou přijímat ze vzdušné vlhkosti, která bývá až 100%. Epifytně také dokáže růst řada rostlin, které zpravidla rostou na zemi (teresticky). Takové exempláře pak nazýváme příležitostnými (oportunními) epifyty.

Kaktusy rodu Mammillaria rostoucí v přírodě jako příležitostné epifyty.
Cereus jako příležitostný epifyt na dřevěném sloupu - Porto Alegre.

Hemiepifyt

Hemiepifyta jsou rostliny, které alespoň část života žijí epifytně. Rozlišujeme:

  • Primární hemiepifyt – Tyto rostou zpočátku jako epifyta, ale postupně spouštějí kořeny na zem, kde zakoření a převezmou hlavní funkci zásobování živinami. Někdy z těchto kořenů vytvoří samostatný kmen, který dokáže přežít nositele.
  • Sekundární hemiepifyt – Tyto klíčí v zemi a jako popínavé rostou po kmeni nositele, kde postupně zakořeňují, až dosáhnou do koruny. Spojení s půdou může zůstat zachováno, ale ve výživě převládají obvykle epifytní zdroje.

Vyšší rostliny

Významný počet epifytních druhů je v těchto čeledích:

Související články

Externí odkazy