Energetický štítek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Energetický štítek používaný od roku 2010

Energetický štítek je označení elektrických spotřebičů a nově také budov, který označuje energetickou náročnost. Jedná se o spotřebu elektrické energie, vody, objem vyprodukovaných emisí, hlučnosti apod. Domácí spotřebiče je v Evropské unii povinné energetickými štítky označovat od roku 2001. U budov institut energetického štítku zanikl s novelou zákona o hospodaření energií, která vstoupila v platnost 1.1.2013. Jednalo se o tzv. Energetický štítek obálky budovy. Nové budovy (a budovy stávající v různých případech) označuje tzv. Průkaz energetické náročnosti budovy (v médiích mylně uváděný jako "energetický štítek"). Postupně jej budou muset mít téměř všechny budovy, a to do roku 2019.[1]

Hlavním cílem energetických štítků je možnost rychlého porovnání spotřebičů (domů) a odhad nákladů za x let provozu.

Informace uváděné na energetických štítcích[editovat | editovat zdroj]

Na nových evropských energetických štítcích od roku 2010 se především uvádí energetická třída. Stupnice je dána typem spotřebiče od A+++ až G. Energetická třída spotřebiče A+++ označuje nejúspornější spotřebič, G nejméně úsporný. Stupnice se liší podle druhu spotřebiče, např. pro chladničky je to A+++ až D, pro televizory A+ až F.

Na spotřebičích je rovněž uvedena odhadovaná roční spotřeba elektřiny v kWh (na dřívějších štítcích se uváděla spotřeba za jednotku provozu, např. za 24h provozu či za cyklus). Mimo odhadovanou roční spotřebu se uvádí vždy model a výrobce spotřebiče a specifické parametry pro daný typ spotřebiče. Např. pro chladničky se uvádí objem chladicí části, objem mrazicí části a hlučnost, pro televizory se uvádí existence síťového vypínače, příkon v zapnutém stavu a úhlopříčka v cm a v palcích.

Zboží, u kterého je povinné přikládat energetický štítek[editovat | editovat zdroj]

  • automatické pračky
  • bubnové sušičky prádla
  • pračky kombinované se sušičkou
  • chladničky, mrazničky a jejich kombinace
  • myčky nádobí
  • elektrické trouby
  • zdroje světla a svítidla (včetně klasických žárovek, zářivek, LED světel)
  • klimatizační jednotky
  • Ohřívače vody a a zásobníky vody[2]
  • televizory[3]
  • pneumatiky[4]

Průkaz energetické náročnosti budov (PENB)[editovat | editovat zdroj]

PENB nebo také Energetický štítek určuje, jak je na tom daná nemovitost se spotřebou energie, tedy jaké budou náklady na její provoz a tím má chránit spotřebitele. Ceny energií stále rostou a energetický štítek má sloužit jako ochrana spotřebitele před nákupem energeticky náročné stavby.

Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy vznikla na základě novely zákona o hospodaření s energií. Cílem těchto opatření je významně snížit spotřebu energií na provoz budov.

Povinnost vypracovat průkaz energetické náročnosti budovy platí pro novostavby a rovněž na větší změny dokončených budov. Dále platí povinnosti pro veřejné budovy. Nově také platí pro vlastníky a společenství vlastníků pro užívané bytové a administrativní budovy do roku 2015-2019 (podle vztažné plochy). Průkaz je také potřeba při prodeji nebo pronájmu od roku 2016.

Nový Průkaz energetické náročnosti budov obsahuje nově informace nejen o dodané energii do budovy, ale také o neobnovitelné primární energii, která vyjadřuje vliv provozu budovy na životní prostředí. Součástí průkazu jsou i doporučující informace o možných opatřeních, která by pomohla snížit energetickou náročnost budovy.

Průkaz energetické náročnosti budovy platí 10 let ode dne jeho vyhotovení, avšak při větší změně budovy je třeba jej aktulizovat.

Doklady potřebné k získání energetického štítku budov[editovat | editovat zdroj]

  • Projektové podklady - pozornost je zaměřena zejména na vlastnosti obálky budovy.
  • Provozní režim budovy - projeví se v počtu hodnocených takzvaných zón ve výpočetním modelu.
  • Zprávu o úrovni vybavení technickým zařízením budovy (TZB) a stavu tohoto zařízení.
  • Situace s orientací ke světovým stranám.
  • Technická zpráva souhrnná - případně technické části.
  • Půdorysy jednotlivých podlaží s označením místností.
  • Pohledy na objekt ze všech stran.
  • Minimálně jeden řez objektem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Poslanci prosadili energetické štítky, ty vyvolávají smíšené reakce, ceskatelevize.cz
  2. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 812/2013 ze dne 18. února 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích ohřívačů vody, zásobníků teplé vody a souprav sestávajících z ohřívače vody a solárního zařízení [online]. Evropská komise, 2013-09-06, [cit. 2014-03-26]. Dostupné online.  
  3. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI(EU) č. 1062/2010 ze dne 28. září 2010, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích televizních přijímačů [online]. Evropská komise (EU), 2010-11-30, [cit. 2014-03-26]. Dostupné online. (čeština) 
  4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry [online]. Evropská komise, 2011-11-30, [cit. 2014-03-26]. Dostupné online. (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]