Alžběta Pomořanská
| Eliška Pomořanská | ||
|---|---|---|
| Česká královna a římskoněmecká císařovna | ||
 |
||
| Busta Alžběty Pomořanské | ||
| Korunovace | 1363 | |
| Narození | 1346/7 | |
| Úmrtí | 14. února 1393 (asi 47 let) | |
| Hradec Králové | ||
| Pochována | Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha | |
| Předchůdce | Anna Svídnická | |
| Následník | Johanna Bavorská | |
| Panovník | Karel IV. | |
| Potomci | Anna Lucemburská Zikmund Lucemburský Jan Zhořelecký |
|
| Dynastie | Greifen | |
| Otec | Bogislav V. Pomořanský | |
| Matka | Alžběta Piastovna | |
Eliška Pomořanská (též Alžběta) (1346 nebo 1347 – 14. února 1393, Hradec Králové) byla česká královna a římská císařovna.
Byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého, a čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Lucemburského.
Obsah |
Svatba a korunovace [editovat]
S Alžbětou se Karel IV. oženil necelý rok po smrti své třetí manželky Anny Svídnické mimo jiné z diplomatických důvodů: s úmyslem rozbít protilucemburskou opozici vedenou vévodou Rudolfem IV. Habsburským, k níž patřil uherský král Ludvík I., polský král Kazimír, dánský král Valdemar a vévoda Bogislav Pomořanský.
Karel si už takříkajíc zvykl, že své sňatky vždy uzavíral z politických důvodů. Sňatkem s Alžbětou se vlastně bezbolestně zbavil opozice. Honosná svatba se konala 21. května 1363 v Krakově. Alžbětě bylo v době sňatku šestnáct let, Karlovi 47.
Necelý měsíc po svatbě, 18. června 1363, byla Alžběta v Praze slavnostně korunována českou královnou z rukou arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Stalo se tak ovšem až tři dny poté, co byl českým králem korunován dvouletý syn Karla a Anny Svídnické, Václav IV. Karel tak zajistil právní nezpochybnitelnost Václavova nástupnictví a vyloučil tak případné nároky na trůn ze strany potomků nové královny. 1. listopadu 1368 byla královna Alžběta v Římě z rukou papeže bl. Urbana V. korunována římskou císařovnou.
Císařovna Alžběta [editovat]
Od svých předchůdkyň se Alžběta odlišovala ve více směrech. Byla popisována jako urostlá žena silné postavy a kypící zdravím, po svém otci Bogislavovi rázná, sebevědomá a cílevědomá. Byla nejplodnější z Karlových manželek a během manželství mu porodila šest dětí, z toho čtyři syny - víc než jeho tři předchozí manželky dohromady.
V roce 1366 se narodila dcera Anna, pozdější anglická královna, 14. února 1368 se v Praze narodil císařův třetí syn Zikmund. Na Pražském hradě se v červnu 1370 narodil Alžbětě druhý syn Jan, pojmenovaný po Janovi Lucemburském. Tamtéž se 13. března 1372 narodil další syn Karel. V roce 1373 Alžběta porodila dceru Markétu (později provdanou za norimberského purkrabího Jana III. Hohenzollerna). V srpnu 1377 se narodil poslední syn Jindřich, rok před smrtí Karla IV.
Karel a Alžběta měli zřejmě harmonické manželství, ostatně nejsou zprávy o tom, že by některé z Karlových manželství problémové bylo. V roce 1371 byl Karel vážně nemocen a Alžběta vykonala pěší pouť z Karlštejna ke katedrále sv. Víta v Praze, aby se modlila za jeho zdraví a na podporu své žádosti přinesla četné dary. Její zřejmě vřelý vztah ke Karlovi se stal vděčným námětem uměleckých děl jako např. Noc na Karlštejně.
Vdova [editovat]
Alžběta těžce snášela skutečnost, že Karel oproti jejím dětem upřednostňuje svého syna z předchozího manželství Václava. Dokonce i po Karlově smrti v roce 1378 měla zato, že její synové, princové Zikmund a Jan Zhořelecký, zůstávají v pozadí (svého nejstaršího syna Zikmunda vehementně podporovala ve snahách o získání uherské koruny). Na běh příštích věcí ale pravděpodobně velký vliv neměla.
Alžběta Pomořanská zemřela 14. února 1393 v ústraní na svém sídle ve věnném městě českých královen Hradci Králové. Byla pochována v královské hrobce v katedrále svatého Víta po boku císaře Karla IV.
Potomci [editovat]
- Anna Lucemburská (1366-1394), - ∞ 1383 anglický král Richard II. Plantagenet (1367-1400)
- Zikmund Lucemburský (1368-1437), uherský a český král a římský císař
- ∞ 1385 Marie Uherská (1371-1395)
- ∞ 1408 Barbora Cellská (1390-1451)
- Jan Zhořelecký (1370-1396), braniborský markrabě a vévoda zhořelecký - ∞ 1388 Kateřina Meklenburská
- Karel (1372-1373)
- Markéta „Mladší“ Lucemburská (1373-1410) ∞ Jan III. z Hohenzollernu
- Jindřich (1377-1378)
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2002. 189 s. ISBN 80-7185-493-X.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 14.
- SPĚVÁČEK, Jiří. Karel IV. Život a dílo (1316–1378). Praha : Nakladatelství Svoboda, 1980. 721 s.
- SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha : Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. s. 70–71.
Externí odkazy [editovat]
| Císařovna Svaté říše římské a královna italská a burgundská | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Svídnická |
1363 - 1378 Alžběta Pomořanská |
Nástupce: Barbora Cellská |
| Německá královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Svídnická |
1363 - 1378 Alžběta Pomořanská |
Nástupce: Johanna Bavorská |
| Česká královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Anna Svídnická |
1363 - 1378 Alžběta Pomořanská |
Nástupce: Johanna Bavorská |
