Emanuel Jaroš
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emanuel Jaroš (5. února 1882, Praha – 12. dubna 1959, Kladno) byl český hudební skladatel a pedagog.
Obsah |
Život [editovat]
Studoval na Pražské konzervatoři v letech 1898-1901 varhany a skladbu. Byl žákem Antonína Dvořáka. Působil jako varhaník a ředitel kůru v několika pražských chrámech (sv. Haštal, Panny Marie Sněžné a u sv. Rocha na Olšanech). Kromě toho se intenzivně věnoval pedagogické činnosti. Učil na soukromé hudební akademii Dvořákeum. Okolo roku 1924 omezil skladatelskou činnost a plně se věnoval hudební výchově dětí. Na toto téma byl činný i publikačně.
Dílo [editovat]
Orchestrální skladby [editovat]
- Vzpomínky (1907)
- Život (symfonický obraz, 1913)
- Pathetická ouvertura (1919)
- Scherzo, Intermezzo (1920)
Komorní skladby [editovat]
- Houslová sonáta, op. 2 (1901)
- Smyčcový kvartet g-moll (věnován Aloisu Jiráskovi, 1901)
- Trio f-moll, op. 9 (v r. 1905 získalo 2. cenu Komorního spolku)
- 2 smyčcové kvintety (Kvintet a-moll získal cenu Komorního spolku, 1906)
- Klavírní kvartet G-dur (1911)
Pedagogické práce [editovat]
- Počátky hudební výchovy, Hoffmann, Praha, 1932)
- Z dětského světa, SNKLHU, Praha,1957
- Umění kupovati hudebniny, Dalibor, XXXI/1909
Kromě toho zkomponoval řadu skladeb pro klavír, písní a sborů.
Literatura [editovat]
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
