Elektrická rezonance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Elektrická rezonance je jev, který nastává v elektrickém obvodu, který je schopen elektrického kmitání (elektrický oscilační obvod), je-li buzen vnějším periodickým zdrojem s kmitočtem shodným s kmitočtem vlastních elektrických kmitů obvodu.

Při rezonanci je nejefektivnější přenos energie z vnějšího budícího zdroje do oscilačního systému.


Sériový rezonanční obvod

Nejjednodušším rezonančním obvodem pouze s pasivními prvky je jednoduchý obvod, obsahující prvek s kapacitou (kondenzátor) a prvek s indukčností (cívka), vzájemně zapojené paralelně či sériově. Vlastní kmitočet takového obvodu je kmitočet, při kterém se reaktance vzájemně vyruší, tedy při podmínce X_L = X_C resp. \omega_0L = \frac{1}{\omega_0C}, kde L, C, X, \omega_0 značí indukčnost, kapacitu, reaktanci a úhlový kmitočet vlastních kmitů. K rezonanci proto dochází při úhlovém kmitočtu vnějšího zdroje

\omega = \omega_0 = \frac{1}{\sqrt{LC}}