Emil Ludvík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Emil Ludvík
Narození	16. srpna 1917, Praha
Úmrtí	15. duben 2007
Žánry	swing
Povolání	skladatel, aranžér, dirigent
Příbuzná témata	Fritz Weiss

Emil Ludvík (16. srpen 1917, Praha - 15. duben 2007) byl skladatel, aranžér a dirigent, také obhájce lidských práv a odpůrce komunistického režimu.

Narodil se v Praze. Studoval práva a pak hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Koncem roku 1939 založil studentský Hot kvintet. Během roku 1940 z něj vzniknul Orchestr Emila Ludvíka. V orchestru působili např. Jan Hammer (st.), Vladimír Horčík, Jiří Verberger, Miroslav Vrba, dále zpěváci Václav Irmanov, Zdena Vincíková.

Jako první trumpetista začínal v orchestru trumpetista Fritz Weiss. Jako žid nemohl s orchestrem veřejně vystupovat, proto se věnoval alespoň aranžerské práci. Tato spolupráce s orchestrem pokračovala i po jeho deportaci to Terezína.

Po 2. světové válce byl tajemníkem prezidenta Edvarda Beneše; v roce 1948 mu mj. navrhoval, aby nástupu komunistů k moci zabránil vyhlášením stanného práva. Za svoje postoje byl pak komunisty vězněn a sledovala jej Státní bezpečnost; živil se jako hudebník. Roku 1967 založil Společnost pro lidská práva; ta rozesílala do škol deklarace OSN o lidských právech, po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa roku 1968 však byla rozpuštěna. Podepsal Chartu 77, po sametové revoluci roku 1989 založil Masarykovo demokratické hnutí. V roce 2004 byl oceněn Řádem T. G. Masaryka.