Elektromotorické napětí

Elektromotorické napětí je elektrické napětí, které vytvoří jiná forma energie uložená v elektrickém zdroji přepočtená na jednotkový elektrický náboj.
Elektromotorické napětí je novější a správnější název elektromotorické síly (EMS). Název EMS vznikl při objevu galvanických zdrojů elektřiny. Elektromotorické napětí můžeme označit i jako vnitřní napětí elektrického zdroje U_e.
Elektromotorické napětí je napětí mezi póly ideálního zdroje (bez vnitřního odporu) nebo napětí mezi póly reálného nezatíženého zdroje (zdroje mimo elektrický obvod).

Elektromotorické napětí vzniká z práce neelektrických sil při přemisťování náboje (částic s elektrickým nábojem) proti síle elektrického pole uvnitř zdroje.

Značka: U_e

Jednotka SI: volt, zkratka V.

Další jednotky: stejné jako pro napětí

Výpočet: $U_e = \frac {W}{Q}$ , kde W je práce neelektrických sil při přemisťování elektrického náboje Q uvnitř zdroje.
Výpočet: $U_e = \oint E\,\mathrm.{d}l$ , kde je křivkový integrál po uzavřené dráze E • dl tj. skalární součin vektorů intenzity elektrického pole E a elementu dráhy dl.

Měřidlo: voltmetr (bez zapojení do elektrického obvodu)

Zapojením zdroje do elektrického obvodu se napětí na svorkách zdroje sníží na hodnotu U (napětí zatíženého zdroje):

U = U_e - R_i.I , kde U_e je elektromotorické napětí, R_i je vnitřní odpor zdroje, I je proud protékající zdrojem

Typické hodnoty elektromotorického napětí

název zdroje	elektromotorické napětí
alkalický článek	1,5 V
článek olověného akumulátoru	1,75 až 2,2 V
zásuvka (fázové napětí)	230 V - efektivní hodnota střídavého napětí

Související články

• Elektřina
• Ohmův zákon
• Kirchhoffovy zákony