Elektronický průmysl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Elektronický průmysl je průmysl, který se v průběhu 20. století vytvořil s potřebou výroby elektronických zařízení nebo jejich částí, strojů, přístrojů, spotřební elektroniky, elektronických komponent, později počítačů a mobilních zařízení atd. a postupně se stal průmyslem globálním, kolem kterého se ročně točí mnoho miliard dolarů. Současná společnost používá celou řadu elektronických zařízení, vyráběných v automatizovaných a poloautomatizovaných továrnách po celém světě. Celkový objem vyráběné elektroniky a používání chemikálií škodlivých přírodnímu prostředí a toxického odpadu, stejně jako obtíže spojené s recyklací vedl k problémům kolem elektronického odpadu, což vyústilo k mezinárodním legislativním opatřením, které tyto problémy sledují.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • konec 19. století – první elektrické přístroje, většinou vyráběli samotní vynálezci manuálně
  • 30. léta 20. století – vzestup rádia a později televize
  • 40. léta – první sálové počítače
  • druhá světová válka – potřeba elektroniky do vojenské techniky (výpočty, simulace)
  • 1947 – první tranzistor, vzestup polovodičů
  • 50. léta – období poválečné obnovy v Evropě, konzumu, rozmach mezinárodní dopravy, elektronika proniká do přístrojů v domácnosti
  • 60. léta – sálové počítače
  • konec 70. let – první videokamera, první domácí/osobní počítač
  • 80. léta – éra osobních počítačů, rozmach spotřební elektroniky v Japonsku
  • 90. léta – internet, mobilní telefony, audio/video

Spotřební elektronika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Spotřební elektronika.

Asociace CEA (Consumer Electronics Association) v roce 2007 odhadla hodnotu celkového prodeje spotřební elektroniky na 150 miliard amerických dolarů.[1]

Dopady na životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Nebezpečné materiály[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku nebezpečné materiály.

Elektronické zboží může obsahovat až šest desítek různých chemických prvků a řadu dalších sloučenin. Některé z nich jsou inertní a vzácné (zlato, stříbro, měď, …), ostatní mohou být škodlivé životnímu prostředí nebo přímo toxické. Problém je mnohem komplexnější a existuje mnoho zákonů, pravidel, procesů, postupů a iniciativ, které se snaží negativní efekty elektronického průmyslu minimalizovat.

Elektroodpad[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku elektroodpad.

Odpad z elektroniky (elektroodpad, e-waste), především jeho množství, začíná být problémem, se kterým se musejí jednotlivé země vypořádat. USA generují nejvíce elektronického odpadu – odhadem 3 miliony tun ročně. Čínská lidová republika je druhá s 2,3 miliony tun (odhad z roku 2010) a (spolu např. s Indií) s perspektivou, tento objem odpadu dramaticky poroste. Organizace UNEP odhaduje, že v příští dekádě se v některých zemích až zpětinásobí.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Electronics industry na anglické Wikipedii.

  1. www.ce.org [online]. [cit. 26-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-04-2009. 
  2. http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=33845&Cr=waste&Cr1